Policisté v rámci vyšetřování nákupu přístroje CyberKnife zajistili část peněz, které podle kriminalistů odtekly z této zakázky pro ostravskou nemocnici. Kriminalisté 14 milionů korun zmrazili poté, co zjistili, že při koupi došlo ke škodě ve výši 65 milionů korun. V kauze dosud nikdo obviněn nebyl. K nákupu přístroje za 200 milionů došlo v éře současného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.
Společnost Full Medical Services se dostalo příležitosti stát se součástí oficiální české podnikatelské delegace na Kubu. Motivací byl její plán založit na Kubě pobočku tkáňové banky. Jenomže mezitím vyšlo najevo, že společnost nesmí nakládat s lidskými tkáněmi a kmenovými buňkami. Nemá k tomu povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv ani jiné evropské lékové autority.
V Česku se najdou nemocnice, které lidem ve snaze ušetřit dávají prošlé léky. Při svých kontrolách to zjistili inspektoři Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Třeba v loňském roce při tom nachytali patnáct zdravotnických zařízení. Další nemocnice dokonce používaly pilulky, které jim předtím jako nevyužité vrátili pacienti nebo jejich rodinní příslušníci. Podle odborníků tak ale nemocnice hazardují se zdravím svých pacientů.
V českých ordinacích bují nelegální praxe, tvrdí lékárníci. Alespoň jednou v životě se s ní setkala až polovina pacientů. Jde o takzvané "baťůžkaření". Lékař lidi nepošle s receptem do lékárny, ale vydá jim medikament přímo v ordinaci. Jenomže to udělat nesmí. Pacientovi ho může podat jen v případě bezprostředního ohrožení života či zdraví. Pokud to udělá i při běžném provozu, může to podle lékárníků znamenat to, že podvádí. Domluví se s konkrétním lékárníkem a farmaceutickým reprezentantem, že nechají přípravek projít přes lékárnu jen papírově. O zisky, které z toho vzniknou, se pak všichni podělí. Nejčastěji se v ordinacích vydávají inzuliny.
V Česku žije 862 tisíc cukrovkářů. Nejmodernějším způsobem - inzulinovou pumpou - se ale léčí jen procento z nich. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna pumpu zaplatila jen 3794 klientům. Inzulinové pumpy jsou totiž velmi drahé, jedna přijde až na sto tisíc korun. Další peníze stojí senzory, které pacientům nepřetržitě měří hladinu glukózy v krvi, aby mohla pumpa inzulin správně dávkovat. Podle odborníků by se ale vyplatilo dát pumpu většímu počtu pacientů. Stát by na tom ušetřil miliardy - u diabetiků by se třeba tak často neobjevovaly komplikace, které je nutí ulehnout na nemocniční lůžko a nepracovat. Neodcházeli by také brzy do invalidního důchodu.
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo zákon o neziskových nemocnicích. Část českých špitálů se podle něj automaticky překlopí na neziskovky. Podle šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka začnou díky němu nemocnice hospodařit průhledněji a efektivněji. Jenomže kritici před zákonem varují. Norma podle nich nepřinese transparentnost, ale pravý opak - skrývá v sobě obrovský korupční potenciál. O tom, které nemocnice se dostanou mezi ty privilegované neziskové s automatickým právem na smlouvu s pojišťovnami a daňovými výhodami, totiž rozhodne jediný člověk – ministr zdravotnictví. Proti jeho verdiktu přitom nebude odvolání. Ostatní špitály ale žádné výhody mít nebudou.
Cizinci si připlatí za zdravotní pojištění. A to pořádně. Například senioři nad 70 let budu platit až 153 tisíc korun ročně, to je asi 12,7 tisíce korun měsíčně. Studenti vydají 26 tisíc ročně. Počítá s tím vládní novela zákona o pobytu cizinců, se kterou přichází resorty zdravotnictví, financí a vnitra. Cizincům by se ale za to mělo dostat lepší zdravotní péče než doposud, tvrdí tvůrci zákona. Pojišťovny je například budou muset pojistit i přes to, že mají astma, což dnes dělat nechtěly. Jenomže podle kritiků na cizince lepší péče nečeká. Zákon se podle nich bude dát obejít. Norma je podle nich xenofobní a "ušitá na míru" komerčním pojišťovnám, kterým jen zvyšuje zisky.
Elektronická cigareta pomáhá při odvykání kouření. Úspěch přinesla až 14 procentům lidí, vyplynulo z průzkumu Eurostatu. Od května příštího roku se proto bude moci na elektronickou cigaretu v Evropě pohlížet jako na léčivo. Výrobek ale bude muset získat registraci u lékového ústavu a jeho výrobce předloží podrobnou klinickou studii o odvykacích účincích. Česko ale stále s přijetím nového léčiva váhá.
