Mluví jen ke svým voličům. To je silné alibi Andreje Babiše (ANO) vůči protizápadním názorům, které do české vlády přináší Tomio Okamura a SPD. Po čtvrtečním setkání českého premiéra s Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO, bude nejspíš muset k podobně vyhýbavým reakcím sáhnout i sám Okamura. Babiš totiž začal proklamovat věci, které byly pro českou vládu ještě před několika dny zakázané.
Marketingový expert Petr Topinka, který byl klíčovým architektem několika vítězných kampaní Andreje Babiše, v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí dosavadní působení jednotlivých členů současné vlády. A zatímco premiér je podle něj stále stejně dobrý, u těch méně zkušených spatřuje problémy, které se jim mohou vymstít. A týká se to především zástupců Motoristů.
Konflikt mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem pokračuje. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, ministerstvo obrany, spadající pod SPD a vedené Jaromírem Zůnou, nepovolilo generálnímu štábu odvysílat podcast, kde mluvčí armády zpovídala právě českého prezidenta.
Rada České televize se na svém mimořádném jednání vymezila vůči plánům vládní koalice, jež by mohly osekat příjmy televize již v tomto roce. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek na jednání zdůraznil, že se televize nebude moct v takové situaci vyvázat z některých smluv, konkrétně zmínil práva na vysílání sportovních akcí.
Stačilo pár dnů ve funkci a hned si popudil řadu voličů SPD i její politiky, když mluvil o své cestě na Ukrajinu nebo nákupu letounů F-35. Po několika týdnech, když představoval dříve naplánovaný astronomický růst obranného rozpočtu pro příští roky, zase naštval premiéra Andreje Babiše. A byť se od té doby Jaromír Zůna snaží mluvit a neříct přitom nic, jeho ministerská pozice je stále slabší.
Marian Jurečka, bývalý ministr práce za lidovce, se ve středu opřel do předsedy sněmovny a koaličního hnutí SPD Tomia Okamury. Mimo jiné ho nazval lhářem a srabem.
Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.
Zástupci české vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem schytali bolestivou ránu. Na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost se proti jejich masivním škrtům v obranném rozpočtu postavil americký velvyslanec Nicholas Merrick. Z jeho slov je zřejmé, že Washington snižování českých výdajů na obranu sleduje a Donaldu Trumpovi se vůbec nelíbí.
Po více než deseti letech se v Otázkách Václava Moravce objeví Tomio Okamura. Kromě něj přijali pozvání do pravidelné nedělní debaty, která se uskuteční 8. března, také Markéta Pekarová Adamová, Miroslava Němcová a Radek Vondráček. Kritici Václava Moravce tak po mnoho let trvajícím nátlaku dosáhli svého.
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Českou politiku znovu rozhýbaly spory o vydání Andreje Babiše, nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.
Několik měsíců po volbách je stále jasnější, že Tomio Okamura se „převlékl“ do poněkud jiné role, než kterou předváděl od vstupu do politiky v roce 2012. Oproti minulosti chodí po zvolení předsedou sněmovny často mezi novináře, pokouší se občas o smířlivější vystupování a snaží se oslovit širší část voličů. Když ale přijde na debatu, dál zůstává u svých monologů a ostrých výpadů vůči oponentům.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Zveřejnění nočních textových zpráv Petra Macinky, jimiž častoval prezidentova poradce Petra Koláře, oživilo kauzu L-159. Tedy nepředání čtyř letounů z výzbroje české armády Kyjevu, který je potřebuje k likvidaci ruských dronů. I když Macinka v textovkách tvrdí, že by dokázal k souhlasu s darováním bitevníků ukrajinské armádě přemluvit Tomia Okamuru, ten se teď proti slovům ministra ohradil.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Neúspěšný úterní pokus opozice o odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny prý nebyl pro předsedu Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana žádné překvapení – přiznává, že s tím ani nepočítal. Současně vysvětluje, proč je v danou chvíli nesmysl uvažovat o tom, že by mohla vzniknout vláda na jiném půdorysu. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš má podle Rakušana navíc úplně jiný cíl.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Nejzajímavějším a nejdůležitějším okamžikem úterního jednání sněmovny nebylo hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) - to přijde nejdříve ve středu -, ale něco jiného. Bylo to hlasování o osudu předsedy sněmovny a hnutí SPD Tomia Okamury, které napovědělo, jak silnou pozici vlastně Okamura má. Výsledek nepotěšil předsedy opozičních stran, včetně expremiéra Petra Fialy (ODS).
