Reklama
Reklama

Amnestie


Josef Kott a Michael Kutílek, Vrazi z amnestie: Satanské rituály a 4 oběti Kotta a Kutílka, Magazín, codagalerie, true crime
Josef Kott a Michael Kutílek, Vrazi z amnestie: Satanské rituály a 4 oběti Kotta a Kutílka, Magazín, codagalerie, true crime
Josef Kott a Michael Kutílek, Vrazi z amnestie: Satanské rituály a 4 oběti Kotta a Kutílka, Magazín, codagalerie, true crime

První vrazi po amnestii. Krvavá jízda Kotta a Kutílka, satanské rituály a čtyři oběti

Po Havlově amnestii se na svobodu dostali i budoucí sérioví vrazi. Josef Kott a Michael Kutílek následně během pouhých 26 hodin spáchali čtyři brutální vraždy a oběť dalšího pokusu přežila jen zázrakem, údajně v rámci satanského rituálu. Jejich krvavé řádění otřáslo Československem. Případ však nekončí ani po 35 letech – soud v říjnu 2025 znovu zamítl Kottovu žádost o obnovu procesu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko

Lukašenko vyhlásil další amnestii. Na svobodu půjde třicet protivládních demonstrantů

Třicet Bělorusů odsouzených za účast na protivládních protestech obdrželo milost od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu to uvedla státní tisková agentura Belta. Nikoho z omilostněných agentura nejmenovala, jedná se ale o třiadvacet mužů a sedm žen. Většina z nich jsou rodiče malých dětí a nezletilí. Letos jde už o druhou vlnu amnestie pro demonstranty.

Reklama
byznysmen Karel Takáč
byznysmen Karel Takáč
byznysmen Karel Takáč

Měl klienty obrat o miliardu, uchránila ho Klausova amnestie. Teď sám chce odškodnění

Byznysmenovi Karlu Takáčovi hrozilo až deset let vězení za to, že podle státního zástupce připravil klienty svého investičního fondu o miliardu korun. Jeho trestní stíhání však v roce 2013 ukončila amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Podle zjištění Aktuálně.cz nyní sám žádá od státu více než sedm milionů korun za roky zátěže způsobené stíháním. Nejvyšší soud dal nyní jeho snaze šanci.

Reklama
Ukrajina vojáci dobrovolníci legie legionáři
Ukrajina vojáci dobrovolníci legie legionáři
Ukrajina vojáci dobrovolníci legie legionáři

Vydali se bránit Ukrajinu proti ruské agresi, teď jsou podezřelí z trestného činu

Policie se začala zabývat prvními případy dobrovolníků, kteří se vydali na Ukrajinu bojovat proti ruským okupantům bez souhlasu prezidenta Miloše Zemana. Jsou podezřelí z trestného činu. Sloužit v ozbrojených silách jiného státu lze pouze s výslovným povolením hlavy státu. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom tlumočil Zemanův závazek, že těmto dobrovolníkům zajistí beztrestnost.

Ručně vyrobené mačety, zápalné lahve a žiletky. Film Amnestie popisuje největší vzpouru vězňů
Ručně vyrobené mačety, zápalné lahve a žiletky. Film Amnestie popisuje největší vzpouru vězňů
Ručně vyrobené mačety, zápalné lahve a žiletky. Film Amnestie popisuje největší vzpouru vězňů

Vzpouru vězňů v Leopoldově vedl "Blázen". Psychopat, kterého se báli i kumpáni

Václav Havel roku 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která se ale netýkala nejtěžších zločinců. Potom začala největší vzpoura vězňů v Československu. Nejen o tom pojednává film Jonáše Karáska Amnestie. Herec Juraj Bača, představitel hlavního hrdiny – karatisty Drahomíra Lupka, musel kvůli roli zhubnout dokonce deset kilo. Gregor Hološka si zase zahrál vězně Tibora Polgáriho – takzvaného Blázna.

Miloš Zeman, prezident, pieta, uctění památky
Miloš Zeman, prezident, pieta, uctění památky
Miloš Zeman, prezident, pieta, uctění památky

Zeman ve funkci dožívá, po otočce s Ruskem mu nevěří ani vlastní voliči, říká Kopeček

S výkonem prezidenta Miloše Zemana je spokojeno jen 20 procent občanů, vyplynulo z průzkumu agentury Kantar. Podle dat CVVM mu důvěřuje 38 procent lidí. U obou průzkumů jde o jedny z nejnižších hodnot v historii Česka. "Může za to nečinnost během covidu i otočka ve vztahu k Rusku. Choval se víc konfrontačně než jeho dva předchůdci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Lubomír Kopeček.

Reklama
Čechoslováci v sovětském gulagu - 2. díl – Amnestie
Čechoslováci v sovětském gulagu - 2. díl – Amnestie
Čechoslováci v sovětském gulagu - 2. díl – Amnestie

Nevinní skončili v gulagu. Tisíce Čechoslováků Sověti propustili až kvůli Hitlerovi

Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm

Při útěku z Leopoldova zavraždili pět dozorců. Předcházela tomu nejdivočejší vzpoura

Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.

Foto / Státní vyznamenání 2019 / 28. 10. 2019 / Pražský Hrad / Akt
Foto / Státní vyznamenání 2019 / 28. 10. 2019 / Pražský Hrad / Akt
Foto / Státní vyznamenání 2019 / 28. 10. 2019 / Pražský Hrad / Akt

Prezident Zeman omilostnil dalšího muže odsouzeného za vraždu, dříve to odmítal

Muž, kterému minulý týden udělil milost prezident Miloš Zeman, byl počátkem 90. let odsouzen za vraždu. V rejstříku trestů má sedm dalších záznamů, mimo jiné za zpronevěru či ohrožování mravní výchovy mládeže. Aktuálně si měl odpykat ještě 660 dní vězení za loupež, při níž ohrožoval prodavačku jehlicí z deštníku. Hrad milost odůvodnil mužovým nepříznivým zdravotním stavem.

Reklama
Wole Soyinka
Wole Soyinka
Wole Soyinka

Byl vězněn, prchal na motorce. Přijede držitel Nobelovy ceny za literaturu Soyinka

V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.

Reklama
Reklama
Reklama