Ve čtrnácti se postavil před rodiče a neústupně oznámil, že takhle dál pokračovat nechce. Adam Gábor prokázal nezlomnou vůli změnit svůj život, výrazně mu k tomu pomohla říčanská Olivova dětská léčebna. Radikálně otočil své stravovací návyky a vrhnul se do cvičení. Inspirativní příběh nyní osmnáctiletého mladíka nabízí Aktuálně.cz v rámci projektu Generace bez pohybu.
Smažený sýr je nepsané národní jídlo, bez kterého by polední menu v restauracích, hospodách ani luxusních podnicích nemohlo existovat. Aby milovníci smažáků věděli, kam se za touhle gastronomickou lahůdkou vydat, mají díky nim i svoji vlastní Smažákomapu. „Studený smažák je špatný smažák!“ říká Anička, která spolu s kamarádkou Terezií stojí za instagramovým fenoménem Život ve strouhance.
Rodí se méně a méně dětí. Na vině není jen neochota mladých lidí zakládat rodiny, ať už z finančního nebo jiného hlediska, ale také kvůli přibývající obézní populaci. Propojenost mezi plodností a silnou nadváhou je vědecky potvrzená. Podle gynekologa Štěpána Budky je to problém, který ještě bude narůstat. Jak z toho začarovaného kruhu ven?
Tituly těchto knih jsou povětšinou absolutní. Přežít, nestárnout, nezemřít. O zdravém životě, o zdraví ve stáří, o životě pokud možno bez nemocí, a to i v okamžiku skonu. Neslibují nesmrtelnost a obsahují značně nepopulární informace a rady, nutí čtenáře vyhodnocovat a hlavně přehodnocovat svůj životní styl. Přesto se staly bestsellery a všechny byly rychle přeloženy i do češtiny.
Když se řekne "útěk z civilizace", mnohým se vybaví romantická představa o volnosti, hvězdách nad hlavou a žití mimo systém. Jenže málokdo se do takového způsobu bytí skutečně pustí. Tenhle kluk s batohem ano. Jan Bednář alias Nomád se společně se svým věrným psím společníkem Obi-Wanem vydal na pouť, která změnila všechno. Nejen směr jeho cesty, ale především jeho život.
Nevěřte na kouzelné léky a doplňky stravy, které vám prodlouží život. Jeho délku a kvalitu ovlivníte daleko spolehlivěji tím, jak často se budete hýbat, co budete jíst, jak kvalitní bude váš spánek a také vaše vztahy, říká zakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář. V rozhovoru rozebírá nejen základní pilíře dlouhověkosti, ale i osvědčené způsoby, jak si život podstatně zkrátit.
Únava je běžnou součástí života. Pokud se však objevuje bez zjevné příčiny, neodezní ani po pořádném odpočinku a trvá déle než šest měsíců, může se jednat o něco vážnějšího než o nedostatečný počet naspaných hodin nebo o náročné období v práci. Až 50 tisíc lidí v Česku může trpět chronickým únavovým syndromem, nemocí, o které se téměř nemluví, přestože zásadně ovlivňuje životy pacientů.
"Kdo léčí jen v místě bolesti, je ztracen," zní citát profesora Karla Lewita, kterým se řídí i fyzioterapeutka Patricie Podskalská. Ta ve své ordinaci řeší nejrůznější problémy spjaté s tělesným aparátem, ale i duší. Proč se muži v některých případech nechtějí obracet na lékařky, je pro ženské tělo nejinvazivnější porod a jaká pohybová rutina je nejlepší?
Spát do dopoledne nebo si pouze vyčistit zuby a dát si rychlou kávu před prací? Rozhodně ne! Alespoň pokud jde o ty, kteří se stali součástí „5AM klubu“ neboli „klubu ranních vítězů“. V rámci pomyslného členství, které se stalo trendem TikToku, účastníci dodržují výživnou ranní rutinu. Ta má zlepšit jejich výkonnost i samotný život. Jaké jsou základní pilíře této výzvy?
“Mně se faux pas nestává,” říká Ladislav Špaček, odborník na etiketu a bývalý mluvčí prezidenta republiky. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví o rozvolňování společenských pravidel, hodnotí módní návyky mladé generace a tvrdí, že Češi se stále nenaučili stolovat. “Vývoj etikety je překotný, musí ale mít určité dno, od kterého se odrazit,” tvrdí Špaček.
Od poloviny 90. let se na různých místech Česka každé léto konala nelegální technoparty, známá jako CzechTek, na níž se sešli příznivci elektronické hudby z celé Evropy. Akce pořádaná bez povolení úřadů a často i majitelů pozemků vadila obyvatelům míst, kde se konala. Legendární se stala technoparty u Mlýnce ukončená policejním zásahem, který vyvolal širokou veřejnou i politickou reakci.
Nové léky na hubnutí mohou mít podle Martina Haluzíka, přednosty Centra diabetologie a vedoucího Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM, mimo ztrátu hmotnosti i další pozitivní účinky. Například snižují riziko některých častých onemocnění. Jen prášek ale podle něj k vyřešení obezity nestačí. Pacienti musí často brát lék dlouhodobě a hlavně změnit životní styl.
Říká se jim "modré zóny". Jde o pět oblastí světa, kde se lidé dožívají výrazně vyššího věku než na zbytku naší planety. A nejen to, dožívají se ho ve zdraví. Svůj název získaly díky belgickému demografovi Michelu Poulainovi a italskému lékaři Giannimu Pesovi, kteří v roce 2000 v oblasti Barbaglia na ostrově Sardinie objevili populaci s takovými rysy a vyznačili toto území modrým inkoustem.
V pražském obchodním domě Kotva otevřelo Retro muzeum Praha. Ukazuje, jak vypadalo vybavení běžné domácnosti i kam se cestovalo v době socialismu. Stálá expozice nabízí přes 12 tisíc dobových předmětů včetně céček, kabelových telefonů nebo výrobků Tesla.
Žijeme v rychlé době, kterou stále více lidí odmítá. Do svých životů zavádí prvky pomalého jídla, módy i technologií. Kvůli fenoménu slow living není potřeba zásadně měnit celý život, vydělávat miliony, dávat výpověď v práci a stěhovat se na venkov, tvrdí koučka Diana Lechner.
Starší pár z Velké Británie promluvil o tom, jaké je to žít bez oblečení. John i jeho partnerka Helen se považují za naturisty. Stoupenci tohoto hnutí se pohybují na vyhrazených veřejných místech a v soukromí nazí, žijí v komunitě a získávají zkušenosti poznáváním přírody.
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Co mají společného rostlinná strava a mořské plody? Jsou spojené s výrazně nižším rizikem vážného průběhu nemoci covid-19. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou zveřejnil britský medicínský týdeník British Medical Journal (BMJ).
V době koronavirové pandemie spojené s omezením kontaktů, společenských akcí i zavřením restaurací lidé pijí alkohol hlavně doma ve společnosti partnera, člena rodiny nebo se spolubydlícím. Dříve bylo nejčastějším důvodem setkání s přáteli a blízkými. Zdvojnásobil se také podíl těch, kteří pijí doma sami. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen Admosphere.
Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Aktuálně.cz shrnuje výsledky.
