Arménie

Uklidnění bouří v Arménii? Parlament zvolí nového premiéra v úterý

Arménský parlament zvolí nového předsedu vlády v úterý 1. května. Oznámil to ve čtvrtek předseda zákonodárného sboru Ara Bablojan. Arménie prožívá vážnou politickou krizi v důsledku masových protivládních demonstrací, jejichž účastníci už dosáhli odchodu premiéra Serže Sargsjana, požadují nové volby a chtějí, aby vládu vedl opoziční předák Nikol Pašinjan. Protesty trvají v Jerevanu už dva týdny. Sargsjan, který do funkce nedávno nastoupil po deseti letech v úřadu prezidenta, prosadil loni v Arménii zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Podle opozice tak měl v úmyslu i nadále ovládat arménskou politiku.

V Arménii probíhají protesty. Lidé žádají odchod premiéra Sargsjana

Odstupuji, oznámil premiér. K demonstrantům v Jerevanu se připojila skupina arménských vojáků

Protesty v Jerevanu trvají už déle než deset dní. Premiér Sargsjan oznámil odchod, jednání o pokojné změně režimu mají pokračovat ve středu.

Demonstrace v Arménii za odstoupení šéfa kabinetu Serže Sargsjana.

Demonstrace v Arménii pokračují. Policie zadržela skoro tři sta lidí, včetně šéfa opozice

Arménská policie zakročila zábleskovými granáty proti demonstrantům. Večer pak protesty znovu pokračovaly.

V Arménii zadrželi během protestů proti premiérovi přes 100 lidí

Policie oznámila, že zadržela mimo jiné i šest osob podezřelých z příprav teroristických útoků. Masové demonstrace začaly v Jerevanu a dalších arménských městech v pondělí.

Protesty v Jerevanu kvůli jmenování bývalého arménského prezidenta Serže Sargsjana novým premiérem.

Jerevanem cloumají demonstrace kvůli premiérovi, po zásahu policie je 20 lidí zraněných

V centru Jerevanu v pondělí propukly potyčky mezi policií a odpůrci jmenování bývalého arménského prezidenta Serže Sargsjana novým premiérem. Podle arménských médií bylo zraněno více než 20 lidí, hospitalizován byl i vůdce protestů Nikol Pašinjan. Zraněni byli i tři policisté, jeden z nich je podle úřadů ve vážném stavu. Podle místní agentury Aysor policie proti demonstrantům zakročila poté, co dav pronikl skrz policejní kordon na Bagramjanově třídě, aby se dostal do sídla parlamentu. Policisté použili ohlušující granáty, vodní děla a slzný plyn. Jako první se údajně pokusil protrhnout kordon poslanec Pašinjan, který je vůdcem opoziční strany Občanská smlouva.

Arménie zrušila dohody, které měly normalizovat vztahy s Tureckem. Nesplnily účel, řekl prezident

Arménský prezident Serž Sargsjan dnes anuloval mírové protokoly z roku 2009, jež měly normalizovat vztahy s Tureckem. Podle hlavy státu dokumenty nesplnily svůj účel. Arménsko-turecké vztahy poznamenaly vzpomínky na masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války, který Jerevan nazývá genocidou. Ankara toto označení odmítá, mrtvé považuje za oběti války. Obě země podepsaly v roce 2009 protokoly, jež měly obnovit diplomatické styky a otevřít společné hranice. Dokumenty ale dosud neschválil parlament ani jednoho ze států. Podle kanceláře arménského prezidenta se Jerevan spor pokoušel vyřešit, avšak Ankara k ratifikaci smlouvy neučinila jediný krok a dala najevo, že to ani nemá v úmyslu.

Je důležité umět jazyk země, ve které člověk žije, říká česko-arménský komik Tigran Hovakimyan

Tigranu Hovakimyanovi bylo šest let, když přijel poprvé do Česka. S rodiči se nejprve zabydlel v Berouně, kde se díky místním dětem naučil dobře česky. Dnes arménsko-český moderátor vystupuje ve stand-up představeních po celém Česku a podílí se na pořadu v internetové televizi Stream.cz. S rasistickými projevy problém neměl. „Myslím, že většina lidí v Česku je v pohodě, nemá žádný problém. Podle mě jsou proti uprchlíkům dvě procenta českého internetu, jsou to pořád ti stejní lidé, kteří píšou pořád ty stejné komentáře,“ říká v rozhovoru nejen o své práci a arménských zvycích.

Donal Tusk, Petro Porošenko a Jean-Claude Juncker

Evropská unie chce víc spolupracovat s bývalými státy Sovětského svazu. Rusko protestuje

Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.

V Čečensku pustili na svobodu muže, kterého za podíl na vraždě odsoudil český soud

Čečenský nejvyšší soud zrušil trest 18 let vězení, který "voru v zakoně" Gilani Alijevovi před čtyřmi lety uložil pražský soud. Sdělil to ruský server Prestupnaja Rossija. Alijev byl v České republice odsouzen v procesu s dalším zločincem Andranikem Soghojanem, který si v roce 2007 objednal vraždu arménského podnikatele. Alijev se měl na přípravách vraždy podnikatele podílet. V roce 2012 ho pak v Moskvě zadržela ruská policie, v roce 2014 byl ale podmínečně propuštěn. Poté rozhodl ruský nejvyšší soud o verdiktu českého soudu. Alijevovi obhájci se ale odvolali a čečenský soud nyní odvolání vyhověl. Vor v zakoně je ruské označení pro zločince operující v mafiánských ruskojazyčných sítích.

Prádlo na balkonech ve Stěpanakertu, největším městě v Náhorním Karabachu.

