








Do Česka dorazila zima. Meteorologové hlásí podprůměrně nízké teploty a varují před náledím. Česko tak čekají mrazivá rána, které bude provázet ledovka a mrznoucí mlhy. Ty mohou ohrozit ranní dopravu a bezpečnost na silnicích. Na horách bude v příštích dnech sněžit a v nížinách ojediněle přijde smíšený déšť a sníh. Některé lyžařské areály oznámily, že spouští umělé zasněžování.



Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.



Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad, řekl v pátek mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i národní park.



Odborníci se na Šumavě pokoušejí odchytit vlka, který se v posledních dnech volně pohybuje v okolí Srní na Klatovsku u návštěvnického centra s výběhem, ve kterém žije vlčí smečka. Kvůli tomu je návštěvnické centrum, jež každoročně navštěvují desetitisíce lidí, dočasně uzavřené, uvedl v pondělí mluvčí parku Jan Dvořák.



Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.



Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.



Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.



Výrazné posílení populace chráněného tetřeva hlušce, které na území národních parků Šumava a Bavorský les potvrdil poslední monitoring, může uvolnit i otevření cesty dosud nepřístupným Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Novinářům to v pátek v Modravě řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.



V dobách komunistického režimu bývala Šumava ostře střeženým místem, kde byl každý člověk s batohem podezřelý. Časy se ale změnily a dnes se zde neprohání vojáci, ale davy turistů. To se podepsalo na životě v obcích, jako je třeba Modrava. I tak je zde pořád možné najít místa, kterým se pozornost masového turismu vyhýbá. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s NP Šumava výběr těch nejzajímavějších.



Rada šumavského národního parku ve čtvrtek schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí. Informoval o tom mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.



Národnímu parku Šumava dochází trpělivost s neukázněnými turisty. V posledních letech museli strážci řešit třeba desítky případů, kdy si šli lidé zaběhat do klidové zóny v Luzenském údolí, kam je nasměrovala sportovní aplikace. Mohli přitom zásadně narušit životní cyklus kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Správa parku tak výrazně zpřísňuje ostrahu oblasti a plánuje rozšíření klidových zón.



Nejprve místním v šumavských lesích bránili v pohybu vojáci, ostnaté dráty a přísný režim u hranic. Dnes se lesům vyhýbají kvůli davům turistů. Třicet let od pádu železné opony se šumavské obce změnily v turistická centra, kde v létě není téměř k hnutí. Místní z toho mají peníze, přišli však o klid a soukromí. "Bývalo to lepší, doba se ale změnila," prohlašují s větším či menším nádechem hořkosti.



Před třiceti lety zde bylo jen pár bytovek. Dnes je Lipno nad Vltavou jedním z nejoblíbenějších turistických letovisek v Česku se sjezdovkami, plážemi i wellness hotely. "Stále jsme na začátku," říká starosta Zdeněk Zídek. To se nelíbí části místních a aktivistům, podle kterých rozvoj turismu ohrožuje ráz krajiny i kvalitu vody. Lipensko rozděluje nebývalý spor, ve kterém není nouze o ostrá slova.



Dva strážci Národního parku Šumava byli brutálně napadeni lyžařem po té, co jej upozornili na vstup do chráněného území mimo značenou stezku. Incident se odehrál v úterý 8. února kolem poledne v oblasti Rozvodí v Přírodní památce Královský hvozd na Železnorudsku.



Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.



Přírodní památka Povydří je jedním z nejmalebnějších koutů Šumavy. V zalesněném kaňonovitém údolí balvanitého úseku řeky Vydry se tyčí skalní masivy nebo strmé stráně pokrývají kamenná moře. Projděte si stezku podél dravé říčky od Antýglu po Čeňkovu pilu.



Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.



Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.