


Porazil Islámský stát, ve volbách to ale nemusí stačit. Hrdina Abádí bojuje o hlasy Iráčanů
Irák čekají v sobotu první volby od porážky teroristů z Islámského státu. Současný premiér Hajdar Abádí nemá vítězství vůbec jisté.



Irák čekají v sobotu první volby od porážky teroristů z Islámského státu. Současný premiér Hajdar Abádí nemá vítězství vůbec jisté.



Irácké síly zadržely pět velitelů IS poté, co je nalákaly do Iráku ze sousední Sýrie. Lídr celé organizace abú Bakr Bagdádí mezi nimi však nebyl.



V blízkovýchodní zemi se nyní konají procesy se stovkami žen a dětí zadržených loni při bojích proti Islámskému státu.



V Iráku popravili 13 lidí, včetně 11 osob odsouzených za "terorismus". Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení iráckého ministerstva spravedlnosti. Mezi popravenými osobami byli lidé odsouzení "za bombové útoky spáchané pomocí automobilů, za zabití členů bezpečnostních složek a za únosy", uvedlo ministerstvo bez jakýchkoli podrobností o místě popravy, datu či dalších detailech. Další dvě osoby byly odsouzeny za jiné trestné činy. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) popravy v Iráku již několikrát ostře zkritizovala. Podle ní patří Irák k zemím, které popravují nejvíce lidí na světě, po Číně, Íránu a Saúdské Arábii.



Ve hře byl úder na íránské základny v Sýrii a ukázka síly Rusku. Americký ministr obrany James Mattis měl ale obavy z reakce Moskvy a Teheránu.



Mohamed Násir Hamoud se po obsazení Mosulu teroristy z Islámského státu stal nedobrovolně úředníkem ve službách džihádistů. Jeho příběh přinesl americký list New York Times.



Islamisté přišli o finanční zdroje z prodeje ropy a ukradených artefaktů a hledají nové. Navíc se blíží návrat bojovníků IS do Evropy. Europarlament tak řeší, jak co nejvíce omezit financování džihádistů.



Západní Mosul totálně zničily boje s tzv. Islámským státem, opětovná výstavba potrvá roky. Starostovi iráckého města Abdelsatáru Hibbúovi ale chybějí peníze. A jak varuje, bez financí od centrální vlády se můžou ve městě rozhořet sektářské spory. "Podobný nedostatek předvídavosti může mít fatální následky," říká.



Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho armáda zahájila operace v iráckém regionu okolo města Sindžár. Stalo se tak dva dny poté, co se objevily zprávy, že se separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, hodlá z místa stáhnout. "Už dříve jsme oznámili, že půjdeme do Sindžáru. Teď jsme tam zahájili operace. Boj je vnější i vnitřní," oznámil v neděli Erdogan bez dalších podrobností. Turecká armáda v brzké době podle prezidenta rovněž hodlá rozšířit svou operaci proti kurdským oddílům na severu Sýrie, a to asi 40 kilometrů od Aleppa ve městě Tal Rifaat.



Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton by chtěl vypovědět jadernou dohodu s Íránem.



Většina města bez elektřiny a pitné vody, pod sutinami mrtvá těla, nevybuchnutá minuce na každém kroku, taková je realita života v Mosulu, osm měsíců po vysvobození iráckou armádou.



Soud stanoví výši trestu pro 18letého Iráčana příští týden. Útok se stal v londýnské stanici metra Parsons Green minulý rok v září.



Pád letounu armády Spojených států, který se ve čtvrtek zřítil v západním Iráku, nepřežila celá sedmičlenná vojenská posádka. V pátek to potvrdilo americké ministerstvo obrany. Příčinou havárie nebyla podle televize CNN žádná nepřátelská akce. CNN uvedla, že v blízkosti helikoptéry prolétával jiný vrtulník a jeho posádka potvrdila, že v místě se neodehrávala žádná palba. Stroj spadl poblíž města Káim v provincii Anbár. Média už dříve s odvoláním na několik armádních zdrojů uvedla, že stroj nebyl na bojové misi. Podle původní zprávy agentury Reuters šlo o vrtulník HH-60 Pave Hawk. Ten v armádě využívají hlavně členové speciálních sil. Ve čtvrtek se stroj přesouval mezi dvěma lokalitami.



