Politický analytik Lukáš Jelínek v rozhovoru popisuje, v čem premiér Andrej Babiš převyšuje svou konkurenci, a uvažuje o tom, proč se opozici nedaří prorazit. Podle něj před sebou mají opoziční formace dvě možné cesty. Avšak pro opravdový zlom v české politice je třeba splnit podmínku, která je zatím v nedohlednu.
Vzájemné vzkazy a narážky premiéra Andreje Babiše (ANO) na prezidenta Petra Pavla pokračuji i po skončení summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Babiš se do hlavy státu navážel ve svém pravidelném nedělním videu.
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
Předseda SPD Tomio Okamura po summitu NATO v Ankaře spustil povyk kvůli tomu, že se Česko zapojí do nákupu zbraní pro Ukrajinu od Spojených států. Prý to dokonce může ohrozit koalici. Reálně ale hraje divadlo pro své voliče. Pokud by totiž SPD odešla z vlády, skončil by v čele sněmovny. Navíc Okamuru potřebuje i Andrej Babiš.
Jeden z nejvlivnějších fotbalových agentů v Česku Jiří Müller se v rozhovoru ohlíží za našim účinkováním na mistrovství světa a zasazuje výsledky do širšího kontextu. „Ať se to někomu líbí nebo ne, žádná vláda se tady po listopadu 1989 nezajímala o sport, o jeho infrastrukturu a zázemí, o sportování dětí a podmínky, které k tomu mají,“ říká.
Autoři pondělního podcastu Politická šikana tentokrát výjimečně natáčeli v úterý mimo jiné proto, aby mohli glosovat zcela aktuální dění ohledně účasti premiéra Andreje Babiše a prezidenta Petra Pavla na summitu v Ankaře. V podcastu proto zazní často ostře formulované komentáře na adresu dnešního chování premiéra a prezidenta. Druhým tématem je kritika známého moderátora Čestmíra Strakatého.
Bývalý premiér Mirek Topolánek svým typicky svérázným způsobem glosuje vleklé spory vlády Andreje Babiše s prezidentem, které předcházely summitu NATO v Ankaře. „Nikoho už vlastně nezajímá, o co na summitu NATO jde, s jakým mandátem vláda na summit jede a jak chce obhájit neobhajitelnou obrannou politiku ČR,“ říká.
Bývalý premiér Petr Nečas zevrubně popisuje dlouholetou praxi týkající se nejen toho, jak vypadaly naše delegace na summity NATO. Hovoří v této souvislosti také o Ústavě, přímé volbě prezidenta nebo roli Ústavního soudu. A opakovaně zdůrazňuje, že základem demokratického provozu je schopnost dosahovat politických dohod.
Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu.
Půl roku od vzniku vlády Andreje Babiše a tři čtvrtě roku od voleb se situace – pokud jde o podporu jednotlivých stran – jeví jasně. Hnutí ANO by v danou chvíli bralo tolik hlasů jako tři nejsilnější opoziční strany dohromady. Zatímco Babiš hraje první ligu, ostatní působí jako rekreační amatéři z okresního přeboru.
V podcastu Politická šikana nebývá nouze o různé emotivní, ale i úsměvné okamžiky, což se potvrdilo i tentokrát. Nejvíce se naštval Vratislav Dostál, když ze svého pohledu popisoval útoky vládních politiků na různé důležité instituce v Česku – zatím naposledy na Ústavní soud. Zároveň ale v dobré náladě vyčetl Radku Bartoníčkovi, že je „Milošem Zemanem Politické šikany“.
Primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS) v rozhovoru popisuje, jaké výhody nabízí Ostrava ve srovnání třeba s Prahou a především, co by moravskoslezskou metropoli mohlo nakopnout do budoucna. Nevyhýbá se ani debatě o tom, jaká koalice by v Ostravě mohla vzniknout po volbách a v čem spatřuje rozdíly mezi tamním hnutím ANO a ODS. Řeč došla i na nové Bazaly.
Dva členové Ústavního soudu – Jan Wintr a Dita Řepková – byli proti tomu, aby bylo vydáno předběžné opatření, které vládě Andreje Babiše nařídilo zařadit prezidenta Petra Pavla do delegace České republiky na summit NATO. A možná je dobré připomenout, že oba tyto členy do Ústavního soudu navrhl právě současný prezident.
Zatímco nyní se bude kvůli sporu Andreje Babiše a jeho vlády s prezidentem Petrem Pavlem řešit ústavní rovina věci a dělba výkonu exekutivy mezi prezidenta a vládu – což vyjasní Ústavní soud – celá hra o delegaci České republiky na summit NATO je součástí něčeho o dost podstatnějšího.
O tom, že se vláda Andreje Babiše (ANO) pokouší ochromit Českou televizi, nepochybuje ani jeden z autorů Politické šikany. Otázkou ovšem je, zda jde o proces, který započal až s nástupem současné vlády, a do jaké míry za to svůj díl odpovědnosti nesou také lidé zevnitř veřejnoprávní televize. Nejen o tom je nová epizoda našeho pravidelného podcastu.
Daniel Stach, moderátor a jedna z nejpopulárnějších osobností České televize, vysvětluje v rozhovoru kontext a cíle pondělní výstražné stávky, vrací se k odchodu několika svých kolegů a komentuje poměry uvnitř redakce zpravodajství. „Nesmí to být o tom, jestli já nebo kdokoli jiný z ČT přijde, nebo nepřijde o svou práci,“ říká.
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček v rozhovoru pro Aktuálně.cz reaguje na plánované vládní škrty v ČT a ČRo. A upozorňuje, že propad rozpočtu nebude – jak avizuje vláda – patnáct, nýbrž dvacet procent. A jasno má v tom, kdo především to odskáče. Bude to divák.
Mediální analytička Irena Ryšánková se podivuje nad obsahem i formou změny financování veřejnoprávních médií, kterou v pondělí schválila koaliční vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů. „Potěšení Andreje Babiše nad tím, že ani jeden ředitel obou institucí nevěděl, s jakou výší financování budou moci počítat, je šokující,“ říká.
Poslední krok slavné pěvkyně Dagmar Peckové mnohé překvapil. Uznávaná mezzosopranistka se rozhodla v nadcházejících senátních volbách ucházet o hlasy voličů v obvodu Praha 9. V barvách ODS. Nejen o tom byl poslední díl podcastu Politická šikana.
Ve dvoudílném bilančním rozhovoru jsme s Václavem Moravcem probrali jeho více než dvacet let dlouhé působení v České televizi. Moravec se zamýšlí nad kontextem a příčinami svého konce, reaguje na situaci okolo konkurenční doložky a přiznává, kolik bral v ČT peněz. A popisuje také plány a ambice svého nového mediálního projektu. Dnes přinášíme druhý díl rozhovoru.
