Obývají dva naprosto odlišné světy. On je senior a k smrti se bojí migrantů. Ona je novinářka a lidi jako on se snaží pochopit, i když jí stále zavírají dveře před nosem. Režisér Viliam Dočolomanský divadelně zpracoval příběh prvního českého teroristy a žurnalistky Ivany Svobodové. Inscenace nazvaná Český hrdina bude mít nejbližší reprízy 13. a 14. května v pražském Centru současného umění Dox.
„Koupila jsem si nové sportovní auto,“ odpověděla ironicky skladatelka Rebecca Saunders na otázku serveru Van, co podnikne s Cenou Ernsta von Siemense. Prestižní ocenění spojené s částkou 250 tisíc eur, což je přes šest milionů korun, získala před čtyřmi lety jako první žena. Příští rok bude na festivalu Pražské jaro rezidenční skladatelkou dalšího ročníku projektu Prague Offspring.
Abír byla desetiletá Palestinka, kterou zastřelil izraelský voják. Na sobě měla školní uniformu a předtím si koupila bonbony. Čtrnáctiletou Izraelku Smadar zase zabil palestinský sebevražedný atentátník, když s kamarádkami poslouchala walkmana. Otcové obou dívek se navzdory tragédiím spřátelili a jeden druhého oslovují "bratře". Vyprávěli o tom tuto sobotu v pražském Doxu.
Jeho díla jsou plná emocí, strohá, a přesto výrazná. Autorské stavby Ivana Kroupy, jako je galerie moderního umění Dox nebo nové Technologické centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, bodovaly v zahraničních soutěžích a staly se ikonickými příklady moderní české estetiky. Architektem roku se ale Kroupa nestává jen jako autor, porotu přesvědčila i jeho pedagogická činnost.
Malíř Jan Vytiska prý nikdy nebyl u psychiatra. Kostlivci prorostlí vegetací, oběšenci, červi, vyhřezlé oči i děti s kozími rohy, kteří vykukují z obrazů jeho dosud největší výstavy v pražském Doxu, jsou sugestivním odrazem autorova vnitřního nastavení, nikoli důsledkem arteterapie neboli léčby uměním. Vytiska nicméně zastává názor, že člověk by se svou negativitou měl pracovat, ne ji pohřbívat.
Kdyby v úterý večer došlo k výbuchu v Centru současného umění Dox, zmizela by nejméně třetina scény okolo české soudobé hudby. Vyprodaný sál zaplnila světová premiéra opery Trillium X od amerického avantgardisty Anthonyho Braxtona, jež byla zároveň jediným pražským provedením chytrého, poněkud fantasmagorického a současně zábavného díla.
Festival Prague Music Performance zaměřený na klasickou, jazzovou a experimentální hudbu uvede příští úterý 1. srpna světovou premiéru multimediální opery Trillium X. Zazní v podání orchestru vedeného autorem, multiinstrumentalistou Anthonym Braxtonem a jeho dlouholetým asistentem Rolandem Dahindenem v pražském Centru současného umění Dox.
Když americký fotograf Andres Serrano na prahu kariéry ponořil zmenšeniny křesťanských plastik do své moči, mohlo se zdát, že je chtěl zneuctít. V rozhovoru ovšem říká, že díla z dob gotiky či renesance obdivuje a inspiruje se jimi, i když zrovna zvěčňuje mrtvoly v márnici. Na výstavě Infamous Beauty v Centru současného umění Dox lze nyní vidět také jeho portréty Ku-klux-klanu nebo Donalda Trumpa.
Spíš jako fyzická vlna než něco, co se jen poslouchá ušima, působila skladba In vain rakouského autora Georga Friedricha Haase, když tuto sobotu zazněla v pražském Centru současného umění Dox. Pro její provedení bylo klíčové osvětlení. Ve dvou částech se v sále zcela zhaslo a hráči i posluchači se na pár minut ocitli ve tmě. Před koncem se k hudebnímu rytmu přidal rytmus blikajících světel.