Proč někdo opustí bezpečnou zemi, jako je Norsko, a odejde bojovat do Sýrie, kde mu hrozí vysoké riziko smrti? Odpověď se pokoušeli najít norští filmaři Adel Khan Farooq a Ulrik Rolfsen ve filmu Nábor pro džihád, který se představil na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Dvojice sledovala lídra norské džihádistické scény Ubaydullaha Hussaina, který rekrutoval mladé norské muslimy do služeb Islámského státu. Muž, který se narodil v Norsku pákistánským rodičům, v minulosti hrál fotbal a lední hokej, a dokonce působil jako fotbalový rozhodčí. Loni ho soud poslal na devět let do vězení za členství v teroristické organizaci.



15 osob zabili džihádisté u falešného bezpečnostního zátarasu na dálnici v provincii Kirkúk, zatímco při jiném útoku ve stejné provincii byli zabiti tři lidé.



S milionem dokumentů, včetně vzácných rukopisů a starých tisků, patřila mosulská knihovna k nejvýznamnějším na Blízkém východě. Islámský stát ji však systematicky zlikvidoval. S obnovou pomáhá také iniciativa jedné české knihovnice. Díky ní budou mít Iráčané již koncem března nové vybavení provizorní knihovny. "Vím, že to není životně důležitá součást města, jako třeba nemocnice, ale také vím, že bez vzdělanosti se žádná civilizace neobejde, říká Klára Rösslerová.



Evropským státům podle listu vcelku vyhovuje, že budou jejich občané v dotyčných zemích souzeni a stráví tam dlouhá léta ve vězení.



Osm lidí, převážně členů iráckých bezpečnostních složek, v sobotu na západě Iráku zahynulo při náletu amerického letadla mezinárodní koalice, která bojuje proti islámským radikálům. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místního představitele. Úder byl podle něj veden omylem. Velení koalice v prohlášení pouze potvrdilo nálet pro podporu pozemní operace, jejímž cílem bylo dopadení teroristy. O obětech se komuniké nezmiňuje. Incident se stal v oblasti Al-Bagdádí. "Zabiti byli vysoce postavený člen zpravodajských služeb, pět policistů a jedna žena," uvedl místní činitel. Zraněno bylo podle něj dalších asi 20 lidí, včetně místního policejního šéfa a starosty.



Srpen 2015 patří k nejtragičtějším měsícům nedávné uprchlické krize v Evropě. Rakouská policie tehdy našla v nákladním voze, jedoucím z Maďarska, těla 71 udušených migrantů, včetně čtyř dětí. Soud v maďarském Kécskemétu má rozhodnout o výši trestu pro tři Bulhary a Afghánce, kteří podle obžaloby za "mimořádně krutou smrt" uprchlíků mohou.



Dva sebevražední atentátníci v pondělí v centru irácké metropole Bagdádu zabili několik desítek lidí. Údaje o přesném počtu mrtvých a zraněných se liší, agentura AP hovoří o 38 obětích, irácké ministerstvo vnitra o 27. Zraněných je přes sto. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle AP ale vše ukazuje na teroristickou organizaci Islámský stát (IS), která se přihlásila k podobným útokům v minulosti. Mluvčí ministerstva vnitra řekl, že nálože byly odpáleny na náměstí v centru města, kde se ráno scházejí uchazeči o příležitostnou práci. Právě těch je mezi mrtvými nejvíce. IS má na svědomí i sebevražedný atentát z 3. července 2016, kdy v centru Bagdádu zahynulo 323 lidí.