Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. Orbán také v Maďarsku zavede cenové stropy u benzinu a nafty, platit budou pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou.
Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent, a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Ukrajinští odstřelovači ze 42. brigády popisují drsnou realitu na frontě. Rusové podle nich často bojují v opilosti a střílejí se i mezi sebou. Role střelců se ale mění. Kvůli všudypřítomným dronům je stále těžší najít bezpečnou pozici. I přesto dokážou jediným výstřelem na důstojníka zastavit celý útok a vnést do řad nepřítele naprostý chaos.
Ruské hospodářství se ocitlo v tzv. zóně smrti – země nyní padá do stavu, ze kterého už možná není ani návratu, varuje analýza listu The Economist. Zbrojovky sice jedou naplno, zbytek země ale strádá. I přesto Vladimir Putin ale věří, že se Západ vyčerpá dřív než on, a proto v boji pokračuje i za cenu možného budoucího kolapsu.
Obránce Mariupolu, velitel Azovu, někdejší člen fotbalových ultras i absolvent filologie. Denys „Redis“ Prokopenko se v pouhých 34 letech stal brigádním generálem. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml ho označuje za „neonacistu“ a obhajuje jím „denacifikaci“.
Ukrajinské síly provedly historicky nejvzdálenější útok pomocí vlastní střely Flamingo. Zasáhly votkinský strojírenský závod hluboko v ruském vnitrozemí, zhruba 1700 kilometrů od hranic. Jde o jediné místo, kde Rusko vyrábí strategické rakety Jars nebo Iskander. Podle analytika Antona Geraščenka útok ochromí výrobu těchto klíčových zbraní na několik měsíců.
Vesnice Stepnohirsk je dnes poslední překážkou na cestě ruského dělostřelectva k regionální metropoli Záporoží. Její strategickou důležitost podtrhuje i nasazení elitních jednotek na obou stranách, přesto zde ukrajinští obránci čelí několikanásobné přesile. Intenzitu bojů o každý dům ilustrují slova jednoho z důstojníků: „Průměrná délka života mobilizovaného Rusa je tu asi 12 minut.“
Od počátku totální ruské invaze na Ukrajinu uběhly už čtyři roky a Rusko získalo jen minimální územní zisky – a to za cenu obrovských ztrát. Analýza ukazuje, že země přišla už o statisíce vojáků. Vladimir Putin přesto i nadále věří, že Ukrajinu vyčerpá, ale podle odborníků své soupeře stále podceňuje a posílá tak Rusy na smrt v čím dál větších počtech.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
