Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Po Šumavě se pohybuje druhá vlčí rodina. Strážci národního parku měli podezření na výskyt dalších vlků již delší dobu. Jejich domněnky nyní potvrdil speciálně vycvičený pes a snímky z fotopastí, na kterých jsou vidět malá vlčata. První smečku na Šumavě zaznamenali ochránci v roce 2017.
Malé vodní elektrárny stojí na Šumavě už desítky let. Z dnešního pohledu fascinuje technologický důvtip, se kterým naši předci dokázali využít síly přírody i tehdejších znalostí ke spoutání živlu, aniž by ubrali čehokoliv z jeho krásy a majestátu. Díky úsilí energetiků můžeme jejich práci obdivovat i v současnosti.
Národní park Šumava je zázrak uprostřed Evropy. Bez přehánění. Uvědomíte si to ale až při návštěvě jeho divočiny. K vidění jsou panenské slatě, rašeliniště, jezírka, bobří hráze, prameniště řek či lesy v pradávné podobě. Divočina je ale přístupná jen malým skupinám turistů v doprovodu průvodců, a to od června do konce října. Seznamte se s ní ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Ve věku 78 let ve středu v Praze zemřel poslední československý premiér Jan Stráský. Informaci Deníku potvrdil s odvoláním na rodinu Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů, v jehož čele Stráský stál. Stráský byl předsedou federální vlády od července do konce roku 1992, přičemž po rezignaci tehdejšího československého prezidenta Václava Havla vykonával i část pravomocí hlavy státu.
Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí parku poskytne mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.
Vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava Adam Diviš si v roce 2007 vybral čtyři místa v okolí Plešného jezera, na která chodí s fotoaparátem pravidelně každý rok v létě. Správa parku nyní na svém Facebooku zveřejnila album jeho fotografií s názvem "Co umí příroda", na němž je vidět, jak se v krajině samy obnovují lesy poté, co dospělé stromy na některých místech samovolně odumřou. Podívejte se na náš výběr.
Jihočeský kraj čelí další kritice kvůli kampani, ve které útočí na správu šumavského národního parku. Kraj za ni zaplatil více než dva miliony korun agentuře, která dříve dělala PR bývalému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD) a snažila se vylepšit jeho pověst. K zakázce se firma navíc dostala na základě neuveřejněného tendru, ač to směrnice kraje ve většině případů zakazují. Utajení výběrového řízení údajně povolil Zimolův blízký přítel Antonín Krák, který to však popírá. Uvedl to deník MF Dnes.
Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí. Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V té s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat, což má platit pro 27 procent rozlohy parku.
Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, bude ho tu pak jen velmi málo, předpovídá profesor ekologie Pavel Kindlmann. Lidé, kteří vytvářeli politiku ohledně lesů, dost zaváhali a zapomněli na to, že může přijít oteplení a kůrovec se namnoží. Vědci už dávno upozorňovali na to, že smrk se ve velkém sází všude, i v nízkých polohách, kam nepatří, říká spoluautor zprávy o vymírání druhů. Mizí jich tisíce ročně. A pokud nic neuděláme, tak se ten proces ještě zrychlí, varuje.
Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti kůrovci vůbec nezasahuje. Vedení parku toto tvrzení odmítá.
Pokud ministerstvo životního prostředí schválí nové vymezení zón šumavského národního parku v navrhované podobě, skupina vědců hodlá podat stížnost k Evropské komisi. Chystaný dokument podle nich dostatečně nebere v potaz ochranu přírody ve významných lokalitách. Vědci k navrhované zonaci podali 32 připomínek.
Počet stromů v šumavském národním parku se za posledních 23 let zvýšil o 1,2 milionu. Data vycházejí z výzkumu, jehož výsledky v pátek park představil. Podle něj každý rok na hektar lesa odumře případně se vytěží sedm stromů a osm nových jich vyroste.
Zatímco někteří politikové ve sněmovně brojili proti rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě s odůvodněním, že přírodní území chráněná před lidskými zásahy jsou důvodem vzniku kůrovcové kalamity, hnutí Duha tvrdí opak a navrhuje zvýšit podíl chráněného území Šumavského národního parku na 53 procent, místo zamýšlených 27 procent. Podle ochranářů by takové opatření zamezilo vymírání druhů. Z kůrovcové hrozby, která tu prý byla už před zřízením chráněných zón, viní aktivisté rostoucí teploty a sucho.
"Aby lesy vlastníkům více vynášely, odvodnili je a vykopali po Šumavě příkopy. My to teď napravujeme," říká ředitel správy národního parku.
Výsledky desetiletého biomonitoringu podle národního parku vyvrací zažité předsudky a ukazují, že příroda umí zničený les obnovit sama.
Stovky let byla voda ze Šumavy co nejrychleji odváděna. Snahou bylo vysušit podmáčené louky a lesy a zpřístupnit je pro hospodářskou činnost. Od zřízení národního parku se snažíme o pravý opak. Vodu na Šumavě udržet. Připomínáme úspěšnou fotogalerii z akce dobrovolníků v polovině srpna.
Zvýšení hladiny řek způsobila silná bouřka, která zasáhla oblast Šumavy především v první polovině úterní noci.
Vítězem tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku se letos stal publicista Aleš Palán s publikací "Raději zešílet v divočině" (nakladatelství Prostor, 2018). Několik měsíců navštěvoval s fotografem Janem Šibíkem šumavské poustevníky, kteří žijí uprostřed divočiny mimo oficiální osady či cesty. V primitivních podmínkách, často bez elektřiny a vody. Jsou však svobodní a volní, nestresují je hypotéky, starají se především o své přežití. Aktuálně.cz snímky z výpravy dokumentující život poustevníků na Šumavě přineslo letos v březnu, nyní si je můžete prohlédnout znovu.
