Komunistický prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti. Podle závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se na nezákonném odsouzení a následné popravě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti.
Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?
"Najednou někdo zvonil. Přišli dva pánové a ohlásili, že si sednou do předsíně a budou čekat na moji matku," vzpomíná Jana Kánská, dcera Milady Horákové, na září roku 1949, kdy příslušníci Státní bezpečnosti přišli zatknout její maminku. Kánská, které tehdy bylo 16 let, se v tu chvíli schovala do jiného pokoje. "A táta pak proklouzl do zahrady a utekl," dodává.
"Rodiče uvažovali o emigraci. Máma ale měla za úkol, aby tady zůstala, jak dlouho to jen půjde, a podávala informace do zahraničí. Byla zodpovědná a svoje sliby vždycky plnila. A pořád si myslela, že je to v pořádku - najednou to přestalo být v pořádku," vzpomíná Jana Kánská na svoji maminku Miladu Horákovou. Jakou nejdůležitější radu jí matka dala? A jak by zhodnotila stav současné demokracie?
Vydavatelství CMI News se omluvilo poslankyni Heleně Válkové (ANO) za několik formulací v článku, jenž upozornil na její odbornou spolupráci s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Současně jí uhradilo náklady na soudní řízení. Zmíněná satisfakce je výsledkem dohody, kterou spolu obě strany uzavřely u soudu. V prvním soudním kole přitom Válková spor prohrála.
Ondřej Prokop z ANO dělá z Babiše bojovníka za svobodu, Marian Jurečka dělá z tichého vína dobro pro zemi. Hle, úroveň českých politiků, úroveň opozice i pozice.
Budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena především podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Naproti měla stát i budova německé právnické fakulty, z její stavby ale sešlo.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
Policie s konečnou platností odložila trestní oznámení vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové. Kvůli údajné pomluvě se bránila vůči článku, jenž upozornil na její odbornou spolupráci s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Společně napsali text o ochranném dohledu. Aktuálně.cz má k dispozici usnesení, na jehož základě policie dospěla k závěru, že k pomluvě nedošlo.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".
Neznámý pachatel v noci poničil výstavu věnovanou památce doktorky Milady Horákové u pražského Musea Kampa. Případ vyšetřuje policie. Na situaci upozornil na Facebooku Jiří Pospíšil (TOP 09), předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která výstavu pořádá. "Odsuzuji tento šílený vandalský čin," napsal.
Komunisté by si měli na plakáty dát heslo „Být vrahem je in“ nebo „Komunistické lágry byly sexy, pojďme si je zopakovat“. Místo mladé dívky nebo chlápka se sedmnácticentimetrovým údem si tam mohli dát Gottwalda, Stalina či Grebeníčka seniora.
Vedle statečnosti, s níž Milada Horáková dokázala přežít nacistické věznění a nakonec přijmout popravu z rukou komunistů, oživuje nová kniha novináře Aktuálně.cz Daniela Anýže nazvaná Jdu s hlavou vztyčenou odkaz významné političky novým způsobem. V podrobném portrétu Horákové je dost prostoru také pro její rodinu, především dceru a muže.
Připomínka sedmdesát let staré justiční vraždy Milady Horákové otevřela staré i nové rány. A zbavila nás iluze, že "nejsme jako oni".
Staré hodnoty (svoboda, demokracie) pro šéfa ANO neznamenají nic. Jinak by se nemohl nechat nereformovanými komunisty podporovat. Vládne hlavně pro sebe.
Oba mé dědečky zabili komunisté, naši rodinu ničili celou dobu, kdy byli u moci. A třicet let po revoluci KSČM lže dál a drží u moci vládu, která mlčí. Hnus.
V roce 1950 vynesl komunistický soud nejvyšší trest nad československou demokratickou političkou Miladou Horákovou. Před 70 lety, 27. června 1950, byla zavražděna. Co Horákovou formovalo? Jak dokázala vydržet vězení a jakou měla rodinu? V on-line rozhovoru odpovídal Daniel Anýž, redaktor Aktuálně.cz a autor nové knihy Jdu s hlavou vztyčenou: Příběh rodiny Milady Horákové.
Nemohla se zachovat jinak. Já bych nikdy nebyla statečná jako ona, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, řekla v roce 2017 v DVTV dcera Milady Horákové Jana Kánská. Od justiční vraždy demokratické političky dnes uplynulo 70 let. Byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomínala Kánská.
Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě.
