Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost skupiny squatterů proti nucenému vystěhování z pražské usedlosti Cibulka v roce 2015. Čtveřice si u soudu ve Štrasburku stěžovala na údajné porušení práva na respektování obydlí a práva na spravedlivý proces.
Český občan Taylor H., který se identifikuje jako nebinární osoba, částečně uspěl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se stížností na Česko kvůli udělení rodného čísla odpovídajícího mužskému pohlaví. Podle zveřejněného verdiktu soud uznal, že Česko porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, zároveň ale osobě nepřiznal požadované odškodnění.
Vláda Petra Fialy začala pracovat na obraně proti stížnosti, kterou k Evropskému soudu pro lidská práva podal bývalý poslanec a středočeský hejtman David Rath (dříve ČSSD). Někdejší politik tvrdí, že mu tuzemská justice odepřela právo na spravedlivý proces. Rath dostal za korupci ve dvou kauzách pravomocný trest v celkové délce osmi let vězení, dohromady strávil za mřížemi čtyři roky.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch devětašedesátileté Francouzky, která se na něj obrátila kvůli svému rozvodu. Její manžel před lety dosáhl formálního ukončení manželství na základě odůvodnění, že už s ním neměla sex. Soud konstatoval, že ženu, která odmítne intimní styk se svým mužem, by neměly rozvodové soudy považovat za toho, kdo je na vině rozvratu manželství.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25 tisíc eur a tisíc eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647 490 korun) Češce, kterou sexuálně napadl a znásilnil kněz, který byl současně jejím učitelem na teologické fakultě.
Polsko porušilo práva ženy, které lékaři kvůli platným předpisům odmítli provést potrat, ačkoliv vyšetření ukázalo, že plod má Downův syndrom. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva a nařídil Polsku vyplatit odškodné. Žena těhotenství ukončila v zahraničí, informuje portál onet.pl. V Polsku po nálezu ústavního soudu z roku 2020 platí jedny z nejpřísnějších předpisů o potratech v Evropě.
Připustí-li společnost nevhodné chování ke zranitelným osobám, k lidem slabým, mění se sama v ohroženou.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku by mohl neuznávání stejnopohlavních svazků označit za zásah do práva na soukromý a rodinný život. Na "manželství pro všechny" ale shoda není, říká soudkyně za Česko Kateřina Šimáčková. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, z čeho pramení nedůvěra Čechů v instituce a média, jaké jsou limity svobody slova nebo proč je ve vrcholné justici málo žen.
Ruský zákon o zahraničních agentech z roku 2012 je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku uvedl, že zákon porušuje práva dotyčných organizací a nařídil Rusku zaplatit mnohým z nich kompenzace, informovala agentura Reuters.
Kateřina Šimáčková se v pátek podle očekávání vzdala funkce ústavní soudkyně, informoval soud na svém webu. Od pondělka nastupuje Šimáčková u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní soud zůstane personálně oslabený, má nyní jen 14 soudců místo předpokládaných 15. Nového soudce či soudkyni musí navrhnout prezident Miloš Zeman, potřebuje získat souhlas Senátu.
Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl ve čtvrtek polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod.
Robert Tempel si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku z roku 2001. Plzeňský krajský soud ho přitom obvinění čtyřikrát zprostil, verdikt však čtyřikrát zrušil pražský vrchní soud. Rozhodnutí o případu nakonec přeložil ke krajskému soudu v Praze. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku to označil za selhání české justice, případ tak české soudy musí znovu projednat.
Rusko poprvé podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu na jiný stát. Ukrajinu obvinilo ze smrti civilistů, potlačování svobody slova a pronásledování jinak smýšlejících, diskriminace ruskojazyčných obyvatel i zablokování dodávek vody na poloostrov Krym, anektovaný od jara 2014 Ruskem. Oznámila to ve čtvrtek ruská média s odvoláním na generální prokuraturu, která žalobu podala.
Před deseti lety rozhodla norská sociální služba o odebrání dětí českým manželům Michalákovým a jejich umístění do přechodné pěstounské péče. Eva Michaláková o ně od té doby bojuje, věc nyní řeší soud ve Štrasburku. Děti naposledy viděla před šesti, respektive sedmi lety. Nemíním se vzdát, uvedla nyní Michaláková. Případ v Česku vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé.
