Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to z aktuální zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
"Měli bychom si přiznat, že Green Deal ve své podstatě není o ekologii a životním prostředí. Je to prostě o přerozdělování. Je to náboženství, je to ideologie," tvrdí poslanec za ODS a člen výboru pro energetiku Václav Král, který je od roku 2017 také předsedou představenstva Teplárny České Budějovice.
Energetici intenzivně řeší, co způsobilo nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku. Nemalou roli zřejmě sehrál vysoký podíl obtížně regulovaných obnovitelných zdrojů typu solárních elektráren nebo větrníků. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška otevřeně varuje české politiky - může se to stát v celé Evropě.
Španělští energetici jsou v šoku, tak velký blackout, jaký v pondělí postihl téměř celou zemi i sousední Portugalsko, nepamatují. Přitom stále nikdo neoznámil, proč se přihodil a co jej způsobilo. "Zdá se mi nenormální, aby provozovatel přenosové soustavy neměl ještě jasno o příčině," říká pro Aktuálně.cz Jiří Gavor, analytik společnosti ENA a šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Saúdská Arábie se chce stát prvotřídní světovou destinací cestovního ruchu. Pomoci jí v tom má i chystaný futuristický megaprojekt The North Pole, jehož dominantou se stane dva kilometry vysoký mrakodrap Rise Tower.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Ministerstvo životního prostředí aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu, podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. Od úterý se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.
Emise z fosilních paliv, které lidstvo letos vypustí do ovzduší, opět dosáhnou rekordních hodnot. Největším znečišťovatelem je nadále Čína, mohlo by to být ale naposledy, kdy se o asijské velmoci takto mluví. Od příštího roku začnou její emise klesat díky masivnímu využívání obnovitelných energií.
Obnovitelné zdroje by měly začít dominovat evropskému energetickému mixu. Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili finální znění směrnice, podle níž by se měly čisté zdroje podílet na konečné spotřebě energie v EU ze 42,5 procenta, a to již do roku 2030. V současné době tvoří obnovitelné zdroje asi 22procentní podíl, do konce dekády je tedy zapotřebí jejich kapacitu téměř zdvojnásobit.
Předseda vlády nastínil budoucnost Česka pro příštích deset let. S realitou země, ale i s realitou velké části ODS se ty představy dost rozcházejí. Ve slovech je vláda ambiciózní, v činech za vizemi kulhá.
Česko bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun, uvádí studie poradenské firmy Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle nich potřeba začít hned a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do zahraničí. Jedině tak si ČR v konkurenci evropských států udrží silnou pozici, uvedli autoři studie.
Babiš prý chce "vymést zelené fanatiky z Evropského parlamentu". Pomineme-li fakt, že zelená legislativa EU pod hlavičkou Green Dealu vznikla za Babišova premiérování a byl to právě on, kdo pro její přijetí hlasoval u kulatého stolu na Evropské radě, tak Evropský parlament ani zelenou legislativu přímo nenavrhuje.
Po více než dvou letech končí váhání a Česko kývne na velkou půjčku od Evropské unie. Jde o stovky miliard korun na projekty, které zemi pomohou zbavit se závislosti na ropě a plynu z Ruska.
Vysoké stožáry větrných elektráren se v posledních třiceti letech staly běžnou součástí české krajiny. Dovnitř "větrníků" se ale podívá jen málokdo. I technici k nim vyrážejí jen na kontroly nebo při poruchách, jinak stroje fungují naprosto samostatně. Aktuálně.cz přináší druhý díl seriálu Skrytá místa, tentokrát z útrob větrné elektrárny Věžnice.
Téměř sto metrů vysoká hráz zadržuje množství vody nesrovnatelné s žádnou jinou českou přehradou. Orlická nádrž se 720 miliony metrů krychlových vody hravě překonává druhou Želivku, a dokonce dvakrát jihočeské moře Lipno. Uvnitř hráze pracuje už 60 let vodní elektrárna. Většina vybavení zůstává původní, včetně čtyř obřích Kaplanových turbín. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu Skrytá místa.
V době prudce rostoucích cen elektřiny a plynu vstupuje na český trh estonská fintechová banka Inbank, která se specializuje na financování obnovitelných zdrojů energií pro koncové uživatele. Banka o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Celkem v Česku působí 44 bank s licencí České národní banky.
Zatímco domácnostem teď každý stát pomáhá, jak umí, podniky je třeba podpořit koordinovaně. Pokud budou mít v každé zemi jinou energetickou dotaci, rozlučme se s jednotným trhem. A spolu s ním také s evropskou myšlenkou.
