Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že válka skončí jednoznačným vítězstvím Izraele, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek. Do Prahy přijel na křest své nové knihy Krvavý rok 5784, ve které se věnuje útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a jeho následkům.
Ruský prezident Vladimir Putin snížil práh pro použití jaderných zbraní a jeho zásadní spojenec je jen krok od zařazení se mezi jaderné mocnosti. "Írán se nachází v jednotkách týdnů od toho, že bude mít dostatek obohaceného uranu na výrobu jednotek jaderných zbraní," říká v rozhovoru pro Spotlight analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana.
"Gaza je daleko jednodušší cíl než Libanon," říká o pokračujících izraelských úderech na libanonském území vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, podle kterého se alespoň podle výroků Izrael rozhodl pro absolutní likvidaci nepřátel. Proč už v minulosti neuspěl a hrozí "totální" válka na Blízkém východě? A proč má situace znervózňovat Západ?
Nepříjemné bzučení průzkumných dronů nad hlavou, občasné zvuky výbuchů po izraelských útocích ve městě a řada civilistů prchajících z jihu Libanonu, kteří spí na volných prostranstvích nebo ve svých autech, popsala redakci aktuální situaci v Bejrútu Slovenka, která zde dlouhodobě žije.
Situace na Blízkém východě může po atentátech Izraele na vůdce Hamásu a vojenského velitele Hizballáhu eskalovat zásahem Íránu, připustil ve Spotlight News analytik z Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček. "Tentokrát nevíme nic. Paleta útoků, které může Írán využít, i to, kde je může použít a koho k tomu může ze svých spojenců nasadit, je opravdu velmi široká," říká expert.
Moskva představuje strategického spojence Íránu a je už otevřeně nepřátelská vůči Izraeli. V reakci na úmrtí šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a dění na Blízkém východě to v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká profesor mezinárodních vztahů na Telavivské univerzitě Meir Litvak.
Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let ve varu obdobně, jako je tomu v současnosti. Izrael tehdy v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Jeden významný muž jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.
"V tomto kole už je to zřejmě uzavřené. Izrael nebude chtít odpovídat dalšími útoky na íránské území. Konflikt se ale dostal do jiných rozměrů a v příštím kole může být mnohem vážnější," varuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK Irena Kalhousová před eskalací na Blízkém východě. Jak velký problém to může znamenat pro Evropu? A co když do situace promluví jaderné zbraně?
V Izraeli jsou smažené cizrnové kuličky snad nejpopulárnějším rychlým občerstvením. Na mapě brněnských podniků ovšem falafel donedávna chyběl. Dostal ho tam až Slavo Valaštek, který si recept přivezl z Londýna, kde šest let pracoval v proslulé restauraci místního Izraelce. V bistru Falafelo nedaleko Špilberku a Petrova nyní servíruje také další blízkovýchodní speciality jako sabich nebo šakšuka.
Mezi Pákistánem a Íránem v posledních dnech vzrostlo napětí. Pákistán ve čtvrtek ráno potvrdil, že provedl údery na území Íránu. Vojenská akce přišla dva dny poté, co íránské síly zaútočily na tábory ozbrojenců v Pákistánu. Proč se země ostřelují a jak to souvisí s izraelsko-palestinským konfliktem? Aktuálně.cz shrnuje nejdůležitější otázky a odpovědi.
Rudé moře není pro nákladní lodě v těchto týdnech bezpečné. Jemenští povstalci Húsiové tam útočí na všechna plavidla v reakci na izraelské bombardování Pásma Gazy. Někteří přepravci už kvůli tomu svůj náklad přes Rudé moře a Suezský průplav neposílají.
Pavla Gajdošíková, Jan Révai a Jakub Štáfek hrají důstojníky rozvědky, kteří zachraňují Čechy uvízlé v zahraničí. Šestidílný špionážní thriller Extraktoři vznikl na motivy deset let starého skutečného příběhu dvou mladých Češek unesených v Pákistánu. Umí vtáhnout do děje. Horší je to s přesvědčivostí postav a příliš ramenatým tónem.
Oblast Blízkého východu, dříve známá také jako Mezopotámie nebo Země mezi dvěma řekami, je dnes regionem konfliktů a krizí. Ty se i díky příchodu uprchlíků dostávají do popředí zájmu Evropy. Málokdy se ale věnuje pozornost klimatu a klimatickým změnám, které život na Blízkém východě činí často neúnosným.
„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
Když se v Česku začalo mluvit o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů, postavil se za ně nečekaný hrdina. K jejich přemístění do západní Evropy přispěl řidič kamionu a poloviční Rom Jaroslav Miko. Jeho neúnavný boj za práva menšin zachytil v dokumentu More Miko režisér Robin Kvapil. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč pořád doufají, že se k dětem přihlásí i česká vláda.
Když Dalia Adelová vstřelila gól proti Komorám, nadšeně vykřikla a s rukama nad hlavou běžela směrem ke svým spoluhráčkám s tmavými vlasy v culíku. Vítězství dva nula, výhra nad Mauriciem a následně remíza s Pákistánem přinesly fotbalistkám ze Saúdské Arábie dosud neznámý pocit. Vůbec poprvé vyhrály v mezinárodním turnaji.
Fotbalové mistrovství světa v Kataru provázela kritika kvůli porušování lidských práv. Po strhujícím finále se ale o šampionátu hovoří jako o jednom ze sportovně nejlepších v dějinách. Nakolik byl historicky nejdražší fotbalový turnaj úspěchem pro katarskou vládu, hodnotí v rozhovoru Břetislav Tureček, analytik z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
