Arménie

Policisté odvádějí demonstranta v Jerevanu

Policie rozehnala demonstranty v arménském Jerevanu, 60 lidí je zraněno, desítky skončily ve vazbě

Na šest desítek lidí skončilo v nemocnice po střetech opozičních demonstrantů s policií v arménské metropoli Jerevan, přes 100 lidí bylo zatčeno. Potyčky trvaly až do pozdních nočních hodin, uvedla agentura AFP. Policie demonstranty tloukla obušky a použila proti nim slzný plyn. Podle úřadů bylo třeba ošetřit asi 60 osob s popáleninami, zlomeninami a dalšími zraněními. Zatčeno bylo celkem 165 lidí. "Šestadvacet z nich zůstalo ve vazbě, zbylí byli propuštění," řekl AFP policejní důstojník. Nepokoje souvisejí s událostí ze 17. července, kdy skupina ozbrojených útočníků napojená na radikální opozici obsadila policejní stanici v Jerevanu, zabila policistu a zranila další čtyři.

Arménie - ozbrojenci obsadili policejní stanici

Ozbrojenci obsadili policejní stanici a chtějí pád vlády. Arméni je na ulici podporují

Tisíce lidí vyrazily do ulic Jerevanu. Vyšly podpořit ozbrojence spojené s radikální opozicí, kteří před dvanácti dny obsadili v arménské metropoli policejní stanici. Opozice žádá propuštění svého předáka a rezignaci prezidenta. Chce nové parlamentní volby a přijetí nové ústavy.

Jarolím mohl začínat s Anglií ve Wembley. Ale Vrba byl proti a teď už Češi nechtěli zradit Arménii

Anglická asociace projevila opakovaně zájem o sehrání přátelského zápasu s českými fotbalisty před startem kvalifikace o MS 2018. Nedošlo ale k dohodě na konkrétním termínu.

Demonstrace v Jerevanu na podporu ozbrojenců, kteří obsadili policiejní stanici

Ozbrojenci pustili rukojmí v Jerevanu za slib, že budou moci mluvit s médii. Složit zbraně nechtějí

Policejní stanici v Jerevanu obsadila minulý týden skupina ozbrojených útočníků spojená s radikální opozicí. Při útoku jednoho policistu zabili a čtyři zranili. Nyní propustili všechny rukojmí výměnou za slib, že budou moci mluvit s novináři. V prohlášení oznámili, že nehodlají složit zbraně. Žádají propustění vůdce opoziční skupiny Žirajra Sefiljana demisi prezidenta Serže Sargsjana a vytvoření nové vlády.

Karel Jarolím, trenér FK Mladá Boleslav (2016)

Jarolím zažije debut u reprezentace "doma" v Mladé Boleslavi

"Mám radost, že se to takhle zajímavě sešlo. V Boleslavi jsem přece jen strávil dva a půl roku, což nelze hodit za hlavu. Navíc mi klub dovolil odejít k reprezentaci a ještě ji poprvé povedu právě tady," uvedl Jarolím v tiskové zprávě.

Desítky zraněných i zatčených. Noční střety v Jerevanu odnesli i opoziční politici

Arménská policie zasahovala v Jerevanu, kde se shromáždil dav demonstrantů podporujících ozbrojené útočníky. Ti nadále drží čtyři rukojmí. Kromě zranění na obou stranách bylo zatčeno množství demonstrantů, včetně opozičních politiků. Potyčky vypukly, když demonstranti chtěli donést útočníkům jídlo.

Ozbrojenci dál drží rukojmí na policejní stanici v Jerevanu, demonstranti se střetli s policií

Potyčky pořádkových sil s demonstranty vypukly u policejní strážnice v arménském hlavním městě Jerevanu, kde od neděle ozbrojenci zadržují rukojmí. Skupina útočníků spjatá s radikální opozicí žádá osvobození opozičního předáka Žirajra Sefiljana, demisi prezidenta Serže Sargsjana a vytvoření nové vlády. Úřady od té doby s útočníky vyjednávají a ujišťují, že usilují o nenásilné vyřešení situace. Doposud byli propuštěni čtyři rukojmí, další čtyři ale ozbrojenci zadržují, mezi nimi i druhého nejvyššího představitele arménské policie.

