Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
Americká Ústřední zpravodajská služba podle televizní stanice CNN pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Ceny ropy míří vzhůru, nikdo si netroufá odhadovat, kde se zastaví. Češi už nicméně na pumpách vyšší ceny benzinu a nafty pocítili. A bude hůř. Ten nejsilnější dopad pocítí jako první dopravci, teprve později se vyšší ceny promítnou do celé ekonomiky, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
Černínský palác zažívá mimořádné dusno. Kvůli napětí na Blízkém východě má česká diplomacie napilno, nyní schytává kritiku za nepovedenou krizovou tiskovou konferenci, na které ovšem chyběl šéf resortu Petr Macinka (Motoristé sobě). Veřejnost se proto začala zajímat o to, kde byl. Ten v pondělí nabídl odpověď – a sepsul přítomné novináře, že „nemají nárok na informace, kdykoliv se jim zamane“.
Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
Nová pozemková opatření Izraele na Západním břehu byly ostře odsouzeny osmi zeměmi, včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Pozemková opatření schválila izraelská vláda a mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. V úterý to ve společném prohlášení zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí.
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Informuje o tom agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací.
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Španělské úřady chtějí po mezinárodních platformách, aby odstranily ze své nabídky inzeráty na ubytování v židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Oznámilo to v úterý ministerstvo na ochranu spotřebitelů, které má věc na starost. Pokud platformy inzeráty neodstraní, podniknou proti nim úřady další kroky, dodal úřad.
Gad Šimron je bývalý agent Mosadu a spisovatel. Narodil se v roce 1950 v Tel Avivu a po studiích historie začal pracovat pro izraelský veřejnoprávní rozhlas. V 70. letech ho do svých řad zverbovala izraelská tajná služba Mosad. Deset let se podílel na jejích operacích v nejrůznějších koutech světa.
Počet obětí středečních izraelských úderů v palestinském Pásmu Gazy vzrostl na nejméně 27. Podle agentury AFP to ve středu uvedly tamní nemocnice a úřady. Prvotní informace uváděly 11 a posléze 22 a 25 mrtvých. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis.
Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Americký prezident Donald Trump přivítal pondělní schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítající s vysláním mezinárodních sil do Pásma Gazy a s možností budoucí cesty ke vzniku palestinskému státu. Za nutný první krok na dlouhé cestě k míru ji pak podle agentury Reuters označila palestinská ministryně zahraničí Vársan Šahínová. Schválení návrhu přivítal podle agentury AFP i Izrael.
V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se Hamás podle místních obyvatel snaží rozšířit svou kontrolu nad územím, od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však mezi jednotlivými aktéry vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo.
