Americký prezident Donald Trump v přijal pondělí svůj syrský protějšek Ahmada Šaru. Ten byl v minulosti členem teroristických organizací. Spojené státy na něj v minulosti dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Schůzka proběhla bez novinářů a společných prohlášení. Podle analytiků jde Trumpovi o geopolitické zájmy v Sýrii, zatímco Šara potřebuje dostat svou zemi z ekonomické izolace.
Za organizaci útoku na Kongres z ledna 2021 padají tvrdé tresty. Podle kritiků jde o dvojí metr americké spravedlnosti, když násilné excesy z demonstrací po vraždě černocha George Floyda zůstaly nepotrestány. Jenže ve Washingtonu na Kapitolu byly v lednu 2021 ohroženy základy ústavního systému, tradice mírového předání moci.
Dvanáct let po úspěšné operaci Neptunovo kopí souhlasil Bílý dům s publikováním dosud nezveřejněných fotografií. Dokumentují dramatické okamžiky z okolí prezidenta Baracka Obamy 2. května 2011, kdy američtí vojáci zabili lídra teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina v jeho domě v pákistánském Abbottábádu. Snímky si na základě amerických zákonů vyžádal deník Washington Post.
Poslední pákistánský vojenský vládce, bývalý prezident a generál Parvíz Mušaraf, který zemřel ve věku 79 let, učinil ze své země po útocích z 11. září 2001 klíčového spojence Spojených států v jejich "válce proti terorismu" v sousedním Afghánistánu. K moci se dostal vojenským převratem v roce 1999 a v čele Pákistánu stál až do roku 2008.
Vojáci českých speciálních sil i samotná jednotka jsou pro veřejnost uzavřeným světem. Popis bojových operací se ven nedostává. Podplukovník Petr Matouš udělal výjimku, Aktuálně.cz dal u příležitosti vydání své knihy možnost nahlédnout do světa mužů z "šedé zóny" i jejich střetů s teroristy v Afghánistánu. Ostatně i USA zveřejnily detaily ze zákulisí likvidace šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího.
Americká "nindža raketa" zabila nejhledanějšího teroristu světa – vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího. Raketu R9X Hellfire vyvinula americká rozvědka CIA ve spolupráci s ministerstvem obrany. Jejím cílem je eliminovat nepřátele bez dalších civilních obětí.
Předtím než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr al-Káidy skrývá. Útok bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, uvádí televize CNN.
Americké speciální jednotky podnikly ve středu ve městě Atma na severu Sýrie úspěšnou protiteroristickou operaci, sdělil Pentagon. Místní obyvatelé a povstalci bojující proti syrské vládě tvrdí, že cílem byl údajný džihádista napojený na teroristickou síť al-Káida. Podle nich při útoku zemřelo několik civilistů, informovala agentura Reuters.
Malé vrtulové letadlo OSN letí už třetí hodinu přes východní Saharu a místy to s ním v horkém vzduchu hází víc, než je obvyklé. Z výšky je dobře vidět neuchopitelný rozměr největší pouště planety: nekonečno písku, kamení a výhně. Krátce před přistáním se v oranžovém oceánu objevují překvapivé ostrovy zeleně.
Obyvatelé převážně muslimských zemích do jisté míry chápali odvetu za 11. září, ale dlouhodobé intervence v Afghánistánu a zejména Iráku tvrdě odmítali. Afghánistán ani neměl a nemá moc šancí se rozvíjet. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká islamoložka Zora Hesová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Získala doktorát v islámské filosofii na univerzitě v Sarajevu.
Boty, panenka nebo kreditní karta. Teroristické útoky na New York a Washington, od nichž uplyne dvacet let, symbolizují běžné věci, které záchranáři vyprostili z trosek Světového obchodního centra. Jako mementa jednoho z nejhorších dní v historii USA je vystavuje Národní památník a muzeum 11. září.
Před 22 lety šokovaly svět útoky al-Káidy na New York a Washington. Džihádisté unesenými dopravními letadly zavraždili tři tisíce lidí, Amerika poté vyhlásila válku proti terorismu a podnikla invazi do Afghánistánu. Přečtěte si ve velké grafice, jak 11. září 2001 nyní vnímají mladí Američané, kteří se v tento den útoků narodili, a podrobnou rekonstrukci událostí.
Svět si připomíná dvacáté výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Karel Randák, který tehdy působil jako šéf operativy české zahraniční rozvědky, v rozhovoru popisuje, že Česko ani další země neměly zpravodajské informace, že se tak obrovský úder chystá. Náznaky tu ale byly. "Varování, abychom se kvůli terorismu konečně probudili, ale přicházela dlouho a opakovaně," upozorňuje.
Tálibán sliboval vládu národní jednoty se zastoupením etnických menšin a zastánců různých názorových proudů, ale výsledek je opačný. Kabinet, představený tento týden, je přehlídkou nejtvrdších radikálů.
S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
Příbuzné vojáků, kteří zahynuli v Afghánistánu, v těchto dnech sužuje otázka: Nebyla oběť našich nejbližších zbytečná? "Dost je to trápí," přiznává válečný veterán Miloš Prášil, který je s pozůstalými po svých kamarádech v kontaktu. "O smyslu oběti svých manželů či synů většinou nepochybují. Odvedli tam obrovský kus práce. Afghánistán už nebude takový, jako když tam řádila al-Káida," dodává.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Je to zahanbující, šokující prohra, která poznamená hodnocení celé dvacetileté války. Stalo se vše, o čem americký prezident tvrdil, že se určitě nestane. Teď sčítá politické ztráty.