Ázerbájdžánský soud poslal na tři roky za mříže ruského blogera, který navštívil Náhorní Karabach

Soud v Baku poslal ruského blogera Alexandera Lapšina na tři roky do vězení. Lapšin v letech 2011 a 2012 pobýval v Náhorním Karabachu bez ázerbájdžánských víz a šířil z enklávy informace, které podle soudu urážely obyvatele země. Lapšina zadržela policie v Bělorusku loni v prosinci. Odsouzený bloger tvrdí, že jeho návštěva Karabachu nebyla politická, nýbrž pouze turistická.

Turecký soud odročil proces se dvěma zadrženými Čechy, které Ankara viní z terorismu

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas stanou před soudem v Turecku znovu 12. června. Do té doby si dala turecká prokuratura čas na rozmyšlenou. Ankara dva Čechy, kteří byli zadrženi loni v listopadu na hranici s Irákem, viní z terorismu. Turecká média dvojici označují za členy kurdské skupiny YPG, která bojuje v Sýrii. Všelichová s Farkasem však tvrdí, že jsou pouze humanitárními aktivisty a v Iráku chtěli zřídit polní nemocnici.

Nejde o útok, ale Turecko by se mělo s historií vyrovnat, říká autor usnesení o genocidě Arménů

Poslanec ČSSD Robin Böhnisch se postaral o jedno z největších překvapení ve sněmovně, když takřka nepozorovaně prosadil společně se stranickým kolegou Karlem Černým důležité a třaskavé usnesení. V něm poslanci na Böhnischův návrh odsoudili kromě nacistických zločinů i genocidu Arménů v osmanské říši. Vyzvali současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Obratem se ozvalo Turecko, které je na zmínku o genocidě Arménů velmi citlivé. I proto sněmovna nikdy v minulosti podobné usnesení nepřijala, byť o tom v minulosti několikrát debatovala.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu

Turecko odsoudilo usnesení českých poslanců o arménské genocidě. Zklamal nás i Zeman, napsalo

Rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu odsoudilo turecké ministerstvo zahraničí. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana. Podle tureckého velvyslance v Praze poslanci podlehli "arménské propagandě". Jerevan naopak výsledek hlasování přivítal. Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území osmanské říše". Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.

Poslanci se stali nástrojem arménské propagandy, protestuje Turecko proti usnesení o genocidě

Turecké velvyslanectví protestuje proti usnesení, v němž sněmovna v úterý uznala genocidu Arménů v osmanské říši. Velvyslanec Ahmet Bigali Aktuálně.cz řekl, že se čeští politici "stali nástrojem arménské propagandy". Naopak Jerevan výsledek hlasování vítá. Černínský palác Aktuálně.cz sdělil, že bere rozhodnutí sněmovny na vědomí. Sto let staré masakry arménského obyvatelstva jsou podle něj tématem pro historiky.

Ostatky Arménů povražděných Osmany mezi lety 1915 až 1918

Sněmovna poprvé odsoudila arménskou genocidu. Erdogan bude dělat bengál, řekl Schwarzenberg

Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše". Na návrh Robina Böhnische z ČSSD hlasovala sněmovna o této deklaraci spolu s novelou zákona o státních svátcích. Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.

Volby v Arménii vyhrála prezidentova strana. Opozice si stěžuje na chyby během hlasování

Parlamentní volby v Arménii vyhrála s přehledem vládnoucí strana prezidenta Serže Sargsjana. Získala 49 procent hlasů. Republikáni tak mají šanci sestavit vládu. Do nového parlamentu vstoupí ještě tři další uskupení. Aliance podnikatele Gagika Carukjana, jednoho z nejbohatších mužů v zemi, obsadila druhou příčku s 27 procenty hlasů. Opozice si stěžuje na přehmaty během voleb, podle vládnoucího tábora ale bylo hlasování v pořádku.

Arménie

Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.

Štětina: Straním Karabachu v boji s diktátorem, zatykač jsem čekal. Cestu zčásti platila tamní vláda

Europoslanec Jaromír Štětina v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, proč jel pozorovat referendum do Náhorního Karabachu. Kvůli tomu na něj ve středu vydal Ázerbájdžán, který separatistickou republiku považuje za své území okupované Arménií, zatykač. "Já straním Náhornímu Karabachu v souboji s diktátorským režimem," vysvětlil Štětina. Dodal, že cestu mu částečně platil Náhorní Karabach, částečně ji hradil ze svého.

Export, cargo, kontajnery, nákladní doprava

Ustoupí Donald Trump od velké obchodní dohody s Evropou? Unie bude hledat partnery jinde

Společnou obchodní politiku Evropská unie prohlubuje po několik desetiletí. Rychle se rozvíjí například obchod mezi EU a Čínou. Pokud USA ukončí jednání o volném obchodu s Bruselem, EU jej ještě zintenzivní.

Ve čtvrtek padne vláda, prorokují arménská média. Prezident slíbil v politice změny

V Arménii se schyluje k pádu vlády, podle místních médií by o něm mohlo na svém čtvrtečním zasedání rozhodnout vládní Republikánská strana. Premiér Hovik Abrahamjan by měl z funkce odstoupit a postavit se do čela stranického štábu pro přípravu parlamentních voleb, které se budou konat příští rok. Novým šéfem vlády by se měl stát bývalý jerevanský starosta Karen Karapetjan. O reformě kabinetu a vytvoření vlády "národní jednoty" už dlouho hovoří arménský prezident Serž Sargsjan. Počátkem srpna prezident občanům slíbil radikální politické změny, které mají být reakcí na vlnu protivládních protestů. Ty vyvrcholily v červenci, kdy skupina ozbrojenců obsadila policejní služebnu a zabila policistu.