Noční život a plné obchody. Dvě - pro Evropana překvapivé - věci dávají Syřanům šanci alespoň na okamžik zapomenout na válečné útrapy a fanatické islamisty za humny. Alespoň v Latákíji, 400tisícovém městě, jež se před občanskou válkou pyšnilo přízviskem "syrské Azurové pobřeží". Reportáž Aktuálně.cz ze Sýrie.
Povstalecké skupiny v Sýrii ohlásily "novou bitvu" proti armádě prezidenta Bašára Asada. Reagují tak na porušování křehkého příměří. V prohlášení, pod nímž jsou podepsány i vlivné skupiny Svobodná syrská armáda (FSA) a Ahrár al-Šam, stojí, že bojovníci zasáhnou "silou" armádní jednotky, které budou ostřelovat civilisty.
Parlamentní volby v Sýrii, které se konaly 13. dubna na územích kontrolovaných režimem prezidenta Bašára Asada, vyhrála podle všeobecného očekávání vládnoucí Socialistická strana arabské obrody (Baas). Podle agentury AFP to oznámila volební komise. Syrská opozice i Západ označily volby za nelegitimní, podle Ruska byly v souladu s ústavou země. Podle zveřejněných výsledků získala strana ve 250členném zákonodárném sboru výraznou většinu křesel. Volební komise tvrdila, že volby se konaly v celé Sýrii kromě provincií Rakka a Idlib, které ovládají z velké části radikální skupiny. Podle informací, které přinesla zahraniční média, se ale volilo jen na přibližně třetině syrského území.
Turecko a Saúdská Arábie - hlavní spojenci rebelů a syrské opozice - navrhují, aby rakety dodané do Sýrie měly omezenou životnost nebo aby je bylo možné lokalizovat a sledovat, zda neopustily vymezené území v Sýrii.
Složky nashromážděné Komisí pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (CIJA) mohou představovat nejsilnější důkazní materiál od dob norimberských procesů. V budoucnu by mohly pomoci prokázat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho blízkým spolupracovníkům podíl na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Velkou důkazní hodnotu mají zejména záznamy o práci Asadem tajně ustavené komise, jejímž úkolem bylo postavit se povstání a rozdrtit snahy opozičníků.
Ideologové teroristické organizace Islámský stát se atentáty a dalšími útoky v Evropě snaží vyvolat tlak proti evropským muslimům, zradikalizovat je a případně vyvolat válku s nimi přímo na starém kontinentu. Podle arabisty Jana Čuříka je IS jedinou džihádistickou skupinou, která je schopna přesně pochopit fungování západní politiky a veřejného mínění. Jednoznačnými spojenci džihádistů jsou v tomto kontextu i protiislámské bojůvky, ty české nevyjímaje. Strategii plní, aniž by přijímaly jakékoliv instrukce.
Islámský stát ostřeluje Kilis v odvetě za to, že turecké vojsko pomáhá jiným syrským povstaleckým skupinám. Zároveň čelí vláda v Ankaře obvinění, že toleruje pašování ropy a starožitností z území IS do Turecka a také dovoluje ve směru do Sýrie přecházet mužům, kteří chtějí bojovat v řadách džihádistů.
Francie odsoudila čtvrteční nálety syrského letectva v Dajr As-Sáfíru u Damašku, při nichž zemřelo 33 lidí. Syrská armáda sice tvrdí, že útočila na teroristy, avšak organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) oznámila, že zemřeli hlavně civilisté, mezi nimiž byly ženy a děti. Mírové rozhovory, které zprostředkovává OSN, by měly pokračovat třetím kolem od 9. dubna. Jednat se má o přechodné vládě a budoucím uspořádání Sýrie. Jedním z komplikovaných bodů je budoucí role Asada.
Spojené státy a Rusko se dohodly, že v rámci jednání o politickém řešení syrského konfliktu umožní syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi uchýlit se do ciziny. Tvrdí to panarabský Al-Haját, považovaný za nejčtenější list v diaspoře Arabů na Západě a vycházející také v blízkovýchodních zemích. S odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj napsal, že americký ministr zahraničí John Kerry už o dohodě týkající se Asada informoval arabské partnery. Zdůraznil prý ale, že "čas a politický kontext jsou zatím nejasné". Dohoda je podle zdroje vítána mezi členy Rady bezpečnosti OSN. Kreml ale informaci vzápětí popřel, ostatně jako dřívější zvěsti o možném odchodu syrského prezidenta.
Jeho svědectví ukazuje, že za krveprolitím v Paříži a v Bruselu zřejmě stála jedna teroristická buňka. Řeč je o 29letém počítačovém technikovi z Paříže Redovi Hamem. Loni se vypravil do Sýrie, aby pomohl svrhnout režim prezidenta Bašára Asada. Namísto toho uvízl v síti verbířů teroristické organizace Islámský stát (IS). Několikadenním výcvikem ho začátkem léta 2015 provedl sám Abdelhamid Abaaoud. Belgičan přezdívaný "Taťka" a jeden z hlavních strůjců teroristických útoků v Paříži. Hameho úkol po návratu domů byl jednoduchý: zabít co nejvíce civilistů nebo držet rukojmí. Vytrvat, nechat se zabít a stát se mučedníkem. Rekrut svoji misi nesplnil. Hned v srpnu byl zatčen.