Zeman na návštěvě Ústeckého kraje - 7.12.2015 - finální verze

Prezident Zeman doporučil Sněmovně, aby projednala usnesení o arménské genocidě

Prezident Miloš Zeman doporučil při dnešní schůzce s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), aby Sněmovna projednala usnesení o odsouzení arménské genocidy. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman více než sto let starý masakr Arménů Osmanskou říší označil za genocidu při nedávné návštěvě Arménie. Řekl tehdy také, že by česká Sněmovna měla k událostem přijmout usnesení. O záležitosti dnes podle slibu jednal právě s Hamáčkem. Předseda Sněmovny sdělil, že se Zemanem o tématu vedli velmi věcnou diskusi. "Já jsem nadále přesvědčen, že k historickým událostem se mají vyjadřovat historici, nikoliv politici," uvedl Hamáček.

Lidi v sále! - Státní vyznamenání 28.10.2015 -

Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance

Při návštěvě Arménie prezident Miloš Zeman řekl, že by český parlament měl uznat arménskou genocidu. Zároveň také počítá s tím, že kvůli jeho schválení genocidy Arménů stáhne Turecko z Česka svého velvyslance. Prezident Arménie Serž Sargsjan Zemanovi za jeho vyjádření poděkoval. Turecko coby nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat více než sto let staré události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu ztracených arménských životů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.

Erdoganova kritika německých poslanců je podle Merkelové nepochopitelná

Poté, co Německo dle očekávání přijalo rezoluci, na jejímž základě označilo vyvražďování Arménů Osmanskou říší za genocidu, snesla se z úst tureckého prezidenta vlna kritiky na německé poslance. Erdogan řekl, že poslanci s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali, by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turci. Německá kancléřka Angela Merkelová jeho kritiku odmítla a označila ji za nepochopitelnou. "Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci," dodala kancléřka. na sama by upřednostnila, kdyby mezi Armény a Turky začaly probíhat přímé rozhovory.

Ostatky Arménů povražděných Osmany mezi lety 1915 až 1918

Němci označili turecké vraždění Arménů za genocidu. Ankara odvolala velvyslance

Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.

Těhotná Arménka platí v Česku za každé vyšetření. A bude i nadále, změna zákona se odsouvá

Podle odhadů nedosáhne v Česku na veřejné zdravotní pojištění 50 až 80 tisíc lidí. Nárok na něj mají jen cizinci, kteří jsou z Evropské unie, mají v tuzemsku trvalý pobyt nebo tu jsou zaměstnáni. Arménka Armine Minasyan žije v Česku už tři roky, její arménský manžel tu legálně bydlí a pracuje. Minasyan se marně snaží pojistit, v pojišťovnách ji kvůli rizikovému těhotenství odmítli. Jen za předporodní vyšetření a porod bude muset zaplatit přes 35 tisíc korun. Vláda tento týden zamítla novelu zákona o pobytu cizinců, která zdravotní pojištění upravuje, a nový zákon je v nedohlednu. Navíc ani poslední navržená novela by mnoha cizincům nepomohla.

Explozi v autobusu v Jerevanu způsobila bomba, oznámila policie

Dva mrtvé a sedm zraněných si v pondělí vyžádal výbuch autobusu městské dopravy v arménském hlavním městě Jerevanu. Výbuch podle policie způsobila bomba. Podle jerevanského policejního šéfa Vladimira Gasparjana byla nálož umístěna pod sedadlem autobusu, nebo ji měl u sebe některý z cestujících.

