Před 49 lety se z pražského Veletržního paláce stal symbol zkázy. Rozsáhlý požár zničil 14. srpna 1974 interiéry i vše živé, co se v budově nacházelo. Kdyby se hasičům nepodařilo oheň včas zkrotit, mohly být následky mnohem ničivější. Následovalo pět let debat o jeho budoucnosti: bourat, nebo zachovat? Nakonec zvítězila rekonstrukce. A tak z popela povstal slavný domov moderního umění.
Více než padesát nových maleb a kreseb představí od 27. června do 24. srpna v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová. Výstava Stíny horkého léta Traudi Schönfeld zahrnuje volný cyklus autorčiných děl inspirovaných konkrétním místem. Tím je dům v Sudetech, který s rodiči kdysi obývala i dospívající Traudi, ve 30. letech aktivní členka Svazu německých dívek.
Galerie Villa Pellé připravuje pod názvem Trnka – příběh legendy výstavu Jiřího Trnky. Retrospektiva bude od 21. května do 31. srpna první komplexní výstavou výtvarníka, ilustrátora, scenáristy a jednoho z nejvýraznějších autorů českého animovaného filmu v Praze od roku 1992. Připraven je také doprovodný program i přehlídka Trnkových filmů v kině Ponrepo.
Národní galerie v Praze nakonec po bouřlivé kritice veřejnosti ustupuje od plánu, kdy od března chtěla zrušit vstup zdarma do prostoru Atlas ve Veletržním paláci. Ten slouží nejen jako kavárna a co-workingové centrum, ale zároveň se v něm nachází i dětský koutek. Důvodem pro původní rozhodnutí byly "finanční úspory i potřeba snížení hluku".
J&T Banka se rozhodla předat svou soukromou sbírku současného umění nazvanou Magnus Art pražské Národní galerii. Kolekce zahrnuje díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, od roku 1990 udělované mladým umělcům. Od příštího roku práce Františka Skály, Jiřího Černického, Evy Koťátkové či Kateřiny Šedé galerie postupně představí veřejnosti ve Veletržním paláci.
Portréty, akty a krajiny, ale také pařížské ulice nebo noční život. Umělci žijící ve francouzské metropoli po první světové válce opouštěli avantgardu a vraceli se ke srozumitelným formám či tématům. Alespoň ti, o kterých vypráví nová výstava École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou lze do 2. března příštího roku vidět v pražské Valdštejnské jízdárně.
Za normalizace fotografovala romskou, vietnamskou nebo LGBT komunitu, autoportréty či prostě “jenom” život. Řemeslo sice vystudovala na pražské FAMU, většinu života ale byla smířená s tím, že tvoří jen pro sebe. Teď je Libuše Jarcovjáková senzací u nás stejně jako v zahraničí. Velkou retrospektivní výstavu jejích děl od 70. let minulého století do současnosti právě zahájila Národní galerie.
Dobové záběry ukazují, jak pouhých dvacet vteřin zemětřesení nad ránem 26. července 1963 změnilo Skopje, hlavní město Makedonie v bývalé Jugoslávii, ve skrumáž trosek a sutin s tisícovkami mrtvých a zraněných.
Venkov jako prostor společenské změny a proměny lidské práce jsou tématy třetího ročníku bienále Ve věci umění, které lze do 29. září vidět v pražském Veletržním paláci a Lidické galerii. Doprovázejí ho performance či komentované prohlídky.
Z pukliny v podlaze česko-slovenského pavilonu se line zneklidňující hudba. Mísí hymny Česka, Keni, mezivládní organizace zvané Východoafrické společenství, ale také britského Commonwealthu, Evropské unie či zaniklého Československa. Do benátského parku Giardini, kde se právě odehrává 60. ročník velkolepého bienále umění, odkazy na národní symboly prostě patří.
Přes 90 umělců podepsalo výzvu žádající změny ve vedení pražské Akademie výtvarných umění, Národní galerie a ve společnosti udílející Cenu Jindřicha Chalupeckého. Signatáři volají po odstoupení rektorky školy Márie Topolčanské a restrukturalizaci galerie. Výzvu podepsali umělci Milan Knížák, Jaroslav Róna, David Černý, Jan Svěrák nebo architekt Josef Pleskot, někdejší člen garanční rady galerie.
Přes 200 grafik, kreseb, maleb i šperků zahrnuje nová výstava pražské Národní galerie zaměřená na grafiku z doby manýrismu. Líčí proměny stylu, který se vyznačoval bohatou fantazií a zálibou v symbolech i skrytých významech. Na projektu nazvaném Od Michelangela po Callota spolupracovala česká instituce s francouzským muzeem Louvre.
Stovku prací od starých mistrů, jako byli Pieter Brueghel mladší či Norbert Grund, i českých umělců od 19. století po současnost zahrnuje nová výstava v pražském Paláci Kinských. Začíná tento pátek, potrvá do 27. října a sleduje téma bruslení i hokeje ve výtvarném umění. Národní galerie ji připravila k mistrovství světa v ledním hokeji, které se uskuteční příští měsíc v Praze a Ostravě.
Díla současné české umělkyně Filomeny Borecké a sbírku muzea v Severní Makedonii, do které výtvarníci věnovali díla po ničivém zemětřesení, představuje dvojice nových výstav v pražské Národní galerii. Vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek večer ve Veletržním paláci. Narušili ji však členové iniciativy upozorňující na situaci v Pásmu Gazy.
Na letošním ročníku bienále umění v Benátkách nabídne Česko metaforu příběhu žirafy Lenky. Projekt nazvaný Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí vytvořila výtvarnice Eva Koťátková, zkoumá v něm lidské zacházení se zvířaty a současně kritizuje násilí i vytěžování přírody.
Matky a otcové budou mít při vstupu do malé dvorany Veletržního paláce v Praze hned jasno. Ani mnohonásobné zvětšení a bělostné formy s modrými linkami je nezmatou: to, z čeho umělkyně Milena Dopitová vytvořila osobitá sousoší, jsou dílky kolejnice z oblíbené dětské stavebnice. Dobrý symbol i vodítko, jak rozumět výstavě na politické téma.
Kdyby nedlužil, nic o něm nevíme, říká historička umění Andrea Steckerová o Petru Brandlovi, který žil v letech 1668 až 1735. Barokního malíře přirovnává k Rembrandtovi. Stejně jako světově proslulý, o dvě generace starší Nizozemec měl Brandl nevídaný talent. Do malby uměl vtělit emoce a jeho styl byl dynamický.
Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Národní galerie Praha (NGP) je ve sporu se společností Vodafone, která bez jejího vědomí natočila reklamní spot v prostorách Veletržního paláce a s přímými záběry na umělecká díla. Galerie a dílo současných autorek byly zneužity pro komerční účely, navíc v kontextu, který pro oba subjekty vyznívá poškozujícím způsobem, tvrdí galerie.
