Otřesy, které v neděli pocítily Irák a Írán, dosáhly síly 7,3 stupně Richterovy škály. Místní média hlásí jen v Íránu nejméně 450 mrtvých a více než sedm tisíc zraněných. Nejvíce zemětřesení zasáhlo íránskou provincii Kermánšáh a iráckou provincii Sulajmánia, která se nachází na území iráckého Kurdistánu.
Na demonstraci proti migrantům jsem se bála jít a říct svůj původ, Česko je xenofobní a plné předsudků. Natáčeli jsme dva dny s mladým rasistou Lukášem, snad se nám podařilo změnit jeho názor, říká studentka původem z Íránu Šírin Nafariehová, vítězka soutěže amatérských filmů My Street Films. Dodává, že nemohla pochopit, proč má Lukáš takový názor, nejspíš prý přebírá radikální názory od někoho staršího.
"Po příjezdu do Nduty jsem dostala stan, trochu jídla a vody a nějaké kuchyňské potřeby," píše se v jednom z hodnocení. Nejde ale o portál na rezervaci hotelu. Tuto "recenzi" najdete pod profilem uprchlického tábora v Tanzanii. Projekt nazvaný Svět táborů, za kterým stojí humanitární organizace Lékaři bez hranic, přibližuje život běženců. A záměrně připomíná cestovatelské stránky.
Nemůžou se umýt čistou a teplou vodou, ve stanech se mačkají a trpí všemožnými nemocemi. Tak ve zkratce vypadá život lidí, kteří museli kvůli válkám opustit své domovy a skončili v uprchlických táborech. Situaci běženců představuje zblízka internetový projekt Svět táborů, který je iniciativou humanitární organizace Lékaři bez hranic. Webové stránky WorldOfCamps.org fungují podobně jako cestovatelské portály. Místo polopenze se tu ale lidé dozvědí, že v daném táboře dostanou například pitnou vodu.
Dva sebevražední atentátníci odpálili bomby v šíitské mešitě v iráckém městě Kirkúku na severovýchodě země. Podle agentury Reuters s odkazem na zdroje z nemocnice zemřelo nejméně pět lidí a dalších více než dvacet osob je zraněných. K atentátu se zatím nikdo nepřihlásil. Téměř vždy má ale takové útoky na svědomí radikální organizace Islámský stát.
Kvůli konfliktu mezi iráckou centrální vládou a autonomním Kurdistánem odešlo z domovů na 180 000 civilistů. Podle humanitárních organizací jsou to většinou Kurdové. Konflikt vyvolalo zářijové referendum, které vypsala kurdská vláda a v němž se většina hlasujících vyslovila pro nezávislý Kurdistán. Bagdád pak poslal na sporná území armádu. V polovině října armáda vytlačila oddíly kurských pešmergů z ropných oblastí u Kirkúku, postupně obsazuje pohraniční posty na severu Iráku. Je mezi nimi 79 000 osob z města Kirkúk," oznámil ve svém prohlášení úřad koordinátora OSN pro Irák. Další velký exodus byl koncem října z města Túz Chúrmátú, obývaného Kurdy, Araby i Turkmeny.
Uzbecký terorista Sayfullo Saipov žil sedm let ve Spojených státech. Do úterního útoku v New Yorku nebudil žádné podezření. Svoji zbraň - dodávku - měl z půjčovny. Stejně jako atentátníci z Barcelony.
Bagdád v úterý převzal kontrolu nad hlavním hraničním přechodem mezi Irákem a Tureckem u Fajšchábúru. V jeho blízkosti se nachází ropovod, kterým proudí kurdská a irácká ropa do Turecka. Přechod leží v provincii Dahúk, která je součástí iráckého Kurdistánu. Dosud ho spravovala Kurdistánská regionální vláda (KRG). Sdělila to agentura Reuters. Jejím novinářům členové irácké vlády ukázali fotografie, na kterých vojáci na přechodu vyvěšují irácké a turecké vlajky. Kurdové ale zprávy popírají. Napětí mezi centrální vládou v Bagdádu a Kurdistánem se vyostřilo po 25. září, kdy se Kurdové v autonomii a několika sporných oblastech vyslovili pro nezávislost. Bagdád označil referendum za neústavní.
Írán ruší omezení, která zavedl na hranici s iráckým Kurdistánem poté, co se Kurdové v autonomní oblasti a v několika sporných iráckých regionech 25. září vyjádřili pro nezávislost. S odkazem na sdělení vrchního představitele íránské armády o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Zrušení omezení vejde v platnost v nadcházejících dnech, řekl generálmajor Mohammad Bákerí. Prohlásil také, že pokud by se Kurdistán odtrhl od Iráku, mělo by to za důsledek krveprolití v Iráku a v sousedních zemích. Írán krátce po referendu na žádost Bagdádu zrušil lety do Irbílu a uzavřel hraniční přechody s autonomií.
Irácký premiér Hajdar Abádí oznámil začátek ofenzivy vládních sil proti poslední baště teroristické organizace Islámský stát na západě země, u hranic se Sýrií. Armáda při přípravě ofenzivy proti zbylým bojovníkům IS varovala civilisty v dotyčných lokalitách. "Bezpečnostní jednotky vás nyní přicházejí osvobodit. Bůh je v této poslední bitvě s námi," stálo na letácích. Text nabádal nepřátele, aby "odhodili zbraně" a odebrali se do domů. Bojovníci IS se v roce 2014 při bleskovém průlomu zmocnili téměř třetiny Iráku. Od té doby jednotky dobyly zpět 90 procent území, které IS ovládal. Radikálům zůstala jen města Káim a Ráva u západní hranice země.
Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".
Íránské milice přítomné v Iráku musí odejít a vrátit se domů, požadoval v neděli v Rijádu americký ministr zahraničí Rex Tillerson s poukazem na to, že se boje proti radikální skupině Islámský stát blíží ke konci. "Nezávislý a silný" Irák určitým způsobem umožní "čelit negativním vlivům Íránu" v této zemi, prohlásil šéf americké diplomacie. "Teď, když se boj proti Islámskému státu chýlí ke konci, musí íránské milice, které jsou v Iráku, odejít, musí se vrátit domů. Všichni zahraniční bojovníci se musí vrátit domů," požadoval Tillerson. Spojené státy tento měsíc zařadily íránské Revoluční gardy na americký seznam teroristických organizací.
Irácká federální armáda v pátek po bojích s kurdskými silami získala kontrolu nad městečkem Altun Kupri na administrativním pomezí mezi autonomním