Vesnici zničil raketový útok. Nálada v Náhorním Karabachu klidu zbraní nepřeje

Vesnici zničil raketový útok. Nálada v Náhorním Karabachu klidu zbraní nepřeje

Arménskou vesnici Tališ v odtržené oblasti Náhorní Karabach měl zničit ázerbájdžánský raketový útok ještě předtím, než začalo platit příměří. Většina obyvatel byla uprostřed nejtěžších násilných střetů za posledních dvacet let evakuována. Mezinárodní vyjednavači se snaží situaci uklidnit. Ale zdejší nálada mírovým návrhům nepřeje. Napětí je cítit všude a zůstává.

Moskva rozšiřuje sféru vlivu. Příměří v Karabachu jsme vyjednali my, u telefonu byl Putin, tvrdí

Rusko intenzivně promlouvá do konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu. Tvrdí, že v úsilí o ukončení nedávných násilných střetů sehrálo ústřední roli. Svým protějškům z obou zemí volal sám prezident Vladimir Putin. Ministr zahraničí Ruské federace je v Ázerbájdžánu, ruský premiér se tam chystá. Aktivní ruská diplomacie posledních dnů je plně ve shodě se současnou politickou linií Kremlu: snaží se prosadit svůj vliv všude tam, kde se příliš neangažuje administrativa prezidenta USA Baracka Obamy, vysvětluje agentura Reuters.

Arménský (karabašský) voják v zákopu u Martuni.

Foto: Zákopy a palebné pozice v Náhorním Karabachu. Válka se vrátila po dvaadvaceti letech

Náhorní Karabach, sporná enkláva v jihozápadním Ázerbájdžánu, se v posledních dnech opět dostal na titulní strany světových médií. Rozepře trvají sice už desetiletí, ale nyní se do oblasti obývané převážně Armény vrátila válka. Obě znepřátelené strany hovoří až o desítkách mrtvých. Od úterý sice platí klid zbraní, ale přicházejí zprávy o jeho porušování.

Dohodli jsme se na příměří, oznámily Arménie a Ázerbájdžán. Boje si vyžádaly více než 60 obětí

Arménie a Ázerbájdžán oznámily, že se dohodly na ukončení nepřátelství v Náhorním Karabachu. Klid zbraní měl začít platit od poledne místního času (10:00 SELČ). Čtyři dny bojů si podle odhadů, založených na přiznaných vlastních ztrátách obou stran, vyžádaly nejméně 64 obětí. "Dosáhli jsme dohody o ukončení nepřátelství. Dali jsme rozkaz nestřílet," řekl agentuře AFP mluvčí karabašského ministerstva obrany Senor Astratjan. "Od 12:00 byly zastaveny bojové operace," potvrdilo agentuře Interfax ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Dodalo, že ázerbájdžánská vojska nyní pracují na upevnění svých pozic na osvobozených územích. Desítky let starý spor se vyostřil v noci z pátku na sobotu.

V "širší" Evropě znovu hrozí otevřená válka. V místě, kde se střetávají zájmy Ruska a Turecka

Přestřelky v Náhorním Karabachu pokračují. Jen v pondělí zemřeli tři ázerbájdžánští vojáci a čtyři vojáci z převážně Armény obývané oblasti. Hrozí, že přes dvě desítky let zmrazený konflikt přeroste v plnohodnotnou válku. V devadesátých letech tu přitom zahynuly desítky tisíc lidí.

U Náhorního Karabachu podle Arménů pokračuje střelba. Ázerbajdžánce hlasitě podporuje Turecko

Potyčky mezi ázerbájdžánskými a arménskými vojáky u Náhorního Karabachu pokračují i v neděli, po eskalaci v noci z pátku na sobotu. Tyto boje si vyžádaly nejméně tři desítky mrtvých a jsou označovány za nejvážnější od roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří ve válce o převážně Armény osídlenou oblast, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu.

U Náhorního Karabachu propukly největší boje od příměří, země hlásí celkem 30 mrtvých vojáků

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánská armáda v noci na sobotu za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podnikla největší útok za více než dvacet let. Ázerbájdžán oznámil, že padlo 12 příslušníků jeho armády, Arménie později vyčíslila své ztráty na 18 vojáků. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ke klidu zbraní. Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století.