Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Ruští vojáci v uniformách sovětské Rudé armády osvobozovali v roce 1945 Československo, jejich následovníci dnes vedou na Ukrajině stejně nemilosrdnou válku jako tehdy německý wehrmacht. Jak si tedy 8. května připomenout Den vítězství nad nacismem, když navíc 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, který bojoval v okupovaném Československu, tvořili až ze 60 procent Ukrajinci.
Těžko najít mezi automobilovými inženýry slavnější jméno, než byl Ferdinand Porsche. Rodák z Vratislavic nad Nisou proslul jako autor nesmrtelného Volkswagenu Brouk, podílel se na vývoji předválečných závodních speciálů a je pochopitelně i zakladatelem slavné automobilky Porsche. Přesto všechny nápady "největšího autoinženýra 20. století" nebyly tak úplně geniální.
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.
Kritik Kamil Fila se bojí, že snímek Mnichov: Na prahu války Čechy naštve. Protože se v něm nevyskytují a protože jim nebude po chuti výklad "mnichovské zrady". Šéfredaktor Respektu Erik Tabery má zase za to, že filmová obhajoba předválečného chování britského premiéra Chamberlaina přichází v době ukrajinské krize vyloženě nevhod. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Co má společného mýdlo s jelenem, portrét prezidenta Masaryka či deska Beatles? Za každým z těchto předmětů stojí jeden z "našich Němců". Tak vítá návštěvníka nová stálá expozice v Ústí nad Labem, kterou si nenechal při své cestě do Česka ujít německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Výstava připomíná osm století společného soužití Čechů a Němců. Některé exponáty byly 70 let ukryté na půdě.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Inside Prora je dokument z roku 2020 německé režisérky Nico Weberové, která ho v neděli představí v pražském kinu Světozor v rámci desátého ročníku festivalu Film a architektura. Vizuálně atraktivní snímek vypovídá o okolnostech vzniku nejdelší budovy na světě i jejím využití v době socialismu, kdy se z vysloužilých kasáren NDR začalo postupně stávat "monstrum na pobřeží".
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi se nikdy nepodařilo přimět sovětský Leningrad ke kapitulaci. Město s 3,5 miliony obyvatel, jehož blokáda trvající 872 dní skončila před 80 lety, ale zaplatilo za válku strašnou cenu. V důsledku hladu, zimy a bojů v něm zemřelo přes milion lidí.
Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.
"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
První českou jevištní adaptaci slavné satiry Diktátor od komika Charlieho Chaplina uvedou příští sobotu 14. srpna Městská divadla pražská. Výsměch tyranům opilým mocí a varování před ničivou silou zfanatizované masy režíruje Martin Čičvák.
Krvavá země je nazýváno území Evropy, které si nejprve rozdělil Stalin s Hitlerem, aby o něj později soupeřili. Týká se Polska, Běloruska, Ukrajiny, pobaltských států a západního okraje Ruska. Přibližně od poloviny 30. let se na další desetiletí stalo předmětem nevídaného politicky motivovaného násilí na civilním obyvatelstvu, jež si vyžádalo kolem 14 milionů obětí. Mezi nimi i Čechů.
