V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
Evropská komise představila Industrial Accelerator Act – návrh zákona, který má do roku 2035 zvýšit podíl průmyslu na evropském HDP ze současných 14 na 20 procent. Ambiciózní plán na oživení evropské výroby ale okamžitě vyvolal spory. Kritiku budí zejména pravidla pro původ technologií a jejich možný dopad na strategické projekty, včetně výstavby nových bloků Dukovan.
Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Kdo z nich pracuje na klíčové legislativě? Kdo má nejvzornější docházku? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.
Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod odložil hlasování o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy na neurčito. Na sociální síti X to v pondělí oznámil předseda výboru Bernd Lange. Poslanci se rozhodli projednávání dohody pozastavit s ohledem na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, podle nějž jsou cla uvalená na řadu zemí světa včetně EU nezákonná.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Gruzie se během jednoho roku proměnila ze země s evropskou budoucností ve stát s autoritářskou vládou, která potlačuje občanské svobody. Masové protesty vyvolané zrušením integračních jednání s EU se sice podařilo utlumit, podle informací BBC i za pomoci chemických zbraní, ne však úplně zastavit. Před parlamentem v Tbilisi se tak už přes 400 dní objevují každý večer skupiny demonstrantů.
Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Evropská unie vytváří projekt velkého jazykového modelu, jehož koordinátorem je český vědec, počítačový lingvista Jan Hajič z z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Karlovy univerzity. V čem bude nový model, který by měl být hotový do roku 2027, lepší než americké a čínské modely? A proč dosud žádná evropská AI nevznikla?
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Minulý týden se přes videohovor setkalo šest ministrů financí z nejsilnějších ekonomik EU, kteří jsou frustrovaní z pomalé evropské integrace. Proto se rozhodli, že vytvoří „rychlejší skupinu“. Iniciátorem návrhu je německý šéf resortu financí Lars Klingbeil. Oslovení čeští europoslanci se neshodnou, zda by Česko o vstup do „rychlejší skupiny“ mělo usilovat a zda by to pro nás bylo výhodné.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu a vzniknou nová v tom čistém a inovativním. Podle europoslanců by si ale EU a členské státy měly lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů, jako jsou v Česku například ty uhelné – neskončí bez práce.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Stačí jedno euro a do dvou dnů bude na světě inovativní firma, která může působit napříč celou EU. Právě tuto vizi přináší tzv. 28. právní režim, na stole se má objevit v březnu. Výrazně zjednodušit život by mohl i existujícím společnostem.
Cestující dnes mají při zpoždění letu nad tři hodiny nárok na odškodnění až 600 eur. To se ale může změnit. Členské státy EU chtějí hranici zpoždění prodloužit a kompenzace snížit, což by většinu pasažérů připravilo o nárok na peníze. Evropský parlament se proti tomu postavil a požaduje zachování současných práv.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
Rostoucí ceny bytů, domů, nájmů a energií ztěžují dostupnost bydlení napříč celou Evropou, a to především pracujícím rodinám, mladým lidem a sociálně znevýhodněným obyvatelům. Evropská komise v prosinci představila plán, jak s touto krizí bojovat na evropské úrovni.
Nemoci srdce a oběhové soustavy stojí evropskou ekonomiku stovky miliard eur každý rok. Evropská komise připravuje nástroje, které mají státům pomoct s prevencí, diagnostikou, léčbou i výzkumem. Česko má v některých ohledech náskok.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
