


Rumunsko a Litva porušily právo, když pomohly CIA s tajnými věznicemi, rozhodl soud
Dva muži se na štrasburský soud obrátili s obviněním, že je CIA mezi lety 2004 a 2006 tajně přepravila do vězení v Litvě a Rumunsku, kde byli podrobeni mučení.



Dva muži se na štrasburský soud obrátili s obviněním, že je CIA mezi lety 2004 a 2006 tajně přepravila do vězení v Litvě a Rumunsku, kde byli podrobeni mučení.



Muž byl v minulosti podle svých slov už asi pětkrát ve vězení, mimo jiné i za násilí na ženě.



Rusko zvažuje možnost odstoupení od evropské úmluvy o lidských právech a o ukončení spolupráce s Evropským soudem pro lidská práva. Napsala to ve čtvrtek agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenované vládní zdroje. Rozchod s lidskoprávními instituty se podle těchto zdrojů uskuteční v případě, že "se protiruská linie soudních rozhodnutí nezmění". Podle zdrojů ruské agentury rozhodnutí evropského soudu odporují zájmům Ruska a politizace soudních stanovisek vzrůstá. "Argumenty a zdůvodnění ruské strany se přitom ignorují," napsala RIA Novosti. Soud podle ní odmítá brát v úvahu zvláštnosti ruského právního systému a často se uchyluje k praktikám dvojího metru.



České soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna.



Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání Alexeje Navalného proti zákazu účastnit se prezidentských voleb. Volební komise ho odmítla zaregistrovat jako kandidáta s odůvodněním, že byl pravomocně odsouzen za závažný trestný čin. Navalnyj byl v květnu odsouzen k podmíněnému trestu pětiletého vězení za krádež v lesnickém podniku.



Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi chce znovu kandidovat ve volbách. Dosud to má ale zakázané verdiktem soudu z roku 2013 kvůli daňovým únikům. Proto se nyní obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Spor se ale může táhnout i rok.



Evropský soud pro lidská práva nařídil Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi asi 76 000 eur (zhruba dva miliony korun). Má jít o úhradu soudních nákladů a odškodnění za porušení práva na spravedlivý proces. Oba bratři byli v roce 2013 odsouzeni k 3,5 letům za údajné zpronevěry v ruské pobočce kosmetické firmy Yves Rocher. Štrasburský soud zároveň neshledal ruský proces politickým, našel v něm ale procesní pochybení. Uvedla to agentura Interfax. Ruské ministerstvo spravedlnosti i tak s verdiktem nesouhlasí a uvažuje o dovolání. Rozsudek zatím není pravomocný. Advokáti bratrů se naopak chtějí domáhat přehodnocení celého případu a propuštění Olega z vězení.



Firmy podle Evropského soudu pro lidská práva musí své zaměstnance předem upozornit, že jejich elektronická komunikace bude monitorována. Soud řešil konkrétní případ rumunského zaměstnance, který dostal výpověď kvůli tomu, že si z pracovního počítače psal se svými blízkými.



V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.



Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí.



Zákaz zahalování muslimek v Belgii je podle Evropského soudu pro lidská práva v pořádku. Podle něj ho lze považovat za "nezbytný pro soužití v demokratické společnosti". Informovala o tom agentura AFP s tím, že soud vycházel ze stejného rozhodnutí, které přijal v případě Francie. V obou zemích platí od roku 2011 zákon zakazující nosit na veřejných místech závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu a hlavu. Ženy nesmí nosit věci, jako jsou třeba burky (oblečení zakrývající i obličej) nebo nikáby (závoje, které na rozdíl od burek nezahalují oči). Tedy tradiční části oblečení některých muslimek. Kromě těchto dvou zemí obdobná opatření platí lokálně i jinde v Evropě.



Lídr ruské protiputinovské opozice Alexej Navalnyj příští rok nemůže kandidovat v prezidentských volbách. Oznámila to ruská centrální volební komise. Jako důvod uvedla, že Navalnyj byl v únoru odsouzen za zpronevěru. Nynější prezident Vladimir Putin podle ústavy může kandidovat, v nedávné televizní debatě ale neřekl, zda tak učiní. Pokud se voleb nezúčastní Navalnyj, nebude mít Putin žádného skutečného protikandidáta.



Evropský soud pro lidská práva v úterý rozhodl, že ruský zákon zakazující propagaci homosexuality je diskriminační a porušuje evropská pravidla o svobodě projevu. Informovala o tom agentura Reuters. "Samotný účel zákonů a způsob, jakým byly formulovány, neslouží žádným veřejným zájmům," cituje agentura prohlášení soudu ve Štrasburku. Proti federálnímu zákonu z roku 2013, který je známý jako zákon o "gay propagandě", podali žalobu tři ruští aktivisté bojující za práva homosexuálů.



Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zaznamenal skoro čtyři tisíce žalob, které vznesli Ukrajinci kvůli událostem na východě země. Stížnosti se týkají i civilistů padlých do zajetí, napsala v úterý agentura Interfax. Alina Pavljuková z ukrajinského Helsinského výboru pro lidská práva řekla, že lidé v zajetí jsou z právního hlediska pouze oběťmi trestných činů, a nemají tedy nárok na kompenzace. "Lidem, kteří se vrátí ze zajetí, stát neposkytuje žádné garance. Na rozdíl od vojáků, jimž stát dává třeba sociální záruky, civilisté, kteří se vrátí ze zajetí, zůstanou bez ničeho," dodala Pavljuková. Konflikt na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014 a vyžádal si už více než deset tisíc obětí.



Ruský soud potvrdil verdikt nad opozičním předákem Alexejem Navalným. Ten se k němu odvolal proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Navalnyj tak podle ruských zákonů nemůže kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Hodlá se však odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva, což by podle agentury Interfax mohlo být hypotetickou nadějí na kandidaturu.



Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce případ Čecha zabitého v Londýně hnát k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Osvobozující verdikt pro pachatele, který vynesl londýnský soud, totiž nelze zpětně změnit a ani proces revidovat, britský soudní systém to neumožňuje. Podle Zaorálka musí podání k Evropskému soudu podat sestra zavražděného, Česko je připravené ji v procesu podpořit.



Hlasování a sčítání hlasů po nedělním referendu o ústavní reformě provázely podle tureckých opozičních stran podvody. Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je jeho strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu. Volební komise totiž do výsledku nechala započítat i lístky bez oficiálního razítka. Průběh hlasování navíc kritizovali i nezávislí pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).



Soud Rady Evropy rozhodl, že ruská vláda musí vyplatit zhruba 400 lidí, kteří na Rusko podali žalobu v souvislosti s krvavým incidentem v Severní Osetii. V roce 2004 tam skupina teroristů obsadila školu a držela na 1200 rukojmích. Při zásahu bezpečnostních složek zemřelo 334 lidí včetně víc než 180 dětí. Podle některých pozůstalých byl policejní zásah proveden neprofesionálně. Štrasburský soud pro lidská práva dal pozůstalým za pravdu, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Ruský stát podle soudu chyboval i tím, že teroristickému útoku nezabránil, přestože měl o hrozbě k dispozici informace.



Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.



Soud ve Štrasburku přiznal české emigrantce odškodnění přes 58 000 eur (asi 1,5 milionu korun) za neoprávněné vyvlastnění majetku. Sylvie Žáková přitom původně požadovala skoro šest milionů korun. Češka emigrovala v roce 1968 a nyní žije v Německu. V 70. letech jí komunistické úřady zabavily majetek.