Důležité léky, které by mohly chybět pacientům, už neopustí hranice Česka, sliboval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Měla tomu zabránit novela zákona o léčivech, kterou tento měsíc schválila vláda. Jenomže odborníci už tak optimističtí nejsou. Norma podle nich omezí vývoz léčiv jen zčásti.
Testování léků na placených dobrovolnících by se nemělo povolovat, myslí si bývalý šéf českého lékového ústavu Martin Beneš. Hrozí totiž podobné tragédie, jako se stala ve Francii. Po experimentu na dobrovolnících jeden člověk zemřel, dalších pět má poškozený mozek. Nové přípravky by podle Beneše měli dostávat jen beznadějně nemocní pacienti, pro které už není jiná alternativa. Evropská unie by si také prý měla lépe ohlídat, jak vůbec testování léčiv vypadá. Dnes jsou totiž kontroly jen formální, podotýká Beneš. V Česku by se nicméně podle něj něco podobného stalo jen těžko, protože testy vedlejších účinků na dobrovolnících se u nás prakticky nedělají.
Plán ministerstva zdravotnictví, podle kterého se má část akutních lůžek postupně přeměnit na lůžka pro následnou péči, selhává. Akutní lůžka sice ze špitálů mizí, ale ošetřovatelská lůžka je nenahrazují. O tom, že populace stárne a místa pro seniory budou muset přibývat, přitom mluví vedení resortu zdravotnictví dlouhá léta. Třeba současný ministr loni řekl, že chce zřídit komisi, která bude na transformaci nemocničních lůžek dohlížet. Dnes ale tvrdí, že žádná komise plánovaná není. Podle odborníků ani dost nespolupracuje s dalším resortem, který by měla péče o nemohoucí seniory trápit - s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Evropská komise doporučila, aby se výrazně snížil podíl průmyslově vyráběných tuků v potravinách. Obsahují totiž transmastné kyseliny, které mají silný vliv na vznik srdečních a cévních onemocnění.
Pojištění odpovědnosti nemocnic je předražené, zdravotnická zařízení za ně platí miliony, které by mohly jít na léčení pacientů. Tvrdí to poslanci sněmovního zdravotního výboru. Rozhodli se proto navrhnout změnu: pojištění odpovědnosti by se mělo v budoucnu regulovat podobně jako povinné ručení u aut. Takže špitály by platily nejen podle své velikosti a typu, ale také podle toho, jestli často dělají chyby. Dnes nic z toho komerční pojišťovny nezohledňují, pojistky počítají podle celého trhu.
Náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová připustila, že elektronické cigarety vypustí z protikuřáckého zákona. "Jsme ochotni připustit jediný kompromis, a to, že bude možné nadále používat v restauracích elektronické cigarety," upřesnila náměstkyně. Elektronické cigarety totiž podle ní svým dýmem neohrožují lidi v okolí kuřáků, některým lidem navíc pomáhají přestat kouřit.
Ve středu v poledne začal znovu fungovat konopný registr. Oznámil to Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pacienti si tak mohou opět vyzvedávat léčebnou marihuanu na elektronický recept. Provoz registru si prý sám zajišťuje lékový ústav. "Odmítli jsme vydírání ze strany dodavatelské firmy v systému IT," reagoval na dřívější problémy registru šéf ústavu Zdeněk Blahuta. Zpráva ale zaskočila poslance zdravotního výboru Sněmovny. Chtějí po ústavu vysvětlení. Ještě v prosinci totiž ústav tvrdil, že potřebuje utratit za e-recept dalších 50 milionů korun, zakázku IT firmě se navíc chystal zadat bez soutěže. Systém také předtím spolykal stovky milionů. Podle poslanců mohl ústav vyhodil peníze oknem.
Evropská komise vydala minulý měsíc doporučení, podle kterého by se měl výrazně snížit podíl průmyslově vyráběných rostlinných tuků v potravinách. Omezení by se ale mělo týkat jen těch margarínů, které se vyrábějí zastaralou metodou ztužování. Tyto tuky totiž obsahují takzvané transmastné kyseliny, které mají podle evropských lékařů na svědomí čtyři miliony úmrtí ročně.
Hlavní hygienik Vladimír Valenta napsal podřízeným, že odchází z ministerstva zdravotnictví. Opouští prý funkci hygienika i ministerského náměstka, k rozhodnutí ho údajně vedly osobní důvody.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o návykových látkách, která podle kritiků umožní, aby lékový ústav místo transparentní veřejné soutěže přidělil zakázku na léčebné konopí jen vyvoleným. Dnes se pěstitelé marihuany vybírají ve dvoukolové otevřené soutěži, v budoucnosti bude moci licenci zadat jen tak. Stačit k tomu bude jediné: určit předem takovou cenu, kterou většina pěstitelů nesplní. To ministerstvo ale odmítá, podle něj naopak zmizí nejasnosti, které plynuly ze současného znění zákona.
Česká lékařská komora chce, aby mohli doktoři v penzi předepisovat lidem léky. Recepty by mohli vystavovat svým příbuzným a nejbližším známým. Tyto medikamenty by pak lidem musela zaplatit pojišťovna. Dnes praxe funguje jen "na dobré slovo" - pojišťovna si může vybrat, jestli lidem léky uhradí, nebo ne. Změna má uspořit čas lékařům a miliony zdravotním pojišťovnám.
