Koronavirová pandemie přinutila lidi důsledněji dbát na čistotu a úklid, což může předcházet šíření infekcí. Ve světě s tím dnes už pomáhají i takzvaní dezinfekční roboti, kteří se používají pro čištění zdravotnických zařízení, hotelů, potravinářských provozů nebo třeba letišť. V Česku tohoto robota jako první v republice vyzkoušela na operační sálech Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Dánsko zařadilo Českou republiku na seznam rizikových zemí kvůli vysokému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. Od pátečních 24:00 SELČ budou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí a dánská média. Od pondělí bude Česko na seznamu rizikových zemí i ve Švýcarsku.
Skandinávské země patří v Evropě tradičně k těm "nejzeleněji" smýšlejícím. V červnu letošního roku tak dánští zákonodárci odhlasovali plán, podle něhož chtějí v roce 2030 dostat emise oxidu uhličitého na 70 procent úrovně z roku 1990. Logicky to znamená, že dánští řidiči by měli přesednout do aut na elektřinu.
Dánský konstruktér Peter Madsen se při natáčení nového dokumentárního pořadu přiznal k vraždě švédské novinářky Kim Wallové. Informoval o tom ve středu dánský list Berlingske Tidende. Madsen byl za svůj brutální čin, spáchaný na palubě podomácku vyrobené ponorky, odsouzen v roce 2018 na doživotí, doposud ale vinu popíral.
V době, kdy celý svět řeší zdravotní i ekonomická rizika pandemie koronaviru, se štěstí stalo něčím, o čem mnoho lidí ani nemá čas uvažovat. V Dánsku se to ale rozhodli změnit, a aby obyvatele nabili v současnosti tolik potřebným optimismem, otevřeli v zemi vůbec první muzeum věnované tématu štěstí.
Dánové dlouho považovali za svou nejvyšší horu Ejer Bavnehøj (170 m n. m.). Vznikl zde obří národní monument, pamětní obelisk, rozhledna s dánskou vlajkou. Jenže pak geodeti začali pošilhávat po nedalekém pahorku v nedalekém areálu kravína.
Smrt Afroameričana George Floyda při policejním zásahu vyvolala vlnu protestů nejen ve Spojených státech a Kanadě, ale také v Británii, Itálii, Dánsku či Německu. Lidé v evropských zemích požadují spravedlnost a trest pro minneapoliského strážníka, který Floydovi klečel na krku.
Částečné znovuotevření dánských škol v polovině dubna nevedlo k nárůstu případů nákazy koronavirem mezi studenty. Informoval o tom ve čtvrtek dánský epidemiolog Peter Andersen. Problémy nezaznamenalo ani Finsko, kde se žáci do tříd vrátili 14. května.
Dánsko a Polsko odmítají, aby ze záchranných balíčků určených pro podniky stižené dopady pandemie čerpaly firmy se sídly v daňových rájích. V pondělí o tom informoval server Business Insider. Také Česko postupuje podle tvrzení ministerstva financí totožným způsobem.
V Česku by uvolňování omezení kvůli koronaviru mělo vyvrcholit nejspíš 25. května, kdy se otevřou hotely. Řada zemí postupuje mnohem pomaleji, nějaký plán má už ale většina evropských států. Jak daleko je s uvolňováním Rakousko, co budou smět poprvé po několika týdnech lidé ve Španělsku a jaká kritéria si zvolila vláda Borise Johnsona v Británii?
Děti na dánských školách mají jako povinný předmět vedle těch klasických také hodiny empatie. Během nich se učí porozumět problémům ostatních a najít řešení. Model funguje již od roku 1993 a může být jedním z faktorů, proč se Dánové každoročně umísťují mezi nejšťastnějšími zeměmi světa.
Pětašedesátiletá pracovnice dánského úřadu sociálního zabezpečení Britta Nielsenová zpronevěřila 117 milionů dánských korun (přes 391 milionů korun českých). Soud ji za to v úterý poslal na 6,5 roku do vězení, informovaly agentura AP a server BBC. Ten zdůrazňuje, že v Dánsku, které je mezinárodně známé svou transparentností a nízkou úrovní korupce, je takový případ nezvyklý.
Dánsko ve středu i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Uvedla to agentura AP, podle níž souhlas vydal dánský energetický úřad, jenž spadá pod ministerstvo energetiky. Mluvčí projektu Nord Stream 2 Steffen Ebert sdělil, že ruský plyn by mohl začít potrubím proudit ještě do konce tohoto roku.
Dánové už nemusí jezdit na lyže do Norska nebo Švédska. Země, kde je nejvyšší hora třikrát menší než český Říp, má svou historicky první sjezdovku. Vznikla na kodaňském předměstí, na střeše nové spalovny odpadu. Osmdesátimetrová budova dodává teplo pro zhruba 150 tisíc domácností a má vedle sjezdovky také kouřostroj i místo na svatby.
Studium na dánské Efterskole byl nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium a vzdělání, v Dánsku jste ve škole pořád, je to zaměřeno na to, aby lidé spolu vycházeli, bavily mě aktivity jako gymnastika, i to, že jsem tam byl 24 hodin denně se spolužáky, říká Samuel Horák, který rok studoval na dánské Efterskole. Škola se taky snaží bourat předsudky, nejdřív jsem jet nechtěl, ale teď jsem vděčný, že mě rodiče donutili. V rámci školy jsme i cestovali, například do Polska nebo Sydney, dodává.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa má v plánu otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. V sobotu o tom informovala agentura AP s odvoláním na ministerstvo zahraničí. Resort v dopise zahraničnímu výboru Senátu napsal, že je tento krok součástí širší strategie Spojených států na "posílení politických, hospodářských a obchodních vazeb napříč arktickou oblastí".
Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo hovořil se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem. Politici spolu jednali jen den poté, co americký prezident Donald Trump narychlo zrušil plánovanou zářijovou návštěvu Dánska kvůli tomu, že s ním dánská premiérka nechtěla probrat prodej Grónska Spojeným státům. Informaci přinesla agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v úterý zrušil chystanou cestu do Dánska, protože pětimilionové království odmítlo jednat o jeho nabídce na odkup Grónska. Podle Bořivoje Hnízda, odborníka na politickou geografii z Metropolitní univerzity v Praze, se význam Grónska díky klimatickým změnám bude zvětšovat, stejně jako potíže s rozdělením vlivu v Arktidě mezi světovými velmocemi. "Trumpův způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá," myslí si Hnízdo.
