Syrská armáda dobyla další vesnici u města Halab a přiblížila se tak k obklíčení povstaleckých oblastí na severu města. Dále chce armáda postoupit do provincie Rakka, kterou ovládá hnutí Islámský stát.
Syrský prezident Bašár Asad slíbil, že znovu převezme vládu nad celou zemí. V rozhovoru pro agenturu AFP prohlásil, že by to udělal "bez zaváhání", ale zapojení ostatních zemí do konfliktu způsobilo, že "dobrat se k řešení potrvá dlouhou dobu". Asadovy výroky se dostaly na veřejnost jen pár hodin poté, co se světové mocnosti dohodly na tom, že chtějí do týdne zastavit boje. OSN doufá, že se díky tomu podaří dopravit humanitární pomoc do obležených měst. Syrský konflikt má na svědomí přinejmenším 250 000 mrtvých a 11 milionů vysídlených. Pět let trvající válka zapříčinila, že v Sýrii žije v nouzi 13,5 milionu lidí.
V Mnichově se sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Podle diplomatů se teprve v příštích dnech ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.
V Sýrii je 46 měst v obležení, ve kterých dohromady hladoví více než milion lidí. Vyplývá to ze zprávy vydané nezávislou organizací Siege Watch. Situace se navíc - i kvůli neúspěchu mírových rozhovorů v Ženevě - stále horší. Zásoby dokonce docházejí i v Madáji, do které pomoc vyslaly mezinárodní organizace teprve před měsícem. Od té doby mělo ve městě údajně zemřít už 16 lidí. Z toho důvodu, že OSN situaci podcenila a pomoc přišla pozdě.Totéž hrozí obyvatelům Aleppa.
Pokud by měl na severu Sýrie a Iráku vzniknout velký kurdský stát, Turecko to nepřipustí. Tam jsou hranice jeho tolerance. Turkolog Petr Kučera v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že dříve si rozsáhlou tureckou invazi do Sýrie nedovedl představit, teď už si ale tak jistý není. Podle něj ale vidí nepřítele spíš Rusové v Turcích než naopak.
Mladý manželský pár se začátkem února nechal vyfotografovat ve zcela zničeném syrském městě Homs. Bombami zdemolované domy a všudypřítomný prach mají být ve svatebním albu věčnou připomínkou toho, že láska překoná i válku.
Alí Fajád měl klíčovou roli při cestě pěti Čechů do Libanonu. Z jeho peněz, které poskytl svému advokátovi, se hradily letenky a další výdaje. Domů se unesená pětice dostala před několika dny - po téměř osmi měsících -, a to poté, co se dohodla výměna právě za Fajáda. Kvůli tomu se spekuluje o tom, zda jeho advokát další čtyři Čechy do Libanonu nevylákal, aby mohli být poté vyměněni právě za Fajáda.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada uplatňuje vůči svým nepřátelům "politiku vyhlazování". V jejím důsledku byly umučeny tisíce lidí, vyplývá z nové zprávy Rady OSN pro lidská práva. Nelidského zacházení s vězni se ale podle ní nedopouští jen vláda, nýbrž i povstalci. Zpráva se odvolává na rozhovory se stovkami očitých svědků a monitoruje období od začátku protivládních protestů v roce 2011. Dokument zmiňuje mučení zajatců, kteří umírali na následky bití, nedostatek jídla, vody nebo lékařské péče. Desetitisíce lidí jsou podle odhadů stále v zajetí.
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
Rozhodování o osudu Sýrie, kterou už pět let zmítá občanská válka, se z jednacích sálů vrátilo na bojiště. Armáda se snaží obklíčit Aleppo, jednu z posledních bašt povstalců. Z města podle odhadů uteklo na 70 000 lidí. Režimu prezidenta Bašára Asada situaci notně usnadňuje pomoc ruského letectva. Síly k protiútokům ovšem sbírají i povstalci. "Vstupujeme do období, kdy uvidíme rostoucí spirálu násilí," řekl Al-Džazíře odborník na Blízký východ Steven Heydemann.
Mírové rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí dnes oficiálně začaly v Ženevě. Řekl to zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura po dnešní schůzce s předáky syrské opozice s tím, že v úterý by chtěl jednat se zástupci Damašku. Podle zmocněnce není jeho úlohou jednat o příměří, ale prvořadým cílem je zajistit, aby rozhovory pokračovaly a aby z nich nebyl nikdo vyloučen. Pokud jde o příměří, jeho dojednáním by se podle de Mistury měly zabývat světové mocnosti.
Ještě loni v létě to s režimem syrského prezidenta Bašára Asada vypadalo bledě. Ruská intervence ale situaci změnila k nepoznání. Na bojišti i v diplomacii.
Již potřetí organizuje OSN v Ženevě mírová jednání o válce v Sýrii. Zástupci hlavní syrské opozice toto rokování zatím bojkotovali, večer ale oznámili, že nakonec do Ženevy dorazí v neděli. Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii. Podle odhadů v Sýrii stále žije v obležení více než 400 tisíc lidí.
Syrská armáda získala z rukou povstalců strategické město Šajch Maskín v provincii Dará, čímž si zajistila zásobovací trasu z Damašku na jižní hranici. Podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) bylo město dobyto po těžkých bojích. Už koncem prosince zahájila vojska za podpory spojeneckých milic ofenzivu na syrskou část Golanských výšin. Jde o součást operace, během níž chce režim prezidenta Bašára Asada získat kontrolu nad jihem země. Už minulý týden armáda získala z rukou rebelů město Rabíja, jejich poslední baštu v přímořské provincii Latákíja. Ofenzivu podpořilo ruské letectvo a ruští důstojníci se částečně podíleli i na pozemní operaci.
Kreml popírá, že by Sergun s Asadem jednal o rezignaci.
Rusko má jen malou vůli komunikovat se Severoatlantickou aliancí na vojenské úrovni, přestože veřejně hovoří o opaku. Po čtvrtečním jednání náčelníků generálních štábů aliančních zemí to v Bruselu uvedl šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Od svého nástupu do funkce loni v červnu se bez úspěchu několikrát neúspěšně pokusil na vojenské úrovni komunikaci otevřít.
Vždy když Islámský stát ztratí nějaké území, snaží se rychle dobýt nové na jiném místě v Iráku či Sýrii. Děje se to i teď - v okolí města Dajr az-Zaúr. Bombardování Rusům i Syřanům znemožňuje písek.
Zdravotníci a humanitární pracovníci ze Sýrie obviňují OSN, že zbytečně čekala s pomocí pro hladovějící obyvatele syrského města Madája. Podle nich se organizace snažila vyhovět syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, a žádala proto o souhlas, který vůbec nepotřebovala. O kritické situaci v Madáje prý věděla už loni na podzim, pomoc se ale hladovějícím lidem dostala až letos v lednu. To, že OSN nepostupovala razantněji, podle autorů dopisu činí z OSN nikoli "symbol naděje, ale symbol spoluviny".
Z obklíčeného syrského města Madája nedaleko Damašku, kde lidé měsíce přežívali bez jídla a léků, se podařilo odvézt první nemocné v kritickém stavu. Konvoj s humanitární pomocí tam dorazil v pondělí. Pracovníci OSN a Mezinárodního Červeného kříže podali svědectví, jak to ve městě vypadá.
