Ukrajina provádí stále účinnější útoky proti cílům na území Ruska, konstatuje šéf estonské rozvědky Ants Kiviselg pro analytický server Russia Analysed. Vzhledem k narůstajícímu opotřebení ruských systémů protivzdušné obrany je podle něj možné očekávat, že ukrajinské útoky budou čím dál účinnější.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna varuje Spojené státy i další země NATO před velkou vojenskou reformou Moskvy. V případě dalšího narušení vzdušného prostoru požaduje zavedení nové normy: možnost ruské letouny sestřelit.
Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Vypadá to, že narušení vzdušného prostoru členských států NATO se stává novou normou. Od hranic východního křídla členských států aliance po Skandinávii zaznamenávají spojenci sérii dronových a leteckých incidentů, které testují připravenost aliance i odhodlání jednotlivých vlád. Během posledních dvou týdnů došlo k podobným incidentům již v šesti zemích aliance.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v ostrém projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval v pondělí Rusko, aby si nestěžovalo, pokud by bylo sestřeleno letadlo či dron narušující polský vzdušný prostor. "Byli jste varováni," zdůraznil Sikorski v jasném vzkazu Kremlu. Ministrovu rétoriku podpořil i premiér Donald Tusk varováním, že Polsko bude v podobných případech jednat bez diskuse.
Kreml obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
V noci na středu polská a spojenecká letadla vzlétla a nakonec i zničila některé ruské drony, které v době ruských útoků proti Ukrajině narušily polský vzdušný prostor. Britský expert Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost vysvětluje, co o "incidentu" víme nebo jak jsme na podobné útoky v budoucnu připravení.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Neočekávejte, že přes ruskou hranici do Pobaltí vtrhnou tanky. Moskva hodlá oslabit NATO tím, že bude podněcovat proruské nepokoje uvnitř těchto zemí, tvrdí pro Kyiv Post finský expert na mezinárodní vztahy Timo Hellenberg.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
Šéf německých špionů začátkem týdne varoval před iluzemi o ruských záměrech. Podle Bruna Kahla je pro Kreml případné ovládnutí Ukrajiny jen prvním krokem při cestě na Západ. V posledních dnech varování evropské bezpečnostní komunity před ruskou válečnou mašinou sílí, generální tajemník NATO Mark Rutte víceméně souběžně prohlásil, že Evropa má pět let na to, aby se na Rusy připravila.
V Baltském moři se v úterý odehrál další z mnoha příběhů o ruském tlaku na evropské země. Estonské námořnictvo si všimlo, že nedaleko jeho pobřeží, mezi Estonskem a Finskem, pluje tanker Jaguar pod vlajkou západoafrického státu Gabon a rozhodlo se jej zkontrolovat. Posádka plavidla ale odmítla uposlechnout příkazy estonských úřadů a odjela do ruských vod. Do akce se zapojila i ruská stíhačka.
Slova o nutnosti bavit se o zapojení Polska do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO zaznívají od prezidenta Andrzeje Dudy opakovaně, konstatuje Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě. Polsko se i díky sebevědomé bezpečnostní politice označuje za tygra Evropy, Ruczaj v rozhovoru pro Spotlight popisuje další souvislosti.
Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Přesto ale existuje několik "vyvolených", kde je dýchání čistého vzduchu realitou.
Finské úřady dnes převzaly kontrolu nad ruským tankerem plujícím z Ruska. Plavidlo plující pod vlajkou Cookových ostrovů podezírají v souvislosti se středečním poškozením podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Estonská a finská vláda se dnes podle agentury AP kvůli incidentu scházejí k mimořádným zasedáním.
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
Někdy v roce 1980 hudební producent Manfred Eicher cestou ze Stuttgartu do Curychu poslouchal rádio. To, co hráli, ho zaujalo natolik, že odbočil z dálnice a zastavil na nejbližším kopci. Pak jako by se zastavil i čas. A v té vzácné chvíli, Eicherovými slovy naplněné „andělskou hudbou“, se zatřpytil zárodek osudové spolupráce.
Letecká společnost AirBaltic vyhlásila, jak pojmenuje svých 48 letadel. Inspirací jsou názvy měst tří pobaltských států. Do online hlasování ale výrazně zasáhli Češi. Dva z nových strojů díky nim budou pojmenované po estonských městech Kunda a Püssi.
Česko plánuje posílit obranu východní hranice Severoatlantické aliance. Za tím účelem je připraveno navýšit počet svých vojáků, kteří by mohli být k dispozici. Jejich počet by stoupl více než o polovinu. Vyplývá to z materiálů ministerstva obrany, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Vláda se jím bude zabývat na jednom z nejbližších zasedání.
Ukrajina potřebuje zbraně a munici mnohem víc než vojáky, nevycvičený dobrovolník je navíc lepší než trénovaný člověk, který nechce bojovat. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká estonský náčelník generálního štábu Martin Herem, který kritizuje Západ za nedostatečnou podporu Kyjeva. Vysvětluje možné vyslání vojáků NATO na Ukrajinu nebo rušení GPS signálu nad Pobaltím ze strany Ruska.
