Na letošním ročníku bienále umění v Benátkách nabídne Česko metaforu příběhu žirafy Lenky. Projekt nazvaný Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí vytvořila výtvarnice Eva Koťátková, zkoumá v něm lidské zacházení se zvířaty a současně kritizuje násilí i vytěžování přírody.
Matky a otcové budou mít při vstupu do malé dvorany Veletržního paláce v Praze hned jasno. Ani mnohonásobné zvětšení a bělostné formy s modrými linkami je nezmatou: to, z čeho umělkyně Milena Dopitová vytvořila osobitá sousoší, jsou dílky kolejnice z oblíbené dětské stavebnice. Dobrý symbol i vodítko, jak rozumět výstavě na politické téma.
Kdyby nedlužil, nic o něm nevíme, říká historička umění Andrea Steckerová o Petru Brandlovi, který žil v letech 1668 až 1735. Barokního malíře přirovnává k Rembrandtovi. Stejně jako světově proslulý, o dvě generace starší Nizozemec měl Brandl nevídaný talent. Do malby uměl vtělit emoce a jeho styl byl dynamický.
Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Národní galerie Praha (NGP) je ve sporu se společností Vodafone, která bez jejího vědomí natočila reklamní spot v prostorách Veletržního paláce a s přímými záběry na umělecká díla. Galerie a dílo současných autorek byly zneužity pro komerční účely, navíc v kontextu, který pro oba subjekty vyznívá poškozujícím způsobem, tvrdí galerie.
Končí éra jednoduchých protikladů, tvrdí pražská Národní galerie. Její nová stálá expozice ve Veletržním paláci se zaměřuje na české umění z let 1939 až 2021 a vedle vrcholných děl představuje ty ze zapadlých koutů depozitáře. Takové, které instituce kdysi zakoupila více z ideologických než uměleckých důvodů a sotva kdy je vystavila.
Má být klasik spokojen s tím, že jeho umění pochopily a rozvíjely dvě generace následníků, i když ty další jej zneužily pro své politické fráze a současníci ho považují za překonaného? Valdštejnská jízdárna hostí velkou výstavu děl malíře Josefa Mánesa, kterou připravila Národní galerie v Praze.
Vstoupit sem znamená vkročit do jiného světa. Spletité cestičky vedou kolem vykořeněných keřů, zvětšených pilulek na gigantické košili a bludných chapadel vykukujících z dřevěných beden s fantaskními kostýmy. Pod plakáty s citáty návštěvník putuje až k hlavě ryby vystlané duchnami v zadní části velké dvorany pražského Veletržního paláce.
Od středy budou v pražském Veletržním paláci k vidění tři nové výstavy, které připravila Národní galerie. Zřejmě nejviditelnější je projekt světově vyhledávané čtyřicetileté české umělkyně Evy Koťátkové přenesený z Francie. Jmenuje se Moje tělo není ostrov a ve velké dvoraně paláce se bude rozkládat až do června příštího roku.
Ačkoliv letošní Benátské bienále začalo už v dubnu, dveře česko-slovenského pavilonu se otevřely teprve minulý pátek po poledni. Jenže nešlo o avizovanou akci pražské Národní galerie a ministerstva kultury, ale uměleckou intervenci, která trvala několik minut.
Národní galerie Praha, která v hlavním městě spravuje šest historických budov, letos za energie zaplatí přibližně o 40 milionů korun víc než loni. "Snažíme se interními opatřeními snižovat spotřebu," říká její generální ředitelka Alicja Knastová.
Ze třech nových přehlídek, kterými zahájila podzimní sezonu pražská Národní galerie a od tohoto pátku jsou přístupné v pražském Veletržním paláci, zřejmě největší pozornost poutá ta nazvaná V kroužcích dýmu. Potrvá do 8. ledna příštího roku a představuje portréty i autoportréty moderních umělců zachycených v roli kuřáků cigaret, doutníků či dýmek.
Pražská Národní galerie v letech 2018 až 2020 obcházela zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj závažné nedostatky vykazovalo i hospodaření. Menší nedostatky kontroloři odhalili u pražského Uměleckoprůmyslového musea.
Národní galerie Praha otevřela ve Veletržním paláci výstavu nazvanou Intimita jako vzdor, kterou připravila s pařížským Centre Pompidou. Vznikla u příležitosti francouzského a českého předsednictví Rady Evropské unie a představuje díla osmi umělců.
Národní galerie Praha po téměř třech letech znovu otevřela Salmovský palác na Hradčanském náměstí. Představuje v něm japonské zenové obrazy ze sbírky, kterou jí nedávno daroval nizozemský umělec a sběratel Felix Hess. Kolekce zahrnuje malby a kaligrafie od 17. po 20. století, vystavena bude do 2. října.
