Končí éra jednoduchých protikladů, tvrdí pražská Národní galerie. Její nová stálá expozice ve Veletržním paláci se zaměřuje na české umění z let 1939 až 2021 a vedle vrcholných děl představuje ty ze zapadlých koutů depozitáře. Takové, které instituce kdysi zakoupila více z ideologických než uměleckých důvodů a sotva kdy je vystavila.
Má být klasik spokojen s tím, že jeho umění pochopily a rozvíjely dvě generace následníků, i když ty další jej zneužily pro své politické fráze a současníci ho považují za překonaného? Valdštejnská jízdárna hostí velkou výstavu děl malíře Josefa Mánesa, kterou připravila Národní galerie v Praze.
Vstoupit sem znamená vkročit do jiného světa. Spletité cestičky vedou kolem vykořeněných keřů, zvětšených pilulek na gigantické košili a bludných chapadel vykukujících z dřevěných beden s fantaskními kostýmy. Pod plakáty s citáty návštěvník putuje až k hlavě ryby vystlané duchnami v zadní části velké dvorany pražského Veletržního paláce.
Od středy budou v pražském Veletržním paláci k vidění tři nové výstavy, které připravila Národní galerie. Zřejmě nejviditelnější je projekt světově vyhledávané čtyřicetileté české umělkyně Evy Koťátkové přenesený z Francie. Jmenuje se Moje tělo není ostrov a ve velké dvoraně paláce se bude rozkládat až do června příštího roku.
Ačkoliv letošní Benátské bienále začalo už v dubnu, dveře česko-slovenského pavilonu se otevřely teprve minulý pátek po poledni. Jenže nešlo o avizovanou akci pražské Národní galerie a ministerstva kultury, ale uměleckou intervenci, která trvala několik minut.
Národní galerie Praha, která v hlavním městě spravuje šest historických budov, letos za energie zaplatí přibližně o 40 milionů korun víc než loni. "Snažíme se interními opatřeními snižovat spotřebu," říká její generální ředitelka Alicja Knastová.
Ze třech nových přehlídek, kterými zahájila podzimní sezonu pražská Národní galerie a od tohoto pátku jsou přístupné v pražském Veletržním paláci, zřejmě největší pozornost poutá ta nazvaná V kroužcích dýmu. Potrvá do 8. ledna příštího roku a představuje portréty i autoportréty moderních umělců zachycených v roli kuřáků cigaret, doutníků či dýmek.
Pražská Národní galerie v letech 2018 až 2020 obcházela zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj závažné nedostatky vykazovalo i hospodaření. Menší nedostatky kontroloři odhalili u pražského Uměleckoprůmyslového musea.
Národní galerie Praha otevřela ve Veletržním paláci výstavu nazvanou Intimita jako vzdor, kterou připravila s pařížským Centre Pompidou. Vznikla u příležitosti francouzského a českého předsednictví Rady Evropské unie a představuje díla osmi umělců.
Národní galerie Praha po téměř třech letech znovu otevřela Salmovský palác na Hradčanském náměstí. Představuje v něm japonské zenové obrazy ze sbírky, kterou jí nedávno daroval nizozemský umělec a sběratel Felix Hess. Kolekce zahrnuje malby a kaligrafie od 17. po 20. století, vystavena bude do 2. října.
Retrospektivní výstava umělkyně Markéty Othové, držitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého, je nově přístupná v pražském Veletržním paláci. Jmenuje se Již brzy, potrvá do 30. října a shrnuje autorčino kompletní dílo od 90. let minulého století do současnosti.
Kultura se nevrací do předcovidového stavu, neprodává se tolik lístků a kvůli inflaci i cenám energií rostou náklady, přiznává nový ministr kultury Martin Baxa z ODS. „Ale věřím, že krize nebude napořád. Pořád platí závazek, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů na kulturu ze státního rozpočtu,“ říká v rozhovoru.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Ne jedna, ale skoro dvě stovky soch Buddhy jsou k vidění na velké výstavě nazvané Buddha zblízka, kterou v pražské Valdštejnské jízdárně tento pátek otevřela Národní galerie. Díla od 2. do 20. století pocházejí z jejích sbírek a hlavně z curyšského Musea Rietberg. Potrvá do 24. dubna.
