Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.
Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.
Venezuelská opoziční politička a lauerátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová po čtvrtečním setkání v Bílém domě předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili. Ten se podle zdroje z Bílého domu rozhodl si medaili ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Otázkou podle médií je, jestli tím Machadová něco získá.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.
Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom v úterý agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše agentura AP.
Před pěti lety zaútočili podporovatelé Donalda Trumpa na budovu amerického Kapitolu. Při útoku bylo zraněno přibližně 140 policistů a čtyři lidé zemřeli. Mezi nejznámější útočníky tehdy patřil Jacob Chansley. Fotografie, na níž se Chansley prochází svatyní americké demokracie v kostýmu šamana s kopím v ruce, obletěly celý svět. Svými názory ovšem nepřestává šaman z Kapitolu překvapovat ani dnes.
Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Venezuela se pyšnila údajně efektivní obranou. Ruské systémy protivzdušné obrany Buk měly ochránit prezidenta Nicoláse Madura, místo toho ale selhaly na plné čáře. Američané je vyřadili ještě předtím, než stačily vypálit jedinou raketu. To představuje špatnou zprávu nejen pro Rusko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se příští týden setká s představiteli Dánska, aby spolu jednali o Grónsku. Podle agentur Reuters a AFP to ve středu řekl novinářům ve Washingtonu. Spojené státy za prezidenta Donalda Trumpa usilují o připojení největšího světového ostrova, který je autonomní součástí Dánského království. Nevylučují přitom ani použití vojenské síly.
