Půl roku od vzniku vlády Andreje Babiše a tři čtvrtě roku od voleb se situace – pokud jde o podporu jednotlivých stran – jeví jasně. Hnutí ANO by v danou chvíli bralo tolik hlasů jako tři nejsilnější opoziční strany dohromady. Zatímco Babiš hraje první ligu, ostatní působí jako rekreační amatéři z okresního přeboru.
V podcastu Politická šikana nebývá nouze o různé emotivní, ale i úsměvné okamžiky, což se potvrdilo i tentokrát. Nejvíce se naštval Vratislav Dostál, když ze svého pohledu popisoval útoky vládních politiků na různé důležité instituce v Česku – zatím naposledy na Ústavní soud. Zároveň ale v dobré náladě vyčetl Radku Bartoníčkovi, že je „Milošem Zemanem Politické šikany“.
Primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS) v rozhovoru popisuje, jaké výhody nabízí Ostrava ve srovnání třeba s Prahou a především, co by moravskoslezskou metropoli mohlo nakopnout do budoucna. Nevyhýbá se ani debatě o tom, jaká koalice by v Ostravě mohla vzniknout po volbách a v čem spatřuje rozdíly mezi tamním hnutím ANO a ODS. Řeč došla i na nové Bazaly.
Dva členové Ústavního soudu – Jan Wintr a Dita Řepková – byli proti tomu, aby bylo vydáno předběžné opatření, které vládě Andreje Babiše nařídilo zařadit prezidenta Petra Pavla do delegace České republiky na summit NATO. A možná je dobré připomenout, že oba tyto členy do Ústavního soudu navrhl právě současný prezident.
Zatímco nyní se bude kvůli sporu Andreje Babiše a jeho vlády s prezidentem Petrem Pavlem řešit ústavní rovina věci a dělba výkonu exekutivy mezi prezidenta a vládu – což vyjasní Ústavní soud – celá hra o delegaci České republiky na summit NATO je součástí něčeho o dost podstatnějšího.
O tom, že se vláda Andreje Babiše (ANO) pokouší ochromit Českou televizi, nepochybuje ani jeden z autorů Politické šikany. Otázkou ovšem je, zda jde o proces, který započal až s nástupem současné vlády, a do jaké míry za to svůj díl odpovědnosti nesou také lidé zevnitř veřejnoprávní televize. Nejen o tom je nová epizoda našeho pravidelného podcastu.
Daniel Stach, moderátor a jedna z nejpopulárnějších osobností České televize, vysvětluje v rozhovoru kontext a cíle pondělní výstražné stávky, vrací se k odchodu několika svých kolegů a komentuje poměry uvnitř redakce zpravodajství. „Nesmí to být o tom, jestli já nebo kdokoli jiný z ČT přijde, nebo nepřijde o svou práci,“ říká.
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček v rozhovoru pro Aktuálně.cz reaguje na plánované vládní škrty v ČT a ČRo. A upozorňuje, že propad rozpočtu nebude – jak avizuje vláda – patnáct, nýbrž dvacet procent. A jasno má v tom, kdo především to odskáče. Bude to divák.
Mediální analytička Irena Ryšánková se podivuje nad obsahem i formou změny financování veřejnoprávních médií, kterou v pondělí schválila koaliční vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů. „Potěšení Andreje Babiše nad tím, že ani jeden ředitel obou institucí nevěděl, s jakou výší financování budou moci počítat, je šokující,“ říká.
Poslední krok slavné pěvkyně Dagmar Peckové mnohé překvapil. Uznávaná mezzosopranistka se rozhodla v nadcházejících senátních volbách ucházet o hlasy voličů v obvodu Praha 9. V barvách ODS. Nejen o tom byl poslední díl podcastu Politická šikana.
Ve dvoudílném bilančním rozhovoru jsme s Václavem Moravcem probrali jeho více než dvacet let dlouhé působení v České televizi. Moravec se zamýšlí nad kontextem a příčinami svého konce, reaguje na situaci okolo konkurenční doložky a přiznává, kolik bral v ČT peněz. A popisuje také plány a ambice svého nového mediálního projektu. Dnes přinášíme druhý díl rozhovoru.
Mediální analytička Irena Ryšánková, která je autorkou knihy Hledání veřejné služby, se v rozhovoru pozastavuje nad tím, jakým způsobem vláda zachází s médii veřejné služby. A upozorňuje, že změna financování ČT a ČRo není jen o zvýšení dvou čísel v zákonech. „Jde o kompletní změnu fungování obou médií včetně účetních systémů,“ říká.
Ve dvoudílném bilančním rozhovoru jsme s Václavem Moravcem probrali jeho více než dvacet let dlouhé působení v České televizi. Moravec se zamýšlí nad kontextem a příčinami svého konce, reaguje na situaci okolo konkurenční doložky a přiznává, kolik bral v ČT peněz. A popisuje také plány a ambice svého nového mediálního projektu.
Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) Matěj Hollan v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje příčiny a kontext reformy, se kterou před několika týdny přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Ten je podle Hollana ve vleku svého okolí a hledá způsob, jak situaci vyřešit. Hollan na Babišovi nenechává nit suchou, přesto podle něj nejsou vyhlídky úplně beznadějné.
Premiér Andrej Babiš (ANO) stupňuje svou kritiku novinářů. Během pravidelné tiskové konference po jednání vlády minulé pondělí už po několikáté věnoval poměrně dlouhou dobu osočování některých žurnalistů ze lži a manipulace. A neváhal zmínit i konkrétní jména.
Opoziční strany doteď tvrdily, že nedopustí volbu radních ČT, pokud mezi kandidáty budou Pavel Matocha a Roman Bradáč. Blokovat ji chtěly kvůli nahrávce, se kterou přišel server Fórum 24 s tím, že na ní údajně spolu mluví způsobem, který může naznačovat korupční jednání. Jenomže ve sněmovně vzniká politický „deal“, který mění situaci.
Čistky ve státním aparátu včetně Úřadu vlády, metody práce Andreje Babiše a členové jeho kabinetu, kteří to mají nahnuté. Taková jsou hlavní témata nové epizody podcastu Politická šikana, který pro vás připravili reportéři Radek Bartoníček, Petra Jaroměřská a Vratislav Dostál.
Přesun vládních agend pod vybraná ministerstva pod taktovkou Andreje Babiše a šéfky Úřadu vlády Tünde Barthy bude mít praktické dopady, které mohou premiéra zasáhnout tam, kde to nejmíň potřebuje. Ze všeho nejvíc se ale ukazuje, že premiér a jeho okolí improvizují, namísto aby postupovali koncepčně a systémově. Doplatit na to ovšem může celá země, varují odborníci.
Ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek v rozhovoru popisuje překážky, které brzdí rozvoj měst v České republice. Podle něj potřebujeme masivní změny, aby samosprávy měly zájem na svém rozvoji, a ne, aby ho odmítaly, nebo se mu dokonce bránily.
Několik vládních poslanců přišlo s návrhem osvobodit vybrané skupiny obyvatel od koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Odůvodňují to sociálními ohledy. Podle místopředsedy Rady ČT Vlastimila Ježka jde ale spíše o další útok na veřejnoprávní média, který je vystaví neřešitelné situaci. O peníze by totiž ČT i ČRo mohly přijít už v průběhu letošního roku.
