Na demonstraci na podporu lidí, kteří čelí soudům, protože začátkem ledna pronikli do Kapitolu, sídla amerického Kongresu, dorazilo ve Washingtonu několik stovek lidí. Shromáždění ale bylo poklidné, více než demonstrantů bylo podle agentury Reuters na místě policistů a novinářů.
Pro zákaz cestování občanů Schengenu do Spojených států už nejsou žádné zdravotní důvody. Přesto stopka může trvat další rok - až do kongresových voleb naplánovaných na listopad 2022. Biden a demokraté se bojí republikánské palby, že ohrožují bezpečí Američanů. USA zůstanou zavřené.
Hospitalizace prezidenta Miloše Zemana vyvolala už po několikáté otázky ohledně jeho zdravotního stavu. Jeho mluvčí o tom mlčí a experti komunikaci Hradu kritizují a označují ji za nebezpečnou. Nakolik je veřejná diskuse o zdraví hlavy státu tématem i v jiných zemích? Například prezidenti Francie musí povinně o svém stavu informovat. Za Václava Havla byly běžné tiskové konference o jeho zdraví.
Nejvýše postavený americký generál dvakrát tajně zavolal svému čínskému protějšku kvůli obavám, že tehdejší prezident Spojených států Donald Trump by mohl rozpoutat válku s Čínou, když se rýsovala jeho porážka v prezidentských volbách.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
Bývalý americký prezident Donald Trump bude komentovat televizní přenos sobotní boxerské exhibice, v jejímž rámci se do ringu po více než deseti letech vrátí někdejší šampion v těžké váze Evander Holyfield.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Sedm příslušníků policejní ostrahy washingtonského Kapitolu podalo žalobu na bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Podle nich Trump ve spojení s krajně pravicovými skupinami vyprovokoval útok na parlamentní budovu z 6. ledna. Při násilnostech provázejících proniknutí radikálních stoupenců končícího republikánského prezidenta do sídla Kongresu zemřeli čtyři lidé.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by NATO mělo přestat být servisní organizací Spojených států amerických a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.
Je to zahanbující, šokující prohra, která poznamená hodnocení celé dvacetileté války. Stalo se vše, o čem americký prezident tvrdil, že se určitě nestane. Teď sčítá politické ztráty.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
Po více než osmnácti letech loni 3. března začala bobtnat v Afghánistánu velká změna. Američtí diplomaté a zástupci radikálního hnutí Tálibán tehdy zasedli k jednacímu stolu v Kataru a ve stejný den si telefonovali prezident USA Donald Trump a jeden z vůdců Tálibánu Abdal Ghání Baradár.
Jak symbolické. Americký odchod z Afghánistánu se kryje s 20. výročím teroristického útoku al-Káidy na USA. Samo o sobě by to nevadilo. Ale v kombinaci s tím, že šéf Bílého domu podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Odmítali očkování proti koronaviru, ale teď jsou jich plné nemocnice. Spojené státy zažívají další velkou vlnu nákaz. Varianta delta se šíří hlavně mezi neočkovanými lidmi, na lůžku v těžkém stavu končí i mladší ročníky.
Američanky jely na fotbalový olympijský turnaj do Tokia pro zlato, ovšem po prohře v semifinále s Kanadou vzaly zavděk bronzovou medailí. Na neúspěch týmu USA poukázal nečekaně ostře i bývalý prezident Donald Trump, který má dlouhodobě spory s reprezentantkou Megan Rapinoeovou.
