Syrský prezident při interview obhajoval své kroky během téměř pět let trvající války a ocenil to, že Česká republika jako jedna z mála zemí ponechala v Damašku fungující ambasádu.
Přes prostředníky a řidiče cisteren se surovina vytěžená z polí kontrolovaných Islámským státem dostává do okolí. Pašuje se do Turecka, kde se dál prodává na černém trhu. Používají ji syrské povstalecké skupiny nepřátelské Islámskému státu, stejně tak jako syrský režim. Rovněž putuje do oblastí v Iráku, které Islámský stát nemá pod kontrolou.
Problém se Sýrií je, že spojenci nechtějí v zemi dosáhnout stejných výsledků, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Francois Lafond, ředitel pařížského think tanku EuropaNova. Hlavní aktéři mají podle něj dvojí agendu - ruský prezident chce udržet u moci Bašára Asada, Američané to chtějí přesně opačně, ale nejsou v tom regionu už tak angažovaní. A francouzský prezident Francois Hollande se musí ukázat jako rozhodný lídr kvůli domácí extrémní pravici, obzvláště po nedávných krvavých teroristických útocích.
Turecko v úterý ráno sestřelilo ruský bombardér, který podle Ankary přes opakovaná varování narušil vzdušný prostor země. Moskva turecká tvrzení odmítla. Podle ní stroj operoval pouze nad Sýrií, v jejíchž hranicích byl také bez jakéhokoli varování sestřelen. Jasno není ani den poté. Incident každopádně zkomplikoval spolupráci Ruska a Západu v boji proti Islámskému státu. Aktuálně.cz se pokusilo shrnout, co všechno o sestřelení Su-24 víme a co následovalo po něm.
O osudu pilotů, kteří se katapultovali ze sestřeleného ruského letadla Su-24 u hranic se Sýrií, se toho moc neví. Jeden se údajně dostal do rukou Turkmenům, kteří na území, kam stroj spadl, žijí. Turkmeni bojují proti Bašáru Asadovi, spojenci Ruska. A ruské bomby dopadají právě na ně.
Stíhačky F-16 sestřelily na turecko-syrské hranici ruský Suchoj. Ankara tvrdí, že stroj Su-24 narušil turecký vzdušný prostor a ignoroval varování. Moskva to popírá. Dvěma pilotům se podařilo katapultovat. Jednoho zřejmě zajali Turkmeni, druhý podle neověřených informací zemřel.
Syrský prezident Bašár Asad tvrdí, že díky ruským náletům jeho jednotky postupují téměř na všech frontách v boji proti takzvanému Islámskému státu. Útoky ruských letadel jsou podle něho mnohem efektivnější než údery vzdušných sil koalice vedené USA. Rusové totiž podle Asada koordinují své útoky s počínáním syrských pozemních jednotek.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zdvojnásobení boje proti organizaci Islámský stát v Sýrii je podle britského premiéra Davida Camerona klíčovým momentem. Francie v dokumentu vyzvala všechny státy, které jsou schopny se zapojit do boje proti extrémistům, aby zdvojnásobily a zkoordinovaly své úsilí ve snaze zabránit dalším útokům ozbrojenců. Británie se už zapojila do vzdušných úderů proti pozicím IS v Iráku, Cameron chce ale následovat spojence a rozšířit zapojení britských sil i na koaliční nálety proti islamistům v Sýrii.
Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice. Západ složitě hledá odpověď a sbírá síly k rozhodnější vojenské akci. Ve středu má doplout do Perského zálivu francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více "koordinovaných úderů" na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí. Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
Ve stínu pátečních teroristických útoků v Paříži proběhla ve Vídni mezinárodní schůzka o Sýrii. Účastníci, mezi nimiž nechyběli ministři zahraničí John Kerry (USA), Sergej Lavrov (Rusko) a Laurent Fabius (Francie), se shodli na tom, že ještě letos se sejdou k jednání zástupci režimu a opozice. Přechodná vláda by měla vzniknout do půl roku a do 18 měsíců by se měly konat volby. Naopak se zúčastněné strany zatím nedokázaly dohodnout na další pozici syrského prezidenta Bašára Asada.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina nemá Rusko právo požadovat odchod syrského prezidenta Bašára Asada, o jehož svržení usiluje opozice a Západ. Podle Putina je Asad hlavou suverénního státu, kterou zvolil lid, proto by bylo požadovat jeho rezignaci neetické. Ruský prezident také kritizoval Západ a USA za neochotu koordinovat nálety v Sýrii a poskytovat zpravodajské informace.