Boj proti terorismu bude podle syrského prezidenta Bašára Asada trvat dlouho a přítomnost ruských vojáků v Sýrii bude potřebná, i když bude situace stabilnější. Asad také prohlásil, že mnohé země by byly radši, kdyby syrská armáda v bojích prohrávala, protože by to podle nich přinutilo Damašek k ústupkům. Politické řešení v Sýrii podle něj může být naopak urychleno pomocí úspěchů, jichž syrská armáda s podporou Ruska dosahuje.
Oficiálně zemřelo v bojích v Sýrii šest ruských vojáků. Ve skutečnosti jde ale o desítky mrtvých. Kremlu se daří statistiky zkreslovat díky tomu, že využívá služeb "Vagnerovy soukromé vojenské společnosti", privátní jednotky vyzbrojené těžkými pěchotními zbraněmi a obrněnou technikou. Pravdivý seznam ruských ztrát lze najít v neveřejných dekretech s podpisem prezidenta Vladimira Putina, který padlým uděluje vysoká státní vyznamenání, píše petrohradský server Fontanka.
Podle vůdce kurdských pešmergů musela irácká armáda v pondělí pozastavit své akce jižně od Mosulu kvůli špatnému počasí, zejména hustému dešti. Operace na osvobození města, které IS zabral v červnu 2014, začala minulý čtvrtek. Na islamisty tlačí jejich nepřátelé také v Sýrii, tento víkend IS ztratil kontrolu nad syrským historickým městem Palmýra. Společnost IHS Jane’s 360 zabývající se bezpečnostní problematikou v polovině března vydala zprávu, v níž tvrdí, že IS ztratil od vyhlášení chalífátu více než pětinu z území, které kontroloval. Třetinu z toho tento rok.
Proč se Rusové angažují v Sýrii? Přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že vojenské cíle byly pro Rusy v Sýrii až druhořadé. Hlavní bylo přinutit Západ, aby s Moskvou znovu mluvil. A odvést pozornost od Ukrajiny.
Syrská vládní delegace považuje druhé kolo rozhovorů o politickém urovnání syrského konfliktu za uzavřené. Její šéf Bašár Džaafarí řekl, že delegace odveze do Damašku návrhy, které jí předal zprostředkovatel vyjednávání a diplomat OSN Staffan de Mistura. "Dostali jsme dopis, který bude po našem návratu do Damašku prostudován. Do zahájení dalšího kola na návrhy odpovíme," uvedl. Džaafarího delegace své návrhy na řešení de Misturovi už předala. Syrská opozice v úterý sdělila, že se zatím nenašel společný základ se syrskou vládou. Damašek prý stále obléhá města a nasazuje barelové bomby. Rozhovory začaly v lednu, jejich první kolo ale bylo rychle přerušeno. Druhé začalo v polovině března.
Nálety na severosyrské město Rakka si za posledních 24 hodin vyžádaly životy zhruba pěti desítek civilistů. S největší pravděpodobností útočily ruské bombardéry, uvedla syrská monitorovací skupina SOHR se sídlem v Londýně.
"Většina uprchlíků nepřichází z oblastí ovládaných džihádisty z Islámského státu nebo Fronty an-Nusrá. Ale ze zón, kde Asadův režim bombarduje barelovými bombami. Tam se nedá žít, protože nikdy nevíte, co taková bomba udělá, kam dopadne. Lidé v Sýrii se ničeho tak nebojí jako barelových bomb," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz opoziční aktivista a literární kritik Subhí Hadídí.
Ruským pilotům, kteří bombardovali se svými letouny Su-34 cíle v Sýrii, se dostalo při návratu uvítání jako hrdinům. Dav lidí na základně Buturlinovka je za zvuků sovětských vojenských melodií vyhazoval do vzduchu. Duchovní uspořádali procesí s pravoslavnými ikonami. Vše se odehrálo jen den poté, co prezident Vladimir Putin nařídil ukončení hlavních operací v Sýrii. Nicméně k úplnému stažení z této občanskou válkou ztrápené země se Rusko nechystá. Zbylé jednotky nadále zůstávají v přímořském městě Tartu a na letecké základně v Latákíji. V zemi, kde Kreml podporoval v bojích syrského prezidenta Bašára Asada, nechává Moskva i svůj vyspělý obranný systém S-400.
Den po nečekaném oznámení prezidenta Vladimira Putina začalo Rusko stahovat své armádní vybavení ze Sýrie. Západní diplomaté krok opatrně vítají. Zároveň ale spekulují, zda Putinovi dochází trpělivost se syrským prezidentem Bašárem Asadem a tímto krokem se na něj snaží vyvinout nátlak. Spojené státy o chystaném Putinově kroku nevěděly. I Washington ale v posledních týdnech vykazuje změnu taktiky. Namísto výlučných náletů na majetek a "vojenské" objekty teroristické organizace se USA začaly více zaměřovat na dopadávání konkrétních islamistických lídrů. V Ženevě byla v pondělí po více než dvou letech obnovena syrská mírová jednání.
Ruská armáda začala stahovat své vybavení ze Sýrie, jak v pondělí rozkázal prezident Vladimir Putin. Podle něj už vojáci v zemi splnili své úkoly. "Technici na letecké základně začali připravovat letadla na dlouhý přelet na domácí letiště v Ruské federaci. Nakládá se vybavení a technický materiál," uvedlo ministerstvo obrany. Do Ruska se má vrátit velká část leteckých sil nasazených v Sýrii.
