Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 80 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
I obyčejná návštěva fotbalového zápasu se může stát exkurzí do temné minulosti - alespoň tedy v Berlíně. Oválný stadion připomíná na první pohled antickou arénu. Pětice kruhů zavěšených mezi vysoké věže u vchodu napovídá, že masivní stavba byla dějištěm olympiády ve stínu vlajek s hákovým křížem. Hrdinou her se nakonec stal černošský sprinter Jesse Owens, 3. srpna zvítězil v běhu na 100 metrů.
Jen dva státy na světě konají pravidelné a velké vojenské přehlídky: Severní Korea a Rusko. V neděli na Rudém náměstí v Moskvě znovu pochodovali vojáci a jela armádní technika u příležitosti 76. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
Dnes zapáleně debatujeme o vlivu internetu na politiku. Před 100 lety hrál úlohu nebezpečně horkého média film a jeho možnosti rychle rozpoznaly i rodící se totalitarismy. O tom, jak jej zneužívaly, ale také o osobním filmovém vkusu jejich zakladatelů napsal osmadevadesátiletý Peter Demetz pozoruhodnou knihu, kterou nedávno vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Balkon vídeňského paláce Hofburg, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.
S odbojářem Bohuslavem Bubníkem o tom, jak přežít mlácení na gestapu, neprozradit kamarády a nenechat si zlomit páteř komunisty.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Málokterý model má tak zajímavou minulost. Před 85 lety - 15. února 1936 - oznámil nacistický vůdce Adolf Hitler při zahájení mezinárodní výstavy automobilů v Berlíně, že němečtí vývojáři zkonstruovali lidový automobil - Volkswagen. Projděte si jeho sporný začátek spojený s nacistickou propagandou, velkou slávu, kterou podpořily květinové děti, i konec, kdy už vyšel z módy.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
V Berlíně se pro návštěvníky otevřelo Humboldtovo fórum. Centrum pro kulturu, umění a vědu sídlí v nové budově, která vyrostla v několika uplynulých letech na místě někdejšího sídla pruských králů a německých císařů. Podívejte se na historii stavby, jejíž soudobá fasáda je unikátní replikou původního paláce, který nepřežil pohnuté německé dějiny 20. století.
Namibijec jménem Adolf Hitler Uunona dostal v místních volbách 85 procent hlasů, a zajistil si tak křeslo v radě regionu Oshana. V Namibii, která byla do roku 1920 coby Německá jihozápadní Afrika německou kolonií, nese dodnes mnoho míst a ulic německé názvy.
Kritické reakce a výzvy k odvolání vyvolal kulturní komisař maďarské vlády Szilárd Demeter, když přirovnal amerického finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose k Hitlerovi. Dopustil se toho v článku zveřejněném v sobotu.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Do letecké bitvy o Velkou Británii před 83 lety, která výrazně ovlivnila výsledek druhé světové války, se zapojilo také 89 československých pilotů. Dnes již veřejnosti téměř neznámých. Devět z nich padlo v boji či zahynulo při havárii. Jejich osudy připomínáme v rozsáhlé fotogalerii.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
Před 78 roky - 4. června 1942 - zemřel Reinhard Heydrich. O osm dní dříve na něj zaútočili výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. I když akce nevyšla úplně podle jejich představ, podařilo se jim splnit cíl: "kat českého národa" nepřežil. Příběh jeho smrti - a německé odplaty za ni - patří k nejvýznamnějším kapitolám naší i evropské novodobé historie.
Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka. Klíma zároveň požádal poslance, aby v zákoně výslovně označili prodej za formu propagace.
