


Venezuela propustila přes 80 lidí uvězněných po povolebních protestech
Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024.



Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024.



Po Havlově amnestii se na svobodu dostali i budoucí sérioví vrazi. Josef Kott a Michael Kutílek následně během pouhých 26 hodin spáchali čtyři brutální vraždy a oběť dalšího pokusu přežila jen zázrakem, údajně v rámci satanského rituálu. Jejich krvavé řádění otřáslo Československem. Případ však nekončí ani po 35 letech – soud v říjnu 2025 znovu zamítl Kottovu žádost o obnovu procesu.



Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších 37 lidí, které soudy východoevropské země dříve uznaly vinnými z extremismu. Napsala to v pondělí běloruská státní agentura Belta. Lidskoprávní organizace Vjasna je označila za politické vězně odsouzené za protesty.



Třicet Bělorusů odsouzených za účast na protivládních protestech obdrželo milost od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu to uvedla státní tisková agentura Belta. Nikoho z omilostněných agentura nejmenovala, jedná se ale o třiadvacet mužů a sedm žen. Většina z nich jsou rodiče malých dětí a nezletilí. Letos jde už o druhou vlnu amnestie pro demonstranty.



V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva.



Byznysmenovi Karlu Takáčovi hrozilo až deset let vězení za to, že podle státního zástupce připravil klienty svého investičního fondu o miliardu korun. Jeho trestní stíhání však v roce 2013 ukončila amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Podle zjištění Aktuálně.cz nyní sám žádá od státu více než sedm milionů korun za roky zátěže způsobené stíháním. Nejvyšší soud dal nyní jeho snaze šanci.



Miloš Zeman se symbolicky rozloučil s nejvyšším úřadem korupčním prezidentským pardonem. Aby národ nezapomněl, jak beztrestně a jak moc u nás může hlava státu šlapat po právu. Na Petra Pavla čeká úkol nebezpečnou zvyklost rychle změnit.



Policie se začala zabývat prvními případy dobrovolníků, kteří se vydali na Ukrajinu bojovat proti ruským okupantům bez souhlasu prezidenta Miloše Zemana. Jsou podezřelí z trestného činu. Sloužit v ozbrojených silách jiného státu lze pouze s výslovným povolením hlavy státu. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom tlumočil Zemanův závazek, že těmto dobrovolníkům zajistí beztrestnost.



Po všem tom marasmu od poloviny 90. let je s podivem, že vláda Petra Fialy byla schopna zásadního obratu kupříkladu vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Vůči Rusku a Číně. Ale musíme ji hlídat, nesmíme jí darovat vůbec nic.



Václav Havel roku 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která se ale netýkala nejtěžších zločinců. Potom začala největší vzpoura vězňů v Československu. Nejen o tom pojednává film Jonáše Karáska Amnestie. Herec Juraj Bača, představitel hlavního hrdiny – karatisty Drahomíra Lupka, musel kvůli roli zhubnout dokonce deset kilo. Gregor Hološka si zase zahrál vězně Tibora Polgáriho – takzvaného Blázna.



S výkonem prezidenta Miloše Zemana je spokojeno jen 20 procent občanů, vyplynulo z průzkumu agentury Kantar. Podle dat CVVM mu důvěřuje 38 procent lidí. U obou průzkumů jde o jedny z nejnižších hodnot v historii Česka. "Může za to nečinnost během covidu i otočka ve vztahu k Rusku. Choval se víc konfrontačně než jeho dva předchůdci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Lubomír Kopeček.



Říká se o něm, že je to nejznámější český vězeň. Jiří Kajínek strávil za mřížemi 23 let. V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o vraždu k doživotí. Z vězení se mu podařilo několikrát uprchnout. Nakonec se na svobodu dostal díky amnestii prezidenta Miloše Zemana 23. května 2017.



Policie zahájila úkony trestního řízení v případu muže, kterému kvůli vážné nemoci udělil milost prezident Miloš Zeman. Podle mluvčího pražského městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly, zatím nebyl nikdo obviněn. Omilostněný muž podle dřívějších informací médií dále podniká.



Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.



Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.



Při zbraňové amnestii, která trvala letos od konce ledna do 31. července, lidé odevzdali nebo si nechali zaregistrovat téměř 3700 zbraní a 133 000 kusů střeliva. Na webu to dnes oznámilo policejní prezidium. Nejčastěji šlo o krátké střelné zbraně, jako jsou pistole a revolvery.



Muž, kterému minulý týden udělil milost prezident Miloš Zeman, byl počátkem 90. let odsouzen za vraždu. V rejstříku trestů má sedm dalších záznamů, mimo jiné za zpronevěru či ohrožování mravní výchovy mládeže. Aktuálně si měl odpykat ještě 660 dní vězení za loupež, při níž ohrožoval prodavačku jehlicí z deštníku. Hrad milost odůvodnil mužovým nepříznivým zdravotním stavem.



Volání „Vašek na Hrad”, které se ozývalo po projevu Václava Klause na Staroměstském náměstí, ukazuje, jaký návrat by nás taky mohl čekat. Z bláta do bahna. Ze špíny do svinstva.



V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.