Šéf německých špionů začátkem týdne varoval před iluzemi o ruských záměrech. Podle Bruna Kahla je pro Kreml případné ovládnutí Ukrajiny jen prvním krokem při cestě na Západ. V posledních dnech varování evropské bezpečnostní komunity před ruskou válečnou mašinou sílí, generální tajemník NATO Mark Rutte víceméně souběžně prohlásil, že Evropa má pět let na to, aby se na Rusy připravila.
V Baltském moři se v úterý odehrál další z mnoha příběhů o ruském tlaku na evropské země. Estonské námořnictvo si všimlo, že nedaleko jeho pobřeží, mezi Estonskem a Finskem, pluje tanker Jaguar pod vlajkou západoafrického státu Gabon a rozhodlo se jej zkontrolovat. Posádka plavidla ale odmítla uposlechnout příkazy estonských úřadů a odjela do ruských vod. Do akce se zapojila i ruská stíhačka.
Slova o nutnosti bavit se o zapojení Polska do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO zaznívají od prezidenta Andrzeje Dudy opakovaně, konstatuje Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě. Polsko se i díky sebevědomé bezpečnostní politice označuje za tygra Evropy, Ruczaj v rozhovoru pro Spotlight popisuje další souvislosti.
Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Přesto ale existuje několik "vyvolených", kde je dýchání čistého vzduchu realitou.
Finské úřady dnes převzaly kontrolu nad ruským tankerem plujícím z Ruska. Plavidlo plující pod vlajkou Cookových ostrovů podezírají v souvislosti se středečním poškozením podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Estonská a finská vláda se dnes podle agentury AP kvůli incidentu scházejí k mimořádným zasedáním.
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
Někdy v roce 1980 hudební producent Manfred Eicher cestou ze Stuttgartu do Curychu poslouchal rádio. To, co hráli, ho zaujalo natolik, že odbočil z dálnice a zastavil na nejbližším kopci. Pak jako by se zastavil i čas. A v té vzácné chvíli, Eicherovými slovy naplněné „andělskou hudbou“, se zatřpytil zárodek osudové spolupráce.
Letecká společnost AirBaltic vyhlásila, jak pojmenuje svých 48 letadel. Inspirací jsou názvy měst tří pobaltských států. Do online hlasování ale výrazně zasáhli Češi. Dva z nových strojů díky nim budou pojmenované po estonských městech Kunda a Püssi.
Česko plánuje posílit obranu východní hranice Severoatlantické aliance. Za tím účelem je připraveno navýšit počet svých vojáků, kteří by mohli být k dispozici. Jejich počet by stoupl více než o polovinu. Vyplývá to z materiálů ministerstva obrany, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Vláda se jím bude zabývat na jednom z nejbližších zasedání.
Ukrajina potřebuje zbraně a munici mnohem víc než vojáky, nevycvičený dobrovolník je navíc lepší než trénovaný člověk, který nechce bojovat. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká estonský náčelník generálního štábu Martin Herem, který kritizuje Západ za nedostatečnou podporu Kyjeva. Vysvětluje možné vyslání vojáků NATO na Ukrajinu nebo rušení GPS signálu nad Pobaltím ze strany Ruska.
I když jsou ukrajinští vojáci nyní v těžké situaci, Rusko ani zdaleka nemá válku vyhranou, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz estonský voják Artur Rehi. "Rusové nahrnuli své vojáky na frontu jako maso do mlýnku, jinak se to nedá popsat. Ale takhle se válka nedá vyhrát, tuto taktiku nemohou udržet," míní Rehi, který je také uznávaným válečným blogerem a pozorovatelem.
Ukrajina musí mobilizovat více vojáků a zajistit rotaci svých sil na frontových liniích. Ale i členské země NATO mohou stát jednou před stejným problémem, jako má teď Kyjev, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz estonský brigádní generál Vahur Karus, který šéfuje vojenské akademii ve městě Tartu.
V příštím desetiletí může dojít k vojenskému střetu mezi Ruskem a Západem, tvrdí estonská zpravodajská služba. Šéf rozvědky Kaupo Rosin uvedl bez dalších podrobností, že jejich hodnocení vychází z ruských plánů, které počítají se zdvojnásobením počtu vojáků u hranic s členy NATO - Finskem a pobaltskými státy.
Opar kouře se převaluje po záhybech nahých ženských těl, kterým je kamera tak nablízku, že se jich skoro dotýká. Snímek režisérky Anny Hints zavádí diváky do estonské kouřové sauny, jež patří k památkám na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A nachází tam intimní, byť leckdy drsné příběhy protagonistek, pro něž je saunování rituálem i svébytnou formou terapie.
Estonská premiérka Kaja Kallasová se během ruské invaze vyšvihla do role evropské lídryně v podpoře Ukrajiny. Její vláda od března zvedala daně, aby mohla zvýšit rozpočet na obranu, a spekulovalo se o ní jako o možné budoucí šéfce NATO. Nyní ale opozice volá po její rezignaci. Ukázalo se, že její manžel vlastní podíl ve firmě, která i po invazi působila v Rusku.
Ukrajinci mohou do konce roku v protiofenzivě výrazně pokročit, míní estonský plukovník Mart Vendla. Oproti ruským silám mají podle něj hned několik výhod - provádějí přesnější palebné údery či disponují lepším bojovým zpravodajstvím. Rozsah ukrajinského postupu ale bude záviset i na dalších krocích ze strany Ruska. "A ty jsou často nepředvídatelné," podotkl ve vysílání tamní televize ERR.
Vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny odhalila praskliny v podpoře ruského vládce Vladimira Putina a je už jasné, že Ukrajina tuto válku vyhraje, míní estonská premiérka Kaja Kallasová. Západ podle ní přesto nesmí usnout na vavřínech a musí víc investovat do vlastní obrany. Zdůrazňuje také, že Rusko bylo, je a ještě dlouho zůstane nebezpečím pro svět.
Estonsko v úterý jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Na Twitteru to uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová, podle které budou moci estonské stejnopohlavní páry díky "historickému rozhodnutí" uzavírat manželství od roku 2024.
Čelit dezinformacím Česko neumí, ukázala únorová analýza ministerstva vnitra. Za vyspělými evropskými zeměmi je pozadu. Problém není jen v tom, jak se manipulacím bránit, ale jak je vůbec rozpoznat. Inspirovat se přitom Češi mohou ve Finsku, které vsadilo na mediální gramotnost a v boji s dezinformacemi je nejlepší v Evropě. Výrazně se angažují i pobaltské státy, pokroky dělá Slovensko.
