V těžko uvěřitelné roli mravnostní policie volá ANO po obměně kabinetu. Ve skutečnosti si ale Babišovo hnutí nemůže nepřát, aby Vít Rakušan zůstal tam, kde je - a opozice tak měla na další roky snadného fackovacího panáka.
Řekl jsem, že končím, věděl jsem, že směr, kterým se vydal Úsvit, je pro mě nepřijatelný, tvrdí bývalý poslanec Okamurova hnutí Marek Černoch. Vstoupil do ODS a na podzim chce za stranu kandidovat v komunálních volbách. ODS mi byla názorově vždycky blízká, vysvětluje muž, který v roce 2015 zpíval hymnu po boku islamofoba Martina Konvičky. Byla to chyba a jestli to někoho urazilo, tak se mu omlouvám, nevzpomínám na tu dobu rád, říká dnes Černoch.
Poptávka po populismu v národních barvách u nás převyšuje nabídku. Ale sólista ji nemůže nasytit.
Nestraníků ve volbách do poslanecké sněmovny je více než před čtyřmi lety. Na kandidátkách 31 přihlášených uskupení kandidují členové 42 dalších stran a hnutí. Žádná z parlamentních stran se nespolehla jen na své členy. Plný počet 343 kandidátů má zaregistrováno jen 16 volebních stran z 21, které kandidují ve všech 14 krajích.
Poslanec Marek Černoch nebude v podzimních sněmovních volbách obhajovat mandát. "Dlouhou dobu jsem tohle rozhodnutí zvažoval, nakonec jsem se rozhodl, že na čas politiku opustím a budu se věnovat zase své původní profesi, kterou je létání," uvedl Černoch. Před měsícem Černoch opustil Úsvit. Své vystoupení ze strany odůvodnil nesouhlasem s tím, jakým způsobem ji vede předseda Miroslav Lidinský. Spekulovalo se o tom, že by se Černoch mohl objevit na kandidátce hnutí ANO nebo dalších subjektů.
Šestou nejúspěšnější stranou se v letošních krajských volbách překvapivě stala Strana přímé demokracie Tomia Okamury. Nechala za sebou například TOP 09 a takřka ve všech krajích získala křesla v zastupitelstvu. Její předseda Tomio Okamura říká, že v protiimigrantské rétorice přestat nehodlá.
Sněmovní volby by počátkem září podle agentury STEM vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,6 procenta hlasů. Oproti červnu si ale pohoršilo a jeho náskok na druhou ČSSD se snížil na čtyři procentní body. Do dolní komory by se dostaly ještě KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL.Sociální demokraté by získali 20,7 procenta a oproti červnu si o zhruba dva procentní body polepšili. Podobný posun zaznamenala také TOP 09, zisk 8,4 procenta by ji vrátil na pozici čtvrté nejsilnější strany. Třetí by zůstali komunisté se 14,3 procenta; ODS by dostala sedm procent a lidovci 6,7 procenta hlasů. Pod pětiprocentní hranicí jsou Svobodní (3,3 %), Úsvit a Piráti (po třech procentech).
Poslanec Radim Fiala stihl za posledních deset let vystřídat několik partií. V roce 1998 začínal svoji politickou kariéru v ODS vedené tehdy Václavem Klausem. V roce 2006 se stal prvně poslancem, během Nečasovy éry se ale stal kritikem strany a nakonec se v roce 2012 s ODS rozešel a vstoupil do nového projektu Tomia Okamury Úsvit. Po rozštěpení Úsvitu zůstal po Okamurově boku a založil s ním stranu Svoboda a přímá demokracie, kde se stal jejím místopředsedou. SPD se letos v krajských volbách spojila v několika moravských regionech se Stranou práv občanů a Radim Fiala je v Olomouckém regionu jejich společným kandidátem na hejtmana.
