K založení společnosti Sens inspirovala dva mladé podnikatele Radka Huška a Daniela Vacha zpráva Jedlý hmyz od Organizace spojených národů. Ta v ní před šesti lety poukazovala na to, že konzumace hmyzu je mnohem udržitelnější způsob produkce bílkovin.
"Věděli jsme, že musíme něco změnit. Přemýšleli jsme, proč takové řešení ještě není na pultech supermarketů a cvrččí bílkovinu nikdo neprodává," popisuje spoluzakladatel společnosti Sens Radek Hušek.
V roce 2015 se tak rozhodli založit firmu, v níž budou vyrábět potraviny obsahující mleté cvrčky. Důvodem byla právě udržitelnost jejich chovu a minimální dopad na životní prostředí. "Cvrččí protein je kvalitní jako hovězí a zároveň je na jeho výrobu potřeba 2000méněkrát vody," podotýká Hušek.
Nyní z cvrččí mouky vyrábějí krekry nebo tyčinky. Novým produktem jsou i těstoviny, kdy na jejich produkci spotřebují až 300 mletých cvrčků na 200 gramů. Samotnou cvrččí mouku pak prodávají firmám v Německu, Dánsku, Austrálii nebo Japonsku.
K dalšímu rozvoji nyní společnosti pomůže i nedávná investice. Od fondů Presto Ventures a Reflex Capital získali 48 milionů korun. Finance chtějí využít především k dalšímu zefektivnění výroby cvrččí mouky.
"Zároveň po tom, co jsme jednou nohou vstoupili na německý trh, tak našim novým cílem je rozšířit distribuci a dostat produkty na více prodejních míst," dodává Hušek.
Miliony cvrčků za pár týdnů
Před dvěma lety také v Thajsku postavili vlastní farmu na produkci cvrččí mouky. Založili ji s vizí, aby co nejvíce zefektivnili produkci cvrččího proteinu, a stal se tak nejlevnějším zdrojem bílkovin na světě.
Kapacita farmy je v současnosti až 3,5 tuny cvrččí mouky měsíčně. To znamená, že v ní za několik týdnů zpracují miliony cvrčků. "Cvrčky chováme tak zvaným vertikálním způsobem farmaření, takže až do osmi metrů jsou regály s boxy a v každém je až deset tisíc cvrčků," komentuje Hušek.
Podle jejich průzkumů by stále až 70 procent Čechů odmítlo jíst produkty, které obsahují rozemletý hmyz. Zbytek dotázaných by se takovým potravinám nebránil. "Ještě se stále setkáváme s tím, že když se lidé kouknou na náš produkt, ve kterým je cvrččí protein, tak je pořád pro ně šok," sděluje Hušek.
I to ale může být podle něj jinak. "Myslím si, že výhledově za deset let se naše strava změní. I kvůli tomu, že dospívá generace lidí, kteří se o planetu starají víc než my," míní.
Chceme farmu i v Česku
Do budoucna mají v plánu postavit cvrččí farmu v každém větším městě na světě a také i v Česku. Do letošního ledna totiž nebyl chov hmyzu pro potravinářské účely v tuzemsku povolen. Změnila to až nedávná novela veterinárního zákona.
"Jsme velmi rádi, že se to změnilo. Můžu říct, že jsme se jako Česká republika přidali k západním zemím jako Dánsko, Finsko nebo Holandsko, kde právě chov hmyzu pro výrobu jídla už také zlegalizovali," podotýká Hušek.
Mimo to je jejich vizí postupně cvrčky zpracovávat i jinak, než jen do cvrččí mouky. "Už teď vědci na farmě pracují na tom, do jaké formy lze cvrčky dostat," vysvětluje Hušek. "Chceme zkrátka vyrábět alternativní protein. Chceme tím přinést na trh maso, které je ale zároveň udržitelné, biocertifikované a zároveň nejlevnější," dodává.
