Evropský soud pro lidská práva

Žadatelé o azyl v Maďarsku musí zůstat v táborech. Nový zákon jim upírá volný pohyb

Maďarsko na základě nového zákona začne omezovat svobodu pohybu migrantům, kteří do země přišli požádat o azyl. Ti budou muset pobývat v táborech na jižní hranici. Opatření se přitom týká i mladistvých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou bez doprovodu dospělé osoby. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku. S vládními představiteli o novém zákoně diskutoval v úterý eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.

Policie zastavila vlak v maďarském Bicske

Maďarsko porušilo práva dvou migrantů. Má jim zaplatit 10 tisíc euro, rozhodl soud pro lidská práva

Po 10 tisícech euro mají od Maďarska obdržet dva bangladéšští migranti, kteří byli na podzim roku 2015 zadržováni v tranzitní zoně u přechodu Röszke na maďarsko-srbské hranici a následně vráceni do Srbska. Podle Evropského soudu pro lidská práva bylo jejich zadržování a vrácení protiprávní, jelikož porušovalo Evropskou úmluvu o lidských právech. Vládnoucí strana Fidesz v první reakci na verdikt označila za nesmyslné, že Maďarsko je trestáno za ochranu svých vlastních a zároveň evropských hranic.

Proměna bytu tentokrát probíhala v pražském činžovním domě

Česko musí platit za regulaci nájemného, rozhodl štrasburský soud. Tři Češi dostanou dva miliony

Tři čeští občané, kteří si u Evropského soudu pro lidská práva stěžovali, že stát regulací nájemného porušil jejich práva, uspěli. Česko jim musí zaplatit dohromady zhruba 2,19 milionu korun. Podle evropského soudu má náhrada odpovídat rozdílu mezi tržním a regulovaným nájemným z období před deregulací nájmů. Stát rovněž musí zaplatit 227 000 korun na náklady řízení. Rozsudek zatím není nepravomocný.

Ruský opoziční předák Navalnyj je vinen. Ruský soud mu dal pětiletou podmínku

Opozičního předáka Alexeje Navalného uznal ruský soud znovu vinným a uložil mu trest pět let vězení podmíněně. Navalnyj navíc musí zaplatit pokutu ve výši 500 000 rublů. Rozsudek zatím není pravomocný. Navalnyj je v ruském Kirově souzen za údajnou zpronevěru opakovaně. Obžalován byl z toho, že jako poradce gubernátora zorganizoval podvod, při kterém byl lesnický podnik Kirovles okraden. Navalnyj proces označuje za politický a řízený Kremlem. Na vynesení rozsudku přišel rovnou s taškou nachystanou do vězení, protože čekal verdikt "vinen".

Ruská prokuratura chce pro opozičníka Navalného pětiletou podmínku. Nemohl by kandidovat ve volbách

Ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému hrozí podmíněný trest pěti let vězení kvůli kauze kolem údajných defraudací ve firmě Kirovles. Trest, který pro Navalného žádá Rusko, by mu znemožnil kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2018. Navalnyj vidí proces jako zpolitizovaný a řízený Kremlem. Za údajné zpronevěry je souzen opakovaně.

Štrasburský soud potrestal Moskvu za pronásledování Navalného, ten je v Rusku opět souzen

Rusko musí odškodnit opozičního předáka Alexeje Navalného, protože porušilo jeho práva tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích sedmkrát zadržela. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Ruské ministerstvo zahraničí se k rozsudku ještě nevyjádřilo. Sám Navalnyj je v současnosti v Rusku opět souzen za údajné zpronevěry. Podle ruských zákonů by i podmínečné odsouzení znamenalo vyřazení z prezidentských voleb, které se uskuteční příští rok.

Gruzínec po 21 letech prohrál boj o azyl v Česku, skončí ve vězení. Stal jsem se nepohodlným, tvrdí

Česko vyhostí bývalého vysokého úředníka gruzínského ministerstva obrany Zuraba Nadiradzeho. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl minulý týden o jeho extradici i přes to, že v jeho prospěch během dvou desetiletí rozhodlo několik tuzemských soudů včetně ústavního. Jiné rozsudky, často těch samých tribunálů, však byly opačné. V Gruzii muži, který v Česku žádal o azyl dlouhých 21 let, hrozí trest vězení za vraždu. Nadiradze však tvrdí, že ho policie obvinila křivě, protože byl nepohodlný vládnoucí garnituře někdejšího šéfa Národní rady a poté prezidenta Eduarda Ševardnadzeho.

