Lotyšská metropole Riga tvrdí, že první vánoční stromek měla v roce 1510, jenže estonský Tallinn udává už rok 1441. Tito pobaltští sousedé tak mezi sebou soupeří a stále není jasné, kdo měl onen první ozdobený vánoční strom. Historici navíc zpochybňují, že by to byla tradice svázaná s Vánocemi. Pro obě země je ale důležité přitáhnout co nejvíce turistů a legendy o vánočním stromku se k tomu hodí.
Vilnius tvrdí, že hackeři se snaží získávat informace pro ruskou Federální bezpečnostní službu (FSB). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nesmysl.
Podle firmy FireEye, která se zaměřuje na kyberbezpečnost, využívalo Rusko k ovlivnění amerických voleb i sociální sítě. K závěru došla po analýze tisícovky dokumentů či příspěvků na internetu. Původně se přitom hovořilo akorát o tom, že ruská vláda údajně ovlivňovala volby hackerskými útoky. Její představitelé však vše odmítají.
Nová vláda levého středu premiéra Juriho Ratase slibuje zachovat beze změny zahraniční i obrannou politiku Estonska. Klíčový vládní partner, Estonská vláda středu, je přitom tradičně spojována s ruskou menšinou a její bývalý šéf Edgar Savisaar má vřelé vztahy s Moskvou.
Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová jmenovala novým premiérem šéfa Estonské strany středu, 38letého Juriho Ratase. Vůdce strany, která se těší oblibě u ruské menšiny, slíbil, že nic nezmění na dosavadní zahraničněpolitické orientaci země, která se obává možné ruské agrese. Uvedla to agentura Reuters. Ratas tak chce nadále podporovat sankce uvalené na Rusko a dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu, jak požaduje dohoda mezi spojenci uvnitř NATO. V Estonsku padla před týdnem vláda premiéra Taaviho Roivase, poté co vládní koalici s jeho Reformní stranou opustili sociální demokraté a konzervativci.
V Estonsku sílí hlasy, že si země musí společně s Polskem vybudovat vlastní vztahy k novému americkému prezidentovi. Ne spoléhat na Británii, Německo nebo Francii, uvedl pro Aktuálně.cz estonský politický analytik Ahto Lobjakas.
Trend uzamčenosti, "odzápadnění", často zastávají ti pasivní, lépe manipulovatelní. Aktivní občané většinou chápou, že uzamčení nikam nevede.
Voliči budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa se po čase začnou ptát, proč ještě nestojí zeď na hranicích s Mexikem, předpovídá průkopník datové žurnalistiky a držitel prestižní Pulitzerovy ceny Stephen Doig. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že Trump kampaň pojal, jako kdyby nekandidoval na prezidenta, ale na krále. "V našem systému si prezident nemůže dělat, co se mu zlíbí, potřebuje kongres a ten mu neuvolní miliardy na zeď na hranicích, když většina nelegálních migrantů z Mexika přicestuje do USA letadlem na turistické vízum," hodnotí nástup budoucího prezidenta USA Doig.
Kdo budou Trumpovi lidé na ministerstvech zahraničí a obrany, které americké spojence z NATO včetně Čechů nejvíce zajímají? Bývalý šéf vojenské rozvědky kritický k Baracku Obamovi, Bushův neokonzervativec volající po bombardování Íránu či jižanský senátor, který za velkou hrozbu považuje imigranty.
V Estonsku padla vláda. Parlament vyslovil nedůvěru premiérovi, který odmítal odstoupit i po pondělním rozpadu dosavadní vládní koalice. Z té odešli sociální demokraté (SDE) a konzervativci (IRL). Pro odchod z kabinetu hlasovalo 63 poslanců z pěti různých stran, 28 zákonodárců bylo pro setrvání vlády.
V Estonsku se dnes večer rozpadla vládní koalice poté, co sociální demokraté a konzervativci požadovali, aby premiérské křeslo opustil Taavi Roivas z Reformní strany. "Pro sociální demokraty z SDE a konzervativce spolupráce s Reformní stranou ve vládě skončila," řekla mluvčí sociálních demokratů Heidi Ojamaaová. Podle sociálních demokratů bylo důvodem rozpadu koalice, že Roivasova vláda sice spustila reformu dětských přídavků a rodinných sociálních dávek, ale v ostatních oblastech se spokojila jen s kosmetickými změnami, nesplnila ústní dohodu o zvýšení učitelských platů o 120 procent, nepřistoupila ke snížení daní lidem s nejnižšími příjmy, ani nevyřešila problém financování zdravotnictví.