Dva dny plné soudobé hudby, které zahrnují velké večerní koncerty, debaty i mistrovské kurzy, se vloni poprvé staly součástí Pražského jara. Akce nazvaná Prague Offspring připomínala samostatnou odnož či svým způsobem festival uvnitř festivalu. Letos se koná podruhé opět v holešovickém Centru současného umění Dox 26. a 27. května.
Víkend soudobé hudby na letošním ročníku festivalu Pražské jaro obstará renomovaný soubor Klangforum Wien pod taktovkou Petera Rundela. Představí také díla českých autorů. Čtyři zdejší skladatelé a dvě skladatelky pro tuto příležitost píší nové kompozice. Rakouský soubor je uvede 26. a 27. května v holešovickém Centru současného umění Dox.
"Jak vám mohu pomoci?" ptává se telefonní operátorka strojeným hlasem, aniž by nám opravdu toužila ulevit od potíží. Za větu v otravné práci je placená, což nelze přeslechnout. How Can I Help You? táže se na totéž anglicky Krištof Kintera v názvu výstavy v Centru současného umění Dox. Možná je to jen vtip, možná ale také účastná otázka umělce, který se úzkostmi současného světa intenzivně zabývá.
„Nejhorší je nepřátelské letectvo nad hlavou,“ říká Bohdan Sokur. Sedmadvacetiletý malíř a tatér z ukrajinského Kyjeva patří mezi čtyři desítky účastníků výstavy Bolest těch druhých. Ta v pražském Centru současného umění Dox potrvá do 16. dubna. Sokur nedorazil na vernisáž, poslal ale nejnovější sérii deníkových črt z fronty.
Nejen jako skladatel, ale též otevřeným přístupem ke své sexualitě či temné rodinné minulosti proslul Georg Friedrich Haas. Devětašedesátiletý Rakušan bude rezidenčním umělcem příštího ročníku festivalu Pražské jaro. Zúčastní se dvoudenní akce Prague Offspring, která v Centru současného umění Dox představí soudobou tvorbu.
Záchodová mísa popsaná žalmy, srna jako svatá mučednice a hromady odpadu coby cenné relikvie náboženství, o kterém lidé pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale na jehož neustále rostoucí mytologii se svou spotřebou podílejí. Výstava Stavitelé chrámů, která je momentálně k vidění v Centru současného umění Dox v Praze, představuje rituály církve Jedinečného svatopěstitelského družstva.
Výstava nazvaná (Ne)Moc, kterou lze v pražském Centru současného umění Dox vidět do 6. listopadu, vznikala několik let. Fakt, že se koná v době ruské války na Ukrajině, ji dostává do nových, ale naprosto případných souvislostí.
Umělecká obec miluje solitéry, i když ti si izolaci často nevybrali a mnozí by raději tvořili v přirozeném, širším okruhu. Byl to i případ malířů a manželů Pavla Brázdy s Věrou Novákovou, jejíž samostatnou výstavu nedávno otevřelo pražské Centrum současného umění Dox.
Drobná a usměvavá výtvarnice Věra Nováková, narozená roku 1928, zažila vzestupy i konce dvou velkých diktatur 20. století: nacistické a komunistické. A nepochybuje, že pád čeká i tu dnešní, Putinovu. Konflikt se silami, jež chtějí porobit a zničit lidstvo, je součástí jejího uvažování o vlastní umělecké dráze, která trvá už sedm desetiletí.
Že je nemožné, aby teroristický útok připravovaly děti základní školou povinné? Aby vyráběly výbušniny a šířily návody, jak je zkonstruovat? Aby nutily druhé k násilí? Bohužel terorismus, nacionalismus, rasismus a další formy extremismu poslední dobou intenzivně regeneruje právě nábor těch nejmladších, dětí ve věku kolem deseti let. Jak jinak než online.
V pražském Centru současného umění Dox byla v sobotu odhalena socha nazvaná Sloup hanby. Připomíná oběti masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu, od nějž právě uplynulo 33 let. Akce se zároveň konala u příležitosti třetího výročí vzniku hongkongského prodemokratického hnutí. Čínská armáda v červnu 1989 povraždila stovky až tisíce neozbrojených civilistů.
