Šéf amerických tajných služeb informuje prezidenta o bezpečnostních hrozbách, komunikuje s vedením spojeneckých rozvědek a stojí v čele institucí, které mají dohromady roční rozpočet 100 miliard dolarů.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 začala americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) sledovat komunikaci, která probíhala mezi údajnými teroristy. Zároveň však špehovala i běžné občany - četla jejich e-maily nebo nahlížela do historie jejich internetového vyhledávání. Tento týden je to deset let, co vše vyplavalo na povrch a Edward Snowden zveřejnil informace o sledování.
Ostudu si odnášejí americké tajné agentury, Pentagon a taky prezident Joe Biden. Z maléru se nepochybně raduje i Donald Trump. Někde tady, tedy mezi ruskými tajnými službami a trumpovci, bych hledal viníka.
Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který před téměř deseti lety zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži, získal ruské občanství. Patřičný dekret podepsal prezident Vladimir Putin, uvedly dnes tiskové agentury. Snowden zatím tuto zprávu zatím veřejně nekomentoval.
Proslavil se v roce 1969, kdy oskenoval tisíce stránek tajných dokumentů, dodnes známých jako Pentagon Papers, a vynesl je do médií. Odhalovaly, jak moc jsou Spojené státy zapojeny do války ve Vietnamu. Nejednalo se ale o jediné tajné materiály, které Daniel Ellsberg odtajnil. Kvůli dokumentům týkajícím se možnosti jaderného útoku na Čínu ho nyní může čekat soud.
Rusko a USA se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Ze strany Joea Bidena jde o první důležité rozhodnutí v zahraniční politice. Oproti všem svým předchůdcům od pádu SSSR, kteří s nástupem do Bílého domu vyhlašovali, že chtějí mít s Moskvou dobré vztahy, má ale i nadále ke Kremlu ostřejší postoj. Tvrdí, že politiku vůči Rusku chce přitvrdit.
Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena kvůli knize vzpomínek, která se nyní dostala do obchodů. Snowden, který v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací o americké elektronické a telefonní špionáži, podle žaloby nepředložil text knihy ke kontrole tajným službám a svými výroky porušil slib mlčenlivosti.
Z Bruselu, kde sídlí hlavní instituce EU i NATO, se stala metropole špionů.
Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) údajně dokázala proniknout do bankovní sítě SWIFT, sloužící k mezinárodním převodům, a prostřednictvím přísně tajné jednotky počítačových pirátů sledovala především blízkovýchodní banky kvůli případným transakcím teroristů. Prý využila slabin v produktech firmy Microsoft, používaných v počítačích po celém světě, uvedla agentura AFP. Oznámily to v sobotu tiskové agentury. Mnozí experti považují únik údajů za věrohodný, přestože dotčené firmy a instituce jej popřely. NSA se nevyjádřila.
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.
Podle nejnovějších informací kontroverzního serveru WikiLeaks má americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) k dispozici rozsáhlou špionážní techniku včetně softwaru, který se dokáže napojit na zvolený chytrý telefon nebo televizi a odposlouchávat danou osobu. Věrohodnost dokumentů, které server vypustil zkraje týdne do světa, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Podle řady expertů ale vypadají autenticky. Vyvolaly řadu otázek ohledně bezpečnosti smartphonů a jiných zařízení připojených k internetu. Zde najdete souhrn hlavních otázek a odpovědí k celé kauze.
Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který zveřejnil utajované informace, bude moci zůstat v Rusku dalších několik let. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí. Snowden v Rusku pobývá od roku 2013, v USA mu za vyzrazení státního tajemství hrozí desítky let vězení. Vzhledem ke končícímu mandátu amerického prezidenta Baracka Obamy se objevily spekulace, že by Obama mohl vůči Snowdenovi učinit vstřícný krok, podobně jako zmírnil trest Chelsea Manningové. To ale Bílý dům odmítl.
V nedobrovolném azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně oslavil australský spoluzakladatel kontroverzního serveru WikiLeaks Julian Assange deset let od vzniku celého projektu, ze kterého se stala globální ikona radikálních obhájců svobody slova. Část amerických politiků ale WikiLeaks označuje za teroristickou organizaci a pro Assange žádá trest smrti. Ten jim z londýnské izolace sebevědomě vzkazuje, že jeho sen o "obří knihovně nejpřísněji utajovaných dokumentů světa" žije dál. Navzdory omezením a sílící kritice.
Nový ředitel americké zpravodajské služby CIA Mike Pompeo chce znovu rozšířit sledování internetu a telefonních hovorů. Bývalý pracovník Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který před třemi lety zveřejnil informace o rozsahu amerického sledování elektronické a telefonní komunikace a pak uprchl do Ruska, podle něj zasluhuje smrt.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump je zjevně opatrný při prvních krocích vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Videokomentář Martina Nováka.
Snímek o muži, který vynesl informace o masivním sledování lidí ze strany amerických služeb, už nemá třaskavý potenciál režisérových raných filmů, tvrdí kritik Kamil Fila.
Zrádce, nebo hrdina? Většina lidí má pravděpodobně na Edvarda Snowdena jasný názor a nový film Olivera Stonea o tomto americkém whistleblowerovi patrně jejich stanovisko nezmění. Jeho příběh ovšem známému levicovému tvůrci umožnil natočit přesvědčivou polemiku o míře profízlovanosti našeho soukromí.
Islandská Pirátská strana vznikla ani ne před čtyřmi roky a těží z turbulencí a skandálů, které ostrovní stát v posledních letech zasáhly. "Lidé chtějí skutečné změny a chápou, že musíme změnit systém. Že musíme modernizovat způsob, kterým se tvoří zákony," tvrdí její zakladatelka, 49letá programátorka, feministka a básnířka Birgitta Jónsdóttirová. Volby na Islandu proběhnou už tuto sobotu.
Místo aby životy brali, rozhodli se je zachraňovat. Dobrovolníci sdružení do Syrské civilní obrany, kterým se přezdívá Bílé přilby, patří mezi hlavní favority letošní Nobelovy ceny za mír. Téměř tři tisíce jejich členů denně riskují vlastní životy, ale za poslední tři roky na 60 000 jiných zachránili.