Lékárníci upozorňují na další problém s léčebným konopím: droga, na kterou čekali hlavně pacienti s roztroušenou sklerózou, prý není na léčení této choroby vhodná. Nemá totiž správný podíl účinných látek. Pochybnosti o účincích českého konopí mají také pacienti, kteří už tento druh konopí vyzkoušeli. Lékový ústav ale nesouhlasí. Konopí, které se v Česku vypěstuje, prý pacientům rozhodně pomůže. Lékaři a lékárníci prý jen nemají k dispozici dostatek odborných informací. Změnit by to měl vznik nové odborné společnosti.
Miliardy, které v posledních dvou letech natekly do zdravotnictví, nemocnicím příliš nepomohly. Řada z nich je stále zadlužená. Podle průzkumu, který ve 156 nemocnicích provedla auditorská společnost Nexia AP spolu s HealthCare Institute, může mít se splácením svých závazků problémy dokonce 38 procent nemocnic. Peníze totiž spolykaly náhrady za zrušené poplatky a vyšší odměny pro zdravotníky. Experti tvrdí, že je navíc české zdravotnictví špatně nastaveno. Dokud se systém nezmění, peníze se v něm ztratí. Z průzkumu v nemocnicích totiž vyplynulo i to, že vyšší platby nemocnicím nemusí nutně znamenat, že špitály hospodaří lépe.
Lidé si chtěli pročistit organismus a posílit jeho imunitu. Tablety se sladkovodní řasou chlorela a vláknitou sinicí spirulina, které jim v tom měly pomoci, jim ale místo toho způsobily zdravotní problémy, zejména zažívací potíže. Podle Státního zdravotního ústavu nebyl výrobce schopen doložit úplné složení tablety a původ suroviny. Lidé by si měli na takové potravinové doplňky dávat pozor.
Od středy nefunguje elektronický recept, na který je vázaný výdej konopí k léčebným účelům. Centrální úložiště, kam se data z elektronických receptů shromažďovala, svým předběžným opatřením uzavřel pražský městský soud. Na ten se obrátil dosavadní dodavatel technické podpory systému - společnost Tronevia, která se s lékovým ústavem nedomluvila na dalším pokračování spolupráce po vypršení smlouvy. Ústav přesto některé systémy soukromé firmy používal.
Soudní znalci si stěžují, že berou málo peněz za posudky, které si u nich objedná stát. Trpí tím podle nich kvalita posudků. Místo současné sazby, která činí 100 až 350 korun na hodinu, chtějí dostávat dvojnásobek. Jinak už pro stát pracovat nechtějí. Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že vyšší hodinové sazby přinese novela zákona o znalcích a tlumočnících, na které se nyní pracuje. Současně s tím jim ale zmizí možnost nechat si zaplatit smluvní cenu za posudek, který v rámci trestního řízení nevypracují pro soud, ale pro některou ze znesvářených stran. Tyto smluvní ceny totiž žádný předpis neupravuje a znalci na nich vydělávají podstatně víc. S tím ale znalci nesouhlasí.
Desítky českých lékařů řeší problém: nachytali se na fintu portugalské společnosti Temdi. Mysleli si, že si objednávají bezplatnou inzerci v katalogu evropských zdravotníků, místo toho ale podepsali placenou službu. Firma teď po nich vymáhá desítky tisíc korun. Zdravotníci se proto masově obracejí na Českou lékařskou komoru. Případem už se zabývají také europoslanci - chtějí kvůli nekalým praktikám takzvaných katalogových firem měnit legislativu.
Česká lékařská komora navrhuje, aby pojišťovny začaly proplácet práci i těm lékařům, se kterými předtím neuzavřely smlouvu. Lékařům by pojišťovny zaplatily alespoň dvacet procent práce, zbytek by si doplatili sami pacienti. Podobně to podle komory funguje v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Díky tomu by podle šéfa komory Milana Kubka mohlo začít samostatně ordinovat dalších pět procent lékařů. Návrh se ale nezdá poslancům zdravotního výboru Sněmovny, obávají se navýšení výdajů pojišťoven.
Nemocnicím s koncem roku docházejí peníze na péči, některé pacienty tak musejí odmítat. Nejde přitom jen o plánované operace kloubů či očí. Stop-stavy na pacienty mají i centra na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy. Právníci to považují za sporné opatření, které může poškodit pacienta, neboť nemocnice lidem péči poskytnout musí. Naopak podle zástupců pojišťovny a ministerstva zdravotnictví jsou stropy na péči potřeba. Pokud se pacient k léčbě ve své nemocnici nedostane, může se obrátit na klientské centrum pojišťovny a to mu najde náhradní špitál.
Ministerstvo zdravotnictví zastavilo práce na reformě psychiatrické péče a přestalo komunikovat s odbornou veřejností, tvrdí experti. Není proto zřejmé, co s reformou bude nebo kam potečou miliardy od Evropské unie. Pod prohlášení, které za to ministerstvo kritizuje, se podepsali zástupci třinácti organizací sdružujících lékaře, sociální pracovníky i pacienty. Reforma psychiatrie přitom měla pomoci zamezit množícím se útokům nepříčetných pacientů na okolí - v každém regionu mělo vzniknout komunitní centrum, které by do péče přebíralo pacienty propuštěné z psychiatrických klinik. Pacient tak měl být pod neustálým dohledem. Dnes na propuštěné pacienty nikdo nedohlíží.