Necelých 8000 příslušníků ozbrojených sil iráckých Kurdů zaútočilo na Sindžár, držený Islámským státem. Cílem je přerušit důležitou spojnici džihádistů mezi Rakkou na východě Sýrie a iráckým Mosulem. Pád města by měl i velký symbolický význam. Ze Sindžáru a okolí loni v létě uprchly statisíce jezídů, které Islámský stát tvrdě pronásleduje a považuje za nevěřící. Tisíce jezídských žen džihádisté drží jako sexuální otrokyně.
Írán ve středu uvedl, že vysoce postavený diplomat, který zmizel při zářijové tlačenici během pouti do Mekky, je naživu. Úředníky v Saúdské Arábii proto vyzvaly, aby diplomata vrátily domů. V íránských médiích se v uplynulých týdnech objevily informace, že Ghazanfar Roknabádí byl v Saúdské Arábii zadržen.
Při neobvyklém útoku v syrském pobřežním městě Latákíja, které je baštou prezidenta Bašára Asada, zahynulo nejméně 22 lidí. S odvoláním na tamní média to uvedla agentura AFP. Místní televize informovala, že rezidenční oblasti na východě města zasáhla minometná palba. Zranění prý utrpěly další desítky osob. Latákíja je baštou vládnoucích alávitů, město bylo během více než čtyř let trvající války větších útoků ušetřeno. V polovině srpna se k němu ale začala přibližovat bojová fronta.
Při ruských náletech na syrskou Rakku, která je označována za metropoli Islámského státu (IS), zahynulo začátkem týdne nejméně 42 lidí, z toho 15 radikálů a 27 civilistů, oznámila organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). Moskva ve čtvrtek uvedla, že za poslední dva dny ze vzduchu zaútočila na 236 cílů. Operaci v Sýrii Rusko spustilo koncem září, letouny ale většinou bombardují pozice povstalců bojujících proti vládě prezidenta Bašára Asada.
Írán láká afghánské uprchlíky, aby odešli bojovat za Bašára Asada do Sýrie. Lidem, kteří jsou v zoufalé situaci, slibuje měsíční plat a povolení k pobytu. List The Guardian přinesl svědectví íránského fotografa. Ten se účastnil minimálně deseti pohřbů běženců z Afghánistánu, kteří zemřeli v syrské válce. Írán syrskému režimu posílá i mladíky, kterým nebylo ani osmnáct let. Stačí, když s náborem písemně souhlasí jejich rodiče.
Zkušení analytici tajných služeb kroutí hlavou nad možnostmi, které do jejich práce přinesla sociální média a další otevřené zdroje informací. Pomocí sociálních sítí a volně přístupných satelitních záběrů lze stopovat pohyby zbrojních dodávek i přesuny jednotek. Vojáci postují své "selfie" snímky na twitterové účty, kvalitní satelitní technologie mají už i komerční společnosti. Steven Slick, někdejší poradce amerického prezidenta George W. Bushe, novou éru označuje za "dobu experimentů". "Umění bude spočívat ve schopnosti tyto informace hodnotit a propojit je s tajně získanými a neveřejnými informacemi." Fenomén provází zejména konflikty na Ukrajině a v Sýrii.
Politické talk show oblažují ruského televizního diváka každý den. Jedná se o pečlivě připravený spektákl, který je na míle vzdálen upřímnosti - či jen pokusu o objektivní debatu. Plní politickou objednávku a hrají na první signální svých spotřebitelů. Ladí je na správné vlny, odvádějí jejich pozornost od skutečných problémů v zemi, vysvětluje zpravodaj Aktuálně.cz z Ruska a Ukrajiny Jiří Just. Ruské televize si ho s oblibou zvou jako zahraničního hosta.
Ruské a americké letectvo procvičilo výměnu informací mezi letadly operujícími nad Sýrií a ruským řídícím střediskem v syrské Latákíji a americkým střediskem v Kataru. Dojednáno bylo i vzájemné informování o "nebezpečné vojenské činnosti" v syrském vzdušném prostoru. Pentagon zatím o společných manévrech neinformoval. Rusko se v Sýrii vojensky angažuje od konce září, kdy zahájilo letecké útoky proti údajným teroristům.
Na internetu se objevil videozáznam zachycující lidi v zamčených klecích. Převážejí je na korbách aut. Údajně jde o bývalé důstojníky syrské armády a jejich rodiny, které zajali syrští rebelové a teď je používají jako lidské štíty před vládními i ruskými nálety. Zajatce povstalci vozí na rušná místa v okolí Damašku, která bývají cílem vzdušných úderů. Agentura Reuters uvedla, že pravost záznamu nedokázala ověřit. Informace o využívání lidských štítů ve válce v Sýrii ale potvrzují i lidskoprávní organizace Human Rights Watch nebo Syrská observatoř pro lidská práva se sídlem v Londýně.
