Nejde nám o peníze, jde o utrpení zvířat, říká chovatel ovcí Jan Šefc v duelu s Miroslavem Kutalem z Hnutí DUHA. Podle farmářů mají šelmy na Broumovsku na svědomí už stovky domácích zvířat, pro jejichž ochranu stát nedělá dost. Problém nelze řešit tak, že vlky vystřílíme, vlk dělá to, co je jeho přirozenost, a to je lovit zvířata, namítá Kutal.
Hnutí ANO ve svém programu přišlo s nápady na zrušení resortu životního prostředí, postu ministra lidských práv nebo třeba přesunutí Legislativní rady vlády pod ministerstvo spravedlnosti. Vysloužilo si za to kritiku politiků i ekologických organizací. "Je to velký hazard. Zvláště když ANO neříká ani to, jak zajistí, že nové velké ministerstvo - zejména pokud jej budou řídit - nebude kopat za zájmy Agrofertu, které jsou s potřebami nápravy naší krajiny v rozporu," říká programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který hned dodává, že ministerstvo životního prostředí, které vzniklo krátce po revoluci, tehdy začalo napravovat bezohlednost komunistického režimu k přírodě.
V Krušných horách se začali opět objevovat vlci. Jejich přítomnost potvrdily fotopasti, které v oblasti umístili dobrovolníci z hnutí DUHA Olomouc. Pohyb vlků v Krušných horách sledují od minulého podzimu, kdy nalezli vlčí stopy a trus. V květnu získali také video, na němž vlk větří a pózuje přímo před kamerou.
V národním parku Šumava se už utopilo dost miliard za projekty, které nepřinesly této společnosti vůbec nic, na společnost působí aktivisté, myslím si, že motivací mohou být i peníze, Hnutí Duha vůbec nezajímá, že tam žijí lidé, obce by se měly rozvíjet na základě udržitelného rozvoje, diskuse probíhala tak, že ústředním slovem aktivistů byl developer, betonář a kšeftař s pozemky, poslanci podlehli velmi profesionálně zvládnuté kampani, kterou vyvolali aktivisté a řídili ji, říká starosta Modravy Antonín Schubert a dodává, že každá změna ministra přinesla jiný výklad zákona o ochraně přírody.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje především podmínky spojené s národními parky. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman podporoval senátní úpravu zákona a přišel ji obhajovat i do sněmovny, která však prosadila své znění novely. Zeman již dříve avizoval, že tuto podobu zákona zamítne. Problém vidí především v tom, že jednotná koncepce pro všechny národní parky nepřihlíží ke zvláštnostem NP Šumava. Podle něj zákon omezuje práva obcí na území parku a jejich obyvatel. Uvedl to v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.
Z kotlíkových dotací budou letos vyřazeny kotle, které jsou pouze na uhlí, rozhodl výbor Operačního programu životní prostředí. Hnutí Duhaí však kritizuje, že nebyly vyřazené také kotle kombinované, v nichž se dá topit uhlím a biomasou. "Veřejné peníze a fondy EU by měly být investovány do opravdu moderních technologií - jako jsou například tepelná čerpadla či kotle pouze na dřevo nebo pelety," uvedlo hnutí. Podle něj by měl stát nejslabším nejen přispívat, ale uhradit veškeré náklady a pomoci s pořízením a výměnou topení.
Hranice Chráněné krajinné oblasti Poodří se od března změní. Podle rozhodnutí vlády v ní přibude přírody a ubude zastavěných území, která nemají zásadnější krajinnou hodnotu. Ulevit by se tak mělo hlavně místním lidem, kterým bydlení na území chráněné krajinné oblasti komplikovalo život. Majitelům polností a lesů, kteří kvůli CHKO dál nemůžou na svých pozemcích hospodařit, pak bude podle zákona náležet finanční náhrada.
Evropská komice navrhuje směrnici, podle které by se mělo recyklovat 65 % odpadu. Této míry recyklace by se mohlo dosáhnout do roku 2030. Podle průzkumu Hnutí DUHA by to znamenalo, že výstavba většiny plánovaných spaloven by byla zbytečná, jelikož by pro ně v budoucnu nebylo dost odpadu. "Z naší strany se jedná o doporučení. Nové spalovny není vhodné stavět, když není jasné, jestli pro ně v budoucnu bude využití," řekl Ivo Kropáček, odpadový expert hnutí.