Muslimské děti ve Švýcarsku musí navštěvovat školní plavání, potvrdil soud ve Štrasburku

Švýcarsko nepochybilo, když odmítlo žádost muslimských rodičů neposílat dcery do smíšených hodin plavání. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Soud ve Štrasburku uznal, že švýcarské nařízení zasahuje do svobody vyznání, evropská úmluva podle něj ale porušena nebyla. Integrace dětí a účast na veškerém vyučování mají podle rozsudku přednost před zájmy rodičů, kteří požádali o výjimku z náboženských důvodů.

Průlom ve dvojím trestání: Zaplacením pokuty se nevyhnete vězení ani ztrátě bodů

Evropský soud pro lidská práva vynesl průlomový verdikt, kterým umožňuje za daňový únik dát dva tresty − doměřit daň a udělit pokutu a zároveň poslat pachatele do vězení. Podle soudců jsou oba tresty různé. Podobný dopad může mít také na trestání dopravních přestupků. Na rozhodnutí čekala i česká justice - Nejvyšší správní soud totiž nedávno uvedl, že daňové penále je samo o sobě trestem a připomněl základní pravidlo, podle něhož nikdo nesmí být ve stejné věci potrestán dvakrát.

O styk s dětmi odebranými v Norsku bude u soudu usilovat i jejich dědeček

Dědeček sourozenců Denise a Davida Michalákových, kteří byli v Norsku odebraní rodičům, bude usilovat u soudu o umožnění styku s nimi. Oznámil to právník rodiny. Od loňského září žádal dědeček Jiří Pavelka pětkrát o možnost setkání s dětmi, nikdy mu nebylo vyhověno. Barnevern to odůvodnil tím, že pro setkání není vhodná doba. Pavelka se domnívá, že odmítání je cílené, aby děti zapomněly na své rodinné vztahy.

Porodníkům jde o moc, matku neřeší, porod doma je bezpečnější, říká žena, která se soudí s Českem

Porodníkům na matce nezáleží, jde jim o moc a peníze, říká žena, která se soudí s Českem

Matka a dítě jsou spojitá nádoba, jejich bezpečí nejde oddělit, nejsem stroj. Každá žena by měla rodit tam, kde chce a kde jí to přijde správné, říká Alexandra Krejzová, která se soudí s Českem kvůli domácím porodům. Změna v jejich vnímání ve společnosti podle ní pomalu nastává, překážka je ale prý především v hlavách porodníků, kteří nechtějí spolupracovat s matkami. Podle Krejzové za tím může být jejich touha po moci, ovládání sektoru i ješitnost a peníze. Tvrdí, že nemocnicím jde jen o zdraví dítěte, o matku se prý přitom nestarají. Bezpečnost porodu ale podle ní určuje právě rozpoložení matky a její komfort. A dodává, že nechce, aby někdo zasahoval do její svobody a práv.

Rusko se zdráhá zaplatit odškodnění akcionářům Jukosu, brání se u ústavního soudu

Rusko nechce odškodnit akcionáře zaniklého ropného koncernu Jukos za vyvlastnění firmy částkou 1,87 miliardy eur (50,4 miliardy Kč), jak v rozsudku nařídil Evropský soud pro lidská práva. Ruské ministerstvo spravedlnosti se proto obrátilo na ústavní soud. Ministerstvo soudí, že štrasburský verdikt je v rozporu s ruskou ústavou, a tedy jej nelze splnit. Pokud verdikt odporuje ústavě, "pak jej nelze vykonat", prohlásil ústavní soudce Sergej Mavrin.

Navalnyj chce v Kremlu nahradit Putina, žádá soud o zrušení podmínečného trestu

Ruský opoziční předák doufá, že mu nejvyšší soud zruší trest, kvůli kterému nesmí kandidovat ve volbách v roce 2018. Argumentuje přitom rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého nebylo jeho odsouzení v pořádku. Navalnyj byl k pětileté podmínce za zpronevěru odsouzen v říjnu 2013.

