Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Novinářům to ve středu řekl soudce Nejvyššího správního soudu Ivo Pospíšil.
Nejvyšší správní soud si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře, a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů.
Lidovecké europoslankyni Michaele Šojdrové jen těsně uniklo znovuzvolení. K tomu, aby přeskočila Ondřeje Krutílka z ODS a obhájila mandát, jí chybělo 663 hlasů. "Aspoň si můžu chvíli odpočinout," říká k neúspěchu žena, která se ve vysoké politice pohybuje téměř třicet let. Výsledky eurovoleb považuje za varování vládě.
"Slýcháme, že v České republice jsou jedny z nejdražších potravin v EU. Je to naprosto mylná informace," říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, skupina Evropských konzervativců a reformistů). Spolu s kolegyní z Evropského parlamentu Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL, klub Evropské lidové strany) ve videu hovoří kromě potravin třeba o podpoře mladých zemědělců nebo jejich spolupráci ve frakcích.
Do ruského genocidního programu pro Ukrajinu, jak ho již na začátku války zveřejnila agentura RIA Novosti, patří zavlečení ukrajinských kluků a holek do Ruska, jejich adopce a převýchova.
Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová chce zesílit tlak na Rusko, aby vrátilo děti, které protiprávně odvezlo z napadené Ukrajiny. Podle odhadů je jich nejméně 20 tisíc. Zároveň jedná o tom, aby v Česku a dalších zemích EU vznikly tábory pro ukrajinské děti. "Je nezbytné Ukrajině dál pomáhat, i když v Česku roste obliba těch, kteří pomáhat nechtějí. Takový postoj je nebezpečný," varuje.
Pokud se nestane něco mimořádného, samozvaná humanitární organizace Mezinárodní dětský kříž přestane existovat. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, soud rozhodl o jejím zrušení. Rozhodnutí není pravomocné. Organizace proslula především svým prohlášením, jímž se ve sporu o syrské sirotky postavila za premiéra Andreje Babiše. Vysloužila si také trestní oznámení od Finančního analytického úřadu.
Přijímat uprchlíky se po převratu v listopadu 1989 zdálo normální. Dnes už odmítáme přijmout byť jen 40 bezprizorných dětí z Řecka, sirotků. Byl by to zřejmě politický skandál.
Seznam dětí z uprchlických táborů, kterým by mohlo Česko pomoci a přijmout je, přivezla z nedávné návštěvy Řecka česká europoslankyně Michaela Šojdrová. Ve Štrasburku to v úterý řekla českým novinářům s tím, že tak reagovala na výzvu premiéra Andreje Babiše i ministra vnitra Jana Hamáčka.
Europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová požádala o schůzku ministra vnitra Jana Hamáčka a bude žádat o setkání s premiérem Andrejem Babišem.
Slovenská ekonomika či kultura nemůže být ohrožena několika desítkami sirotků, kteří by byli umístěni do slovenských dětských domovů, uvedl také premiér.
"Česká republika má kapacitu i odborníky," řekla v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) k otázce týkající se přijetí 50 syrských dětských uprchlíků.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) si značně odlišně vykládají páteční vzájemnou schůzku ohledně možné pomoci syrským dětem. Zatímco Šojdrová tvrdila, že premiér je pro pomoc dětem v Česku, on sám následně prohlásil, že chce pomáhat mimo Českou republiku.
Zástupci platformy Češi pomáhají oznámili v pátek odpoledne, že se jim hlásí množství lidí, kteří chtějí pomoci sirotkům ze Sýrie. Tato občanská iniciativa spolupracuje s europoslankyní Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL), která přišla s nápadem na pomoc jako první a schůzky s premiérem Andrejem Babišem se účastnili také. Babiš zatím jakoukoliv podobnou pomoc na území České republiky odmítá.
Předpokládám a věřím, že kdyby u nás lidé viděli ty děti žijící v katastrofálních podmínkách v táborech, hlasovali by pro přijetí více než padesáti.
Téma možné pomoci syrským sirotkům se ocitne na jednání Poslanecké sněmovny. Pro takové jednání se vyslovilo několik poslaneckých klubů, včetně hnutí ANO, které má zdaleka nejvíce poslanců. Je také jasné, že poslanci budou hlasovat o různých navržených usneseních. První místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová avizovala, že její strana navrhne usnesení, aby vláda přijala padesát dětských sirotků.
Přihlásily se nám desítky rodin, které jsou ochotny se o 50 syrských sirotků postarat, vzaly by si je pod svoji ochranu, ty děti nemají, kam se v Sýrii vracet. Je to reálné číslo, čekala jsem, že se nad tím premiér zamyslí, ty děti jsou přece ohroženy, říká europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL, která přišla s návrhem přijmout pět desítek syrských sirotků do Česka. Dodává, že jsou u nás zařízení pro přijímání azylantů poloprázdná, Česko má podle ní navíc velmi dobré zkušenosti s péčí o děti bez rodičů. Musíme prý EU ukázat, že umíme pomáhat.
"Mám seznam rodin i jednotlivců, nabízí peníze, výuku jazyka nebo chtějí dělat babičky a dědy," říká Hana Pospíšilová z organizace Češi pomáhají. Společně s europoslankyní Michaelou Šojdrovou se chtějí tento týden sejít s premiérem.
Pane premiére, nepleťte si, prosím, dočasnou pomoc v nouzi, s vámi zmiňovanou "převýchovou".
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích. Neshodují se však na tom, jak finance z EU přesně využít – zda na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Do Evropského sboru solidarity, jehož spuštění připravuje Evropská komise, se přihlásily už tisíce mladých lidí. V jeho rámci budou moci lidé do třiceti let vyrazit pomáhat jako dobrovolníci, například dětem ve vyloučených oblastech či uprchlíkům na evropských hranicích, nebo získat pracovní stáž. Projekt jim tak může podle Evropské komise pomoci získat pracovní zkušenosti. To by zároveň mohlo snížit vysokou nezaměstnanost, která mladé lidi v řadě evropských zemí trápí.