Estonská republika je stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Hlavním městem je Tallin.
Finsko obvinilo ruské vojenské letectvo z narušení svého vzdušného prostoru, kterého se dvakrát dopustily letouny Su-27. Ministr obrany Jussi Niinistö novinářům řekl, že k incidentům došlo ve čtvrtek nad Baltským mořem. Incident s ruským letadlem v pátek oznámilo i Estonsko. Moskva ale jakákoli provinění popřela. Finské velení podle ministra považuje oba incidenty za vážné. "Hned dva podobné případy v jediném dnu jsou neobvyklé," poznamenal Niinistö. Dodal, že ruské letouny se ve finském vzdušném prostoru pohybovaly minutu a pronikly do hloubky jednoho kilometru.
Kersti Kaljulaidová se stane první prezidentkou Estonska. Zvolil ji parlament, celkem 81 ze 101 poslanců, včetně všech členů vládní koalice. V klání neměla soupeře, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Proti hlasovalo jen 17 zákonodárců.
Estonsko odmítlo pozvání Ruska k dvoustranným rozhovorům o bezpečnostní situaci v oblasti Baltského moře. Podle agentury AP to ve čtvrtek řekl ministr obrany Andres Sang. Vojensko-politická jednání Estonska, které je členem NATO, s Moskvou podle něj nejsou možná s ohledem na rozhodnutí aliance z roku 2014 přerušit civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem. Sang dodal, že takové rozhovory by musely být vedeny v rámci Rady NATO-Rusko nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ministr je přesvědčen, že cílem pozvání Moskvy k jednání bylo očividně vyvolat neshody mezi členskými státy aliance.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl, že rozhodnutí nasadit vojáky na Gotland svědčí o tom, že si země uvědomuje vážnost bezpečnostní situace s ohledem na ruskou anexi Krymu a "rostoucí tlak" Ruska na pobaltské státy. Na ostrově s okamžitou platností zůstává 150 vojáků, kteří tam nyní pobývají v rámci výcviku. "Neznamená to ale, že bychom se obávali invaze," uvedl vrchní velitel švédské armády Micael Bydén.
Podle studie poradenské firmy KPMG měla Česka republika mezi lety 2007–2015 třetí nejvyšší dotace z EU na obyvatele, a to v rámci jedenácti zemí střední a východní Evropy. Dotace celkem činily 67 467 korun, což je o 35 procent více než průměr daného regionu. Analýza také ukazuje, že se Česko nedokázalo včas připravit na efektivní čerpání těchto prostředků. Na programové období 2014 až 2020 je v rámci fondů EU pro Česko připraveno 525 miliard korun.
Americký viceprezident Joe Biden během návštěvy Rigy ujistil prezidenty Estonska, Litvy a Lotyšska, že Spojené státy dostojí aliančním závazkům bránit pobaltské státy. "Jsme naprosto, důsledně a stoprocentně vázáni našimi povinnostmi v NATO, včetně a zvláště článkem pět," řekl s poukazem na ustanovení o kolektivní obraně členů Aliance. Návštěvou chtěl zdůraznit odhodlání NATO bránit region znepokojený politikou Ruska po anexi Krymu i prohlášeními Donalda Trumpa. Ten opakovaně připustil možnost, že se zřekne amerických závazků v rámci NATO. "To, co lze občas slyšet od prezidentského kandidáta z jiné strany, byste neměli brát vážně," uvedl viceprezident Biden.
Estonsko nechalo na své silnici vzlétat a přistávat americké bitevníky. Obě země jsou členy NATO a společným cvičením těchto neobvyklých situací se snaží posilovat připravenost vojenské aliance.
Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se státy NATO nemají ze strany Ruska čeho obávat. Realistický předpoklad, že Moskva zaútočí na některý ze států Severoatlantické aliance, podle něj neexistuje. Ministr se také vyjádřil k Turecku, kde podle něj po pokusu o převrat k žádnému ohrožení demokratických postupů nedochází.
