Dominantní pozice hnutí ANO v české politice má podle expertů i objektivní příčiny nezávislé na tom, v jaké kondici se právě nacházejí opoziční formace – jde o důsledek dlouhodobé struktury české politiky. Přesto podle nich existují způsoby, které by mohly hnutí Andreje Babiše oslabit.
Senátní volby jsou dlouhodobě pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO noční můrou. Hegemon české politiky je neumí, a proto má na rozdíl od Poslanecké sněmovny v horní komoře už roky výrazně menšinové zastoupení. A přestože v Senátu letos na podzim posílí, na většinu to ani zdaleka opět stačit nebude.
Byť o tom Petr Pavel ani Andrej Babiš otevřeně nemluví, takřka nikdo příčetný již o tom nepochybuje – vleklý a místy ostrý spor zástupců vlády s prezidentem je součástí hry, která vyvrcholí příští volbou hlavy státu. Ta se uskuteční už za rok a půl. A byť oba politici mají stejný cíl, jejich úlohy v kampani, která již nesporně začala, jsou v mnoha ohledech radikálně jiné.
O něco více než půl roku od nástupu vlády Andreje Babiše je pohled na kondici opozičních stran zkrušující. Ani jedna z nich byť jen v náznaku nepřišla s něčím, co by proměnilo základní politickou dynamiku. Podle expertů jde ale o přechodný jev. A většina z nich má také za to, že opozici opět čeká nějaký integrační tah.
Ústavní právnička Marie Zámečníková v obsáhlém rozhovoru komentuje vládní materiál týkající se kompetenční žaloby prezidenta Petra Pavla. Podle ní je argumentace vlády přepjatá a politizující. A hlavně nesvědčí dané situaci, neuklidňuje ji a zjevně míří jinam. Odmítá také, že by prezident eskaloval mocensko-politický boj.
Česká televize po odchodu Václava Moravce vysílala po celé jaro svůj nedělní diskusní pořad v provizorních podmínkách. Nyní finišuje přípravy zbrusu nové politické debaty, jejíž první vysílání je plánováno na poslední srpnovou neděli. „Musí se to podařit,“ nechal se minulý týden na jednání Rady ČT slyšet generální ředitel Hynek Chudárek.
Filip Turek to má opět nahnuté. Tentokrát kvůli tomu, že se při nehodě v centru Prahy srazil s nemocničním vozem. Ovšem předseda Motoristů Petr Macinka ho tak jako vždycky hájí. A ví moc dobře, proč to dělá. Nejenže by bez Turka Motoristé nebyli ve sněmovně, bez něj by navíc mohli přijít o jednu velkou skupinu voličů.
Politolog Daniel Kunštát v rozhovoru pro Aktuálně.cz rozkrývá možné motivace Andreje Babiše, které ho vedou ke stupňování konfliktu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle něj za tím nemusí být pouze Babišova touha být prezidentem. „Jde o souběh dvou motivací, které se vzájemně posilují,“ říká.
Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš svou interpretací summitu NATO v Ankaře dost možná zahájil prezidentskou kampaň, shodují se pozorovatelé oslovení redakcí Aktuálně.cz. Přesto někteří z nich pochybují, zda se Babiš do souboje o Hrad nakonec pustí sám. Stále je totiž možné, že zkusí najít někoho jiného.
Politický analytik Lukáš Jelínek v rozhovoru popisuje, v čem premiér Andrej Babiš převyšuje svou konkurenci, a uvažuje o tom, proč se opozici nedaří prorazit. Podle něj před sebou mají opoziční formace dvě možné cesty. Avšak pro opravdový zlom v české politice je třeba splnit podmínku, která je zatím v nedohlednu.
Vzájemné vzkazy a narážky premiéra Andreje Babiše (ANO) na prezidenta Petra Pavla pokračuji i po skončení summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Babiš se do hlavy státu navážel ve svém pravidelném nedělním videu.
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
Předseda SPD Tomio Okamura po summitu NATO v Ankaře spustil povyk kvůli tomu, že se Česko zapojí do nákupu zbraní pro Ukrajinu od Spojených států. Prý to dokonce může ohrozit koalici. Reálně ale hraje divadlo pro své voliče. Pokud by totiž SPD odešla z vlády, skončil by v čele sněmovny. Navíc Okamuru potřebuje i Andrej Babiš.
Jeden z nejvlivnějších fotbalových agentů v Česku Jiří Müller se v rozhovoru ohlíží za našim účinkováním na mistrovství světa a zasazuje výsledky do širšího kontextu. „Ať se to někomu líbí nebo ne, žádná vláda se tady po listopadu 1989 nezajímala o sport, o jeho infrastrukturu a zázemí, o sportování dětí a podmínky, které k tomu mají,“ říká.
Autoři pondělního podcastu Politická šikana tentokrát výjimečně natáčeli v úterý mimo jiné proto, aby mohli glosovat zcela aktuální dění ohledně účasti premiéra Andreje Babiše a prezidenta Petra Pavla na summitu v Ankaře. V podcastu proto zazní často ostře formulované komentáře na adresu dnešního chování premiéra a prezidenta. Druhým tématem je kritika známého moderátora Čestmíra Strakatého.
Bývalý premiér Mirek Topolánek svým typicky svérázným způsobem glosuje vleklé spory vlády Andreje Babiše s prezidentem, které předcházely summitu NATO v Ankaře. „Nikoho už vlastně nezajímá, o co na summitu NATO jde, s jakým mandátem vláda na summit jede a jak chce obhájit neobhajitelnou obrannou politiku ČR,“ říká.
Bývalý premiér Petr Nečas zevrubně popisuje dlouholetou praxi týkající se nejen toho, jak vypadaly naše delegace na summity NATO. Hovoří v této souvislosti také o Ústavě, přímé volbě prezidenta nebo roli Ústavního soudu. A opakovaně zdůrazňuje, že základem demokratického provozu je schopnost dosahovat politických dohod.
Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu.
Půl roku od vzniku vlády Andreje Babiše a tři čtvrtě roku od voleb se situace – pokud jde o podporu jednotlivých stran – jeví jasně. Hnutí ANO by v danou chvíli bralo tolik hlasů jako tři nejsilnější opoziční strany dohromady. Zatímco Babiš hraje první ligu, ostatní působí jako rekreační amatéři z okresního přeboru.
V podcastu Politická šikana nebývá nouze o různé emotivní, ale i úsměvné okamžiky, což se potvrdilo i tentokrát. Nejvíce se naštval Vratislav Dostál, když ze svého pohledu popisoval útoky vládních politiků na různé důležité instituce v Česku – zatím naposledy na Ústavní soud. Zároveň ale v dobré náladě vyčetl Radku Bartoníčkovi, že je „Milošem Zemanem Politické šikany“.
