Francouzská policie nalezla v bytě jednoho z dvojice mužů podezřelých z přípravy teroristického útoku před tamními prezidentskými volbami tři kilogramy výbušniny, zbraně, munice, několik mobilních telefonů a také vlajku takzvaného Islámského státu. Muži, které policie zatkla v úterý ve Marseille na jihu země, se potkali ve vězení, ve kterém sdíleli společnou celu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý vyzval voliče, aby v nedělním prvním kole prezidentských voleb hlasovali pro konzervativního kandidáta Françoise Fillona. Sarkozy ve videu zveřejněném na svém facebooku uvedl, že Fillon má podle něj zkušenosti a vizi, která Francii po "katastrofálních posledních pěti letech" umožní obrátit stránku. Fillon, Sarkozyho premiér v letech 2007 - 2012, se v posledních průzkumech veřejného mínění umisťuje na třetím nebo čtvrtém místě. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou centrista a bývalý člen socialistické vlády Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová.
Policisté ve Francii v úterý ráno zadrželi dva lidi podezřelé z přípravy atentátu. Zaútočit chtěli údajně během francouzských prezidentských voleb. Informovala o tom televizní stanice BFMTV. Oba muže ve věku 23 a 29 let policie registrovala jako radikalizované osoby.
O víkendu čekají Evropu jedny z klíčových voleb letošního roku. Francouzi rozhodnou, kdo zemi povede příštích pět let jako nová hlava státu. Francouzský prezident má řadu pravomocí a jeho volba ovlivní nejen budoucnost Francie. Hlavními tématy, podle kterých se voliči rozhodují, jsou bezpečnost, vztah s Evropskou unií nebo přistěhovalectví. První kolo voleb proběhne v neděli 23. dubna, případné druhé kolo pak 7. května.
Kandidát francouzských republikánů François Fillon není ještě venku ze hry a může se stát prezidentem. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnila agentura OpinionWay. Podle něj by Fillon, stejně jako centrista Emmanuel Macron, ve druhém kole voleb porazil nacionalistku Marine Le Penovou. V čele žebříčku 11 uchazečů o post hlavy státu jsou ale nadále Macron a Le Penová. Pro první kolo, které se uskuteční tuto neděli, jim každému vyjádřilo podporu 22 procent dotázaných voličů odhodlaných jít hlasovat. Fillon, jehož v uplynulých měsících poškodily skandály, za nimi zaostává jen o jeden procentní bod.
V Jemenu na Arabském poloostrově se schyluje k humanitární katastrofě. Podle zprávy OSN v této chudé zemi hladoví 17 z celkových 28 milionů obyvatel, z toho sedm milionů akutně. Zdravotnické organizace varují, že se stát na pobřeží Rudého moře dostává do kritické situace. Jemen je nejchudším arabským státem. Už druhým rokem jím navíc zmítá ničivá občanská válka.
Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Florian Philippot patří mezi klíčové osobnosti Národní fronty. Její šéfce Marine Le Penové pomohl se zlidštěním strany po roce 2011, kdy se ujala jejího vedení. Nyní jí radí s prezidentskými volbami, které se ve Francii konají už za méně než dva týdny. Philippot je zapřisáhlý odpůrce evropské integrace a eura. Podobně i další kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron má svou "pravou ruku". Je jí renomovaný ekonom Jean Pisani-Ferry.
Sedmadvacetiletá Marion Maréchal Le Penová patří společně se svojí tetou, favoritkou na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penovou k nejvýraznějším tvářím krajně pravicové Národní fronty. Mezi oběma ženami ale panuje napětí. Mladší Marion je především v sociální oblasti mnohem konzervativnější a má blíže ke svému dědovi Jean-Marie Le Penovi, který stranu v 70. letech minulého století založil.
Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon v průzkumu veřejného mínění poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Françoise Fillona. Ukázala to anketa agentury Kantar Sofres OnePoint pro televizi LCI, deník Le Figaro a rozhlasovou stanici RTL. Mélenchon by podle ní získal 18 procent hlasů a Fillon o jeden procentní bod méně. Mélenchon má podporu komunistů a zemi chce vyvázat z EU, NATO a mezinárodních obchodních smluv. Hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Podle sondáže by oba získali shodně 24 procent hlasů.
Volební mítink francouzské prezidentské kandidátky a předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové v korsické metropoli Ajacciu v sobotu narušila desítka místních separatistů, která vtrhla do sálu. Pořádková služba FN je "brutálně vytlačila", vypukly hádky a někdo použil slzný plyn, informoval list Le Monde. Sál musel být evakuován a schůzka Le Penové s voliči byla narychlo přesunuta do jiné místnosti místního kongresového paláce. K incidentu se přihlásilo hnutí Ghjuventù Indipendentista. V prohlášení mimo jiné uvedlo, že "nikdy nenechá stranu, jejíž bývalý vůdce (Jean-Marie Le Pen) požadoval pro vězněné korsické separatisty trest smrti, bezpečně se pohybovat po ostrově."
Podle zemí Evropské unie je americký útok v Sýrii přiměřenou odvetou za chemický útok, který se stal tento týden a který podle nich spáchal syrský režim prezidenta Bašára Asada. Francie, Německo, Česko nebo Británie podpořily Trumpův ozbrojený útok i přes to, že jeho působení v úřadu zatím spíš kritizovaly. Nový americký krok naopak rozhněval evropskou krajní pravici, která politiku Donalda Trumpa zatím nadšeně podporovala.
Za v přepočtu 433 tisíc korun nabízí Institut pro vesmírnou medicínu a psychologii ve francouzském Toulouse neobvyklou brigádu. V rámci experimentu hledají zdravé muže od dvaceti let, kteří budou ochotni strávit dva měsíce vleže. Cílem výzkumníků je zjistit, jaký vliv má dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže.
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová patří mezi favority francouzských prezidentských voleb. Slibuje, že Francii vyvede z Evropské unie. Klíčové ale je, jak dopadnou volby do Národního shromáždění. Pokud nezíská většinu, tak své sliby nedokáže naplnit.
Abraham Poincheval, který před měsícem vylezl po týdenním pobytu z kamene, zahájil v pařížském Palais de Tokyo další ze svých nevšedních uměleckých akcí. Tentokrát bude sedět téměř měsíc na deseti vejcích, dokud se z nich nevylíhnou kuřata.
Penelope Fillonová, manželka francouzského prezidentského kandidáta Françoise Fillona čelí od úterý oficiálnímu vyšetřování kvůli podezření z účasti na zpronevěře veřejných financí. Došlo k tomu dva týdny poté, co bylo zahájeno i vyšetřování samotného Fillona, který v průzkumech před volbami dál ztrácí a momentálně se mu předpovídá až třetí místo.
Ministr dopravy Dan Ťok se v úterý dohodl se slovenským vicepremiérem pro investice a informatiku Peterem Pellegrinim, že vytvoří společný projekt pro testování samořiditelných aut. Vybrali pro něj úsek D2 mezi Brnem a Bratislavou. Úředníci ministerstev dopravy obou zemí teď mají vypočítat, kolik to bude stát a jak dlouho to bude trvat. Ťok chce plán na vybudování zkušebního okruhu pro autonomní vozidla předložit vládě.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