Soudní síň, soud, spravedlnost - ilustrační foto

Ústava Bosny podle evropského soudu porušuje lidská práva

Ústava Bosny a Hercegoviny (BaH) porušuje lidská práva, protože zakotvuje diskriminaci při volbě kolektivní hlavy státu, konstatoval Evropský soud pro lidská práva. Verdikt se týká případu lékaře Ilijaze Pilava, který je bosňácké (dříve muslimské) národnosti a žije v srbské části Bosny. Stěžoval si na to, že mu nebylo dovoleno kandidovat do tříčlenného předsednictva BaH. Bosenské úřady poukazují na to, že podle ústavy a volebního zákona k tomu není oprávněn. Předsednictvo totiž podle zákona tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Bosňácký a chorvatský člen jsou přitom voleni v bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a srbský člen v Republice srbské.

Slovenský soud přiznal odškodné romské ženě, kterou bez jejího vědomí sterilizovali

V roce 1999 na východě Slovenska lékaři sterilizovali romskou ženu během předčasného porodu. Žalobu na nemocnici žena podala v roce 2005. Nyní jí soud přiznal odškodnění ve výši téměř půl milionu korun. Zdravotnické zařízení se proti rozsudku odvolalo. Nemocnice se hájila tím, že sterilizace byla vykonána z důvodu ohrožení života ženy. Soud ale nakonec rozhodl, že sterilizace není zákrok, který by zachraňoval život pacientky.

Soud kvůli dětem Evy Michalákové se odkládá. Norové nesehnali tlumočníky

Právnička Evy Michalákové, která od roku 2011 bojuje o navrácení rodičovských práv, se telefonicky dozvěděla o odložení soudního líčení plánovaného na příští týden. Norský soud měl projednávat odvolání dvojnásobné matky. Nový termín ale nebyl stanoven. Podle zástupce petičního výboru na podporu rodiny Mchalákových prý soud nesehnal tlumočníky.

Putin podepsal zákon, který umožní Rusku ignorovat mezinárodní soudy

Rusko bude moci v budoucnu ignorovat verdikty mezinárodních soudů. Umožňuje to novela zákona o ústavním soudu, kterou podepsal prezident Vladimir Putin. Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod. Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.

Evropský soud pro lidská práva začal rozhodovat o pravidlech pro domácí porody v Česku

O tom, zda je v pořádku, že porodní asistentky v Česku nemohou zajišťovat péči při domácích porodech, začal jednat velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt může změnit pravidla domácích porodů v Česku.

Na antisemitismus se svoboda slova nevztahuje, rozhodl Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva odmítl odvolání komika Dieudonného proti tomu, že ho francouzská justice pokutovala za šíření nenávisti proti skupině osob. Svoboda slova podle soudu nechrání před antisemitismem ani popíráním holocaustu. Devětačtyřicetiletý Dieudonné Mbala Mbala uzavřel v prosinci 2008 své vystoupení tím, že pozval prominentního popírače holocaustu na jeviště a nechal mu předat ocenění komparzistou v oblečení připomínajícím vězeňskou uniformu z koncentračního tábora, za což dostal pokutu 10 000 eur. Případ je ale jen jedním z celé řady dalších kauz, v nichž byl Dieudonné obviněn a odsouzen zejména k vysokým finančním pokutám. V Belgii mu hrozí vězení.

Český dobrovolník v Srbsku: Po příjezdu jsem změnil názor na uprchlíky

Česko vyhostí afghánskou rodinu, soud ve Štrasburku žádal její přemístění z Bělé

Česko vyhostí afghánskou rodinu s nezletilými dětmi, která je v táboře v Bělé na Mladoboleslavsku. Kvůli špatným podmínkám ho Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval k jejímu přemístění. Podle ministerstva vnitra nejde o reakci na rozhodnutí tohoto soudu. Soud zároveň vyzval českou vládu, aby mu do dvou týdnů dodala veškeré informace a dokumenty týkající se podmínek v uprchlickém centru v Bělé v době, kdy tam rodina byla umístěna. Soud zajímá především kapacita zařízení, počet umístěných osob, hygienické podmínky a životní podmínky pro děti.