Fotopast v jižním Pošumaví zaznamenala v říjnu osamoceného vlka. Nepodařilo se prokázat, že by se v oblasti vyskytovala celá smečka. "Smečka se většinou pohybuje spolu. Na tom záběru je pouze tohle jediné zvíře," vysvětlila koordinátorka hnutí Duha Josefa Volfová. Na našem území se v současné době pohybuje jedna vlčí smečka na Kokořínsku a druhá na Broumovsku. Další trvalý výskyt vlků v ČR není prokázán.
Záběry z fotopasti v Broumovském výběžku odhalily, že se zdejším vlkům narodila nejméně dvě mláďata. Vlkům se v Česku daří. Občas rády zavítají do blízkosti lidských obydlí, člověk z nich však nemusí mít strach. "Mnohem větším nebezpečím jsou volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog Miroslav Kutal z Hnutí DUHA
Nejméně dvě vlčata se letos na jaře narodila na Broumovsku. Prokázaly to záběry z fotopastí. "Znovuosídlení Broumovska vlky a jejich rozmnožování potvrzuje trend návratu těchto dříve vyhubených šelem do české krajiny. V Česku se nyní prokazatelně rozmnožily dva páry vlků," uvedl ve středu Petr Kafka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Za posledních patnáct let ubyla na Šumavě a v Pošumaví téměř třetina rysů ostrovidů. Nyní se v parku nachází zhruba šest desítek těchto kočkovitých šelem. Rysi se nezřídka stanou terčem pytláků, podobné případy se v Čechách i v Bavorsku vyskytly v minulosti několikrát. Hrozbou jsou pro ně také automobily. O víkendu se v Prášilech na Klatovsku sejdou čtyři desítky českých a bavorských ochranářů, kteří se profesionálně či dobrovolnicky věnují ochraně rysa ostrovida. Budou hledat způsoby, jak nepříznivý vývoj zvrátit.
V Olomouckém kraji u Šternberku ochránci přírody zaznamenali pohyb rysa ostrovida. Jeho stopy objevili ve sněhu na lesní cestě. Dosud jeho pohyb mapovali nebo předpokládali ve vyšších polohách Jeseníků. Rozsáhlé lesy v Nízkém Jeseníku a navazujícím vojenském prostoru Libavá jsou pro rysa podle odborníků vhodným prostředím s dostatkem kořisti. Zmapování jeho pohybu v nižších polohách bylo podle nich možné i díky plošnějšímu výzkumu.
Podle vlčích hlídek, které v únoru v Beskydech mapovaly výskyt velkých šelem, žije v tamních horách nejméně 15 rysů a 3 vlci, jejichž stopy zaznamenaly. V Javorníkách zase našly stopy medvěda, uvedla koordinátorka projektu Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Beskydy. Potvrdila to tři různá na sobě nezávislá pozorování. "Podle hrubého odhadu se v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách pohybuje minimálně 10 dospělých rysů, pět dospívajících mláďat a tři vlci," řekla. Jejich teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska, dodala.
Už za necelý rok mají v Česku začít platit zcela nová pravidla pro účtování elektřiny. Regulovaná část ceny má od roku 2017 více záležet na jističi a méně na spotřebě. Návrh změn, které představil Energetický regulační úřad (ERÚ), tvrdě kritizují ekologové. Podle nich pomohou nové tarify velkým energetickým firmám a doplatí na ně někteří spotřebitelé. "Úspory přestanou dávat smysl, spotřeba elektřiny poroste," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha. Nejvíce podle něj na změnu doplatí domácnosti s nízkou spotřebou - například matky samoživitelky nebo důchodci.
Během října v Beskydech pošla dvě mláďata vzácného rysa ostrovida. První z nich srazilo auto začátkem měsíce u Lidečka, druhé zahynulo 12. října na silnici I/35 u Dolní Bečvy. Olomoučtí zoologové potvrdili, že druhé sražené mládě bylo jedním ze tří letošních potomků rysice Lenky. Všechna mláďata společně s matkou zachytila v červenci fotopast v centrálních Beskydech. V Beskydech Hnutí Duha letos zaznamenalo sedm koťat od tří samic. V celých Beskydech a Javorníkách se pohybuje asi 10 dospělých rysů.
Podle průzkumu vědců chodí do divoké přírody každý čtvrtý Čech, většina přesto souhlasí, že je potřeba ji chránit.
někteří starostové severočeských obcí požadují po premiérovi jasný signál k tomu, aby se postupně mohlo zlepšovat životní prostředí v zdevastovaném území.
Návštěva prezidenta v krajích funguje jako dobře secvičené představení. Reportér Aktuálně.cz mu byl v patách v Plzeňském kraji.
