Marine Le Penová v pondělí pozastavila své působení v čele Národní fronty. V televizním rozhovoru oznámila, že na postu předsedkyně nastupuje dovolenou, aby byla nad stranickým uvažováním. "Francouzi by se mne neměli bát, ani mého projektu, ale spíše programu a osobnosti Macrona," řekla o svém soupeři, kterého označila za člověka nepopulárního dosluhujícího prezidenta Françoise Hollanda.
Poražený kandidát tradiční francouzské pravice v prvním kole prezidentských voleb François Fillon v pondělí připustil, že nemá legitimitu, aby vedl republikány v červnových parlamentních volbách. Před ostatními lídry své strany vyzval k zachování jednoty pravicového tábora, aby se "nerozptýlil v předvolebních kombinacích". To je podle agentury AP zřejmě varování pro některé politiky, kteří mohou být v pokušení přidat se k centristickému kandidátovi na prezidenta Emmanuelu Macronovi.
Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování domácí automobilové skupiny PSA, kterou podezírá z podvodů s testy emisí naftových vozů. Agentuře Reuters to v pondělí sdělil zdroj z justičních kruhů. Výrobce aut značek Peugeot a Citroën je už čtvrtou automobilkou, proti níž je ve Francii toto vyšetřování vedeno. Skupina je podle zdroje vyšetřována z podvodu na spotřebitelích. PSA jakékoli pochybení popírá a v pondělí zopakovala, že dodržuje všechny zákony zemí, v nichž působí. V březnu bylo ve Francii zahájeno vyšetřování skupiny Fiat Chrysler Automobiles. Už loni začala prokuratura vyšetřovat koncern Volkswagen a letos v lednu také automobilku Renault.
"Panuje tu teď jistá hrdost na Francii, která neodpovídá karikatuře, která koluje v zahraničních médiích: migrace, terorismus, Le Penová..." říká česko-francouzský politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Evropské akcie zahájily týden silným růstem v reakci na vítězství centristického kandidáta Emmanuela Macrona v prvním kole prezidentských voleb ve Francii. Index pařížské burzy CAC 40 si krátce před polednem připisoval více než čtyři procenta a hlavní index německých akcií DAX se díky téměř tříprocentnímu růstu vyšplhal na rekordní maximum. Panevropský akciový index STOXX 600 vykazoval nárůst o téměř dvě procenta. Euro nicméně přišlo o část počátečních zisků, které ho vynesly až na pětiměsíční maximum. Macron ve druhém kole svede souboj s kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovou, která ve své kampani slibovala odchod Francie z eurozóny a návrat francouzského franku.
Vítězové prvního kola prezidentských voleb ve Francii, Marine Le Penová a Emmanuel Macron, burcují voliče pro rozhodující druhé kolo. Klíčové slovo je pro ně "vlastenec".
Bylo by předčasné malovat si Emmanuela Macrona jako příštího lídra liberální Evropy. Ale byl by to lepší prezident než Le Penová; pro Francii, pro Evropu i pro nás.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Soukromý život jednoho z kandidátů na post francouzského prezidenta Emmanuela Macrona připomíná román z červené knihovny. Jeho vztah s o 24 let starší ženou, která byla jeho učitelkou na střední škole, poutá velkou pozornost médií. Nejen kvůli neobvyklému věkovému rozdílu. Brigitte Macronová se aktivně podílí na předvolební kampani svého muže. Macron je podle průzkumů jedním z favoritů prvního kola francouzských prezidentských voleb. Ty začnou v neděli, v zámořských francouzských teritoriích už se hlasování rozběhlo.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Ve čtvrtek večer střežil policista Xavier Jugelé turecké kulturní středisko v Paříži. Zatímco seděl ve voze s kolegy, zaútočil na ně atentátník a Jugelého trefil do hlavy. Policista zemřel a další dva jeho kolegové byli těžce zraněni. Na Jugelého přátelé vzpomínají jako na zkušeného a oddaného policistu, který pomáhal během migrační krize v Řecku nebo asistoval při opětovném otevření hudebního klubu Bataclan.
Krátce po půl deváté večer na skupinu hlídkujících policistů na pařížské třídě Champs-Elysées začal pálit atentátník. Jednoho zabil a dva další vážně zranil. Jiní policisté palbu opětovali a zneškodnili ho. Přestože policie zatím k identitě útočníka mlčí, francouzská média už stačila jeho tvář odhalit. Podle zatím nepotvrzených informací za útokem stojí devětatřicetiletý Francouz Karim Cheurfi, který podle tisku “nenávidí policisty”. Policie prý Cheurfiho krátce zadržela ke konci letošního února. Tehdy se podle médií pokusil sehnat zbraně, aby mohl “zabíjet policisty”.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za "ztracenou" a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů. Vedle své voličské “dělnické” základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. A těm přizpůsobuje svůj hospodářský program. Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by to bylo přitom nemyslitelné.
Vítězství nacionalistky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, jejichž první kolo se odehraje v neděli, by bylo pro Evropu nebezpečné, zpochybnilo by evropskou integraci, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio. Poprvé v historii mají šanci na výhru hned čtyři lidé. Ve Francii se ještě nestalo, že by tak krátce před volbami neznali jméno jediného kandidáta, který má jistý postup do druhého kola. Mnoho voličů bude do poslední chvíle váhat, zda a jak volit.
"Francouzi na venkově a v malých městech jsou přesvědčeni o tom, že politické elity na ně kašlou, a hodlají jim to spočítat ve volbách. Ať už tím, že k nim nepůjdou, nebo hlasem pro krajní strany. Lidí, kteří ze samého zklamání hodlají volit nacionalistku Marine Le Penovou, je opravdu hodně a zdaleka to nejsou jen chudší nebo méně vzdělaní lidé," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o prezidentských volbách ve Francii zpravodaj České televize v Paříži Petr Zavadil. První kolo hlasování proběhne už tuto neděli 23. 4., případné druhé kolo za 14 dní.
Před padesáti lety - 19. dubna 1967 - zemřel v jednadevadesáti letech Konrád Adenauer, první spolkový kancléř, který během své vlády (1949 až 1963) pevně ukotvil poválečné západní Německo v demokratické Evropě. Muž, který se zasloužil o obnovu válkou zdevastované země a který zastával koncepci "sociálního tržního hospodářství".