Sněmovnou v prvním čtení navzdory zamítavému stanovisku vlády prošel návrh Úsvitu, podle něhož by neměli nárok na azyl migranti, kteří spáchali v Česku trestný čin nebo přestupek. Návrh nyní čeká projednání bezpečnostním a ústavně-právním výborem. Úsvit chce, aby byli lidé, kteří by se protiprávního jednání dopustili, okamžitě vyhoštěni. Česko je však vázáno úmluvou o právním postavení uprchlíků, která má přednost před zákonem. Podle vlády by tak návrh neměl dopad ani v případě, kdyby byl schválen.
Poslanecká sněmovna by se migrační krizí měla zabývat už tento čtvrtek. Rozhodla o tom v úvodu středečního jednání. Není ale zcela jisté, zda se dolní komora k migračnímu tématu skutečně dostane vzhledem k tomu, že poslanci budou mít možnost ve čtvrtek ráno program jednání ještě znovu upravovat. Vládní koalice původně chtěla řešit situaci kolem přílivu migrantů z Asie a Afriky až za tři týdny.
Opoziční hnutí Úsvit chce ve Sněmovně protlačit zákon o referendu ke kvótám pro přerozdělení uprchlíků mezi členské státy Evropské unie. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky ale jejich návrh odporuje Ústavě a kromě toho má legisltivní vady.
Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že armáda má jeho důvěru i po zveřejnění průzkumu, který ukázal na její vztah k extremismu. Podle Stropnického totiž průzkum zadaný před dvěma lety ukázal i kladné věci, například to, jak se vojáci dívají na své velení. Další průzkum ministr zadávat neplánuje, chce se ale zabývat tím, jak ten původní vznikal. Průzkum například ukázal, že někteří vojáci by podpořili radikální politická uskupení a pět procent vojáků se účastní extremistických demonstrací.
Ze zástupců sněmovních politických stran lidé dlouhodobě nejvíc věří Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi. Přibližně padesátiprocentní důvěru mají oba politici už dva roky, od května ale několik procent ztratili. Na opačné straně žebříčku jsou Miroslav Kalousek nebo Radmila Kleslová. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, do kterého se zapojilo 994 lidí.
Poslanec Petr Adam opouští sněmovní klub Úsvitu i stranu Úsvit - Národní koalice. Nelíbí se mu radikalizace seskupení. Adam bude nezařazeným poslancem. Počet členů frakce Úsvitu klesne na osm, po volbách před dvěma lety měla 14 poslanců. Poměry ve Sněmovně Adamův krok prakticky nezmění. Adamovi vadí to, že Úsvit začal spolupracovat s Blokem proti islámu Martina Konvičky a kontroverzním sociologem Petrem Hamplem, jenž má zpracovat společný program. Adam poukázal na to, že poslanci Úsvitu byli zvoleni hlavně kvůli prosazování přímé demokracie, nikoli proto, aby radikalizovali společnost tématem nelegální imigrace.
Každé nové protestní hnutí musí protest přiživovat, co to dá. I na plakátech bude kypřit strach a pocit ohrožení. Mediální pozornost zaručena.
Ve středu v DVTV protiislámský aktivista Martin Konvička prohlásil, že chce vstoupit do politiky. Jako možné partnery označil Úsvit a Svobodné, v úvahu prý připadá i vytvoření vlastní strany.
Jako jednu z priorit si nový šéf hnutí stanovil prohloubení spolupráce s Blokem proti islámu Martina Konvičky.
Mediálně známou tvář Tomia Okamury má v čele Úsvitu vystřídat veterán z Afghánistánu Miroslav Lidinský. Strana podle něj musí zdůrazňovat otázky imigrace a islámského fundamentalismu.
V Česku mají vzniknout politické instituty, které by mohly získat státní příspěvky. Ty budou určeny jen stranám, jejichž poslanci seděli ve Sněmovně alespoň ve dvou volebních obdobích.
Nově založené hnutí poslance Tomia Okamury popřelo, že chce podpořit české bojovníky válčící na straně proruských separatistů. Jejich ostravská členka Nela Lisková je přitom s bojovníky v kontaktu.
Podle dřívějších informací z Úsvitu uvažoval Holík o odchodu z klubu už dřív. Frakce ho koncem dubna nechala odvolat ze sněmovních výborů.