Praktičtí lékaři, kteří se nestarají o své pacienty, přijdou o část příjmů. Navrhuje to ministerstvo zdravotnictví ve své úhradové vyhlášce na příští rok. Méně peněz dostanou třeba "obvoďáci", kteří si své pacienty nezvou pravidelně na preventivní prohlídky. Nižší příjem budou mít i lékaři, kteří nemocné nenavštěvují přímo doma nebo kteří neordinují alespoň jeden den v týdnu do šesté hodiny večer. Dnes dostává každý praktický lékař padesátikorunu měsíčně za každého svého pacienta v kartotéce bez ohledu na to, jestli se v ordinaci skutečně objeví.
Nemocnice v Hradci Králové otevírá první české centrum čínské medicíny. Budou tu působit dva lékaři a tlumočník. Ředitel nemocnice Roman Prymula v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se nemocnice pro spolupráci rozhodla, jaké legislativní problémy to s sebou neslo, i to, zda východní medicíně věří.
Humbuk budí v Česku doposud nevídaná věc - na půdu státní nemocnice vstupuje alternativa v podobě tradiční čínské medicíny. Otevírat se má právě dnes.
Přibližně každý stý Čech trpí epilepsií. Právě těmto pacientům se od října zvednou doplatky na léky. Státní ústav pro kontrolu léčiv jim totiž snížil úhrady od pojišťoven. Co ale nezaplatí pojišťovna, budou muset lidé najít v peněžence sami. Lékový ústav sice doufá, že výrobci pacienty doplácet nenechají a sníží i ceny svých přípravků, podle lékárníků tomu ale nic nenasvědčuje. Cenu léku snížil prozatím jen jediný výrobce.
Šéf lékařských odborů Martin Engel jedná s vládou o dalším navýšení platů zdravotníků. Tentokrát jim chce vyjednat deset procent navíc. Protesty, které by se podobaly monstrózní akci Děkujeme, odcházíme, už prý ale neplánuje. Dokud stát nesplní svůj čtyři roky starý slib a lékaři nezačnou brát 75 tisíc měsíčně, chce být dál profesionálním odborářem.
Česko řeší obrovský problém: z lékáren a nemocnic mizí léky za miliardy. Distributoři je vyvážejí za hranice, kde je výhodně zpeněží. Na byznysu s léky si podle odborníků přivydělávají i některé nemocnice. Léky v tuzemsku totiž patří k nejlevnějším v Evropě. Jen během posledních tří let proto narostly zisky distributorských firem o desetinu. Situaci by měla pomoci vyřešit novela zákona, kterou nyní sepisuje ministerstvo zdravotnictví.
Skupina 19 senátorů se obrací na Ústavní soud. Nelíbí se jim, že se klienti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nemohou podílet na jejich chodu. Chtějí, aby si lidé sami volili, kdo zasedne ve správní a dozorčí radě jejich pojišťovny. Měli by mít také možnost do orgánů pojišťovny kandidovat. Dnes jsou totiž instituce podle senátorů bez veřejné kontroly - členy správních a dozorčích rad dosazují jen politici.
Poslanci vymysleli, jak obejít pravidlo Evropské unie, podle něhož musí mít zdravotní sestra alespoň desetileté všeobecné vzdělání. Kromě povinné školní docházky chtějí počítat i poslední rok školky. Do zdravotnických zařízení by se tak mohly vrátit i sestry s maturitou. S nápadem přišel sociální demokrat a člen sněmovního zdravotního výboru Jiří Koskuba a líbí se i dalším jeho členům. Jiní poslanci ho však považují za pouhý žert.
K soudu míří první případ pacienta, který podstoupil léčbu kmenovými buňkami. Terapie, kterou si muž musel zaplatit zcela ze svého, mu totiž nepomohla. Lékař navíc muži zapomněl sdělit, že ho léčí experimentální metodou. Pacient chce proto svých 54 tisíc korun zpět. Pražská Poliklinika I. P. Pavlova se ale brání: metoda je sice nová, ale účinná. Peníze klinika vracet nechce, tvrdí, že jednala v souladu se zákonem.
Polská vakcína proti tuberkulóze se podle českých lékařů dodává v příliš velkém balení a ampulky nemají uzávěr. Hrozí tak kontaminace. Lékaři nechtějí za látku odpovídat, raději přestali očkovat.
Společnost GVK Biosciences z indického Hajdarábádu zfalšovala zkoušky, tvrdí Evropská léková agentura. Lék na cukrovku Metformin Actavis proto nesmí na pulty českých lékáren.
Evropská komise sepisuje nová pravidla, jak výrazně omezit ztužené rostlinné tuky s obsahem transmastných kyselin. Podle lékařů kvůli jejich spotřebě zemřou ročně až čtyři miliony lidí.
