Hnutí "defund police" je pro demokraty politickým dynamitem, který může vyhodit do povětří jejich šance na vítězství v příštích volbách. A Donaldu Trumpovi nebo někomu jeho střihu naopak umést cestu do Bílého domu.
Evropané překročili Trumpův stín. Vsadili na Ameriku, v kterou věří a již chce vést Joe Biden. Je to odvážný krok bez zaručené výhry. Ale má smysl. Vylekaně čekat, zda se nevrátí Trump, by bylo stahováním kalhot zatraceně daleko před brodem.
Kanceláře v mrakodrapech Manhattanu jsou ještě pusté. Turisté ze zámoří do Spojených států zatím nemohou. Americké velkoměsto New York už ale zase nabírá dech. Pomalu, ale jistě a nezadržitelně.
Fototermínem nazývají novináři schůzky nebo akce, na které jsou zváni jen proto, aby mohli udělat fotografii zúčastněných ve stylu svatby nebo rodinného alba. Zhruba takto by se dal nazvat summit prezidentů Spojených států a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina.
Středeční schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesla podle hodnocení evropského tisku viditelnou změnu do chladných vztahů obou zemí. Deníky ji většinou vidí jako možný první krok k budoucímu zlepšení. Ruská média si zase všímají reakce Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.
Americký a ruský prezident se ve středu setkají poprvé od nástupu Joea Bidena do Bílého domu. Na jednacím stole bude řada sporných témat, v jednom se ale oba státníci už předem shodli. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou mimořádně špatné. Joe Biden ani Vladimir Putin nevěří, že jejich jednání z očí do očí by to mohlo výrazně zlepšit.
První schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s vedením Evropské unie nedopadla špatně. Američané s Evropany oznámili, že se po sedmnácti letech dohodli na urovnání vzájemného sporu kvůli letadlům Boeing a Airbus. Končí tak nejdelší konflikt na půdě Světové obchodní organizace, který "přežil" tři americké prezidenty, šest eurokomisařů pro mezinárodní obchod a nepočítaně vyjednavačů.
Evropané jsou k vizi amerického návratu do čela demokratického Západu opatrní až skeptičtí. Bojí se, že příště přijde zase nějaký Trump. Ale starý kontinent to musí s Bidenem zkusit. Nechce-li za pár let zjistit, že zbytečně propásl i to málo, co mohl získat.
Série selhání zpravodajských a bezpečnostních složek Spojených států přispěla k tomu, že se davu přívrženců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa podařilo vtrhnout 6. ledna do budovy Kongresu. K takovém závěru došly ve své zprávě dva senátní výbory, které událost vyšetřovaly. Trumpově roli se však vyšetřování nevěnovalo, všímají si média. Zpráva rovněž s lednovými násilnostmi spojuje sedm úmrtí.
Společnost Facebook v reakci na stanovisko svého Dozorčího panelu změnila časově neohraničené blokování účtů amerického exprezidenta Donalda Trumpa na dvouletý trest. Ten tak potrvá do ledna 2023. V závislosti na okolnostech ale může být prodloužen, uvedl Facebook. Trump krok označil za urážku všech, kdo jej volili, a za cenzuru, která by správci sociálních sítí neměla projít.
Před třiceti lety Francis Fukuyama věřil, že americká demokracie může být vzorem a cestou pro celý svět. Teď se strachuje, zda demokracie za oceánem vůbec přežije.
Zní to jako ze sci-fi románu, ale o UFO se nyní hovoří v nejvyšších patrech americké politiky. Senátoři USA letos v červnu dostanou na stůl napjatě očekávanou zprávu. Měla by poodhalit tajemství podivných objektů, které zachytili armádní piloti a další pozorovatelé.
Spojené státy jsou v počtu očkovaných občanů proti covidu-19 úspěšnější než většina západních zemí. Jenže teď musejí tamní zdravotníci a úřady přilákat lidi, kteří se o vakcínu vůbec nezajímají nebo jsou k ní vyloženě skeptičtí. Nabídka očkování v USA už převyšuje poptávku.
Daniel Lombroso několik let sledoval tři výrazné postavy radikální pravice ve Spojených státech. V dokumentu Bílý šum ukazuje, jak se extremistické názory dostaly do mainstreamové debaty i proč lidé takovým myšlenkám věří. "Čím radikálnější věci říkali, tím byli slavnější a tím víc měli peněz," vysvětluje dokumentarista v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Je to už rok, co při policejním zásahu zemřel Afroameričan George Floyd. Strážník mu několik minut klečel na krku. Videa zachycující incident obletěla celý svět a Spojené státy zaplavila vlna protestů proti rasismu a policejní brutalitě. Policista Derek Chauvin, který Floyda zabil, byl sice před měsícem odsouzený, podle aktivistů se však jedná jen o nepatrné a symbolické vítězství.
Od svého vzniku se Izrael těšil nezpochybnitelné americké záštitě, založené na široké nadstranické shodě politiků i voličů. Teď se začala rozpadat. Počítat s tím musí Joe Biden, jeho nástupci v Bílém domě i židovský stát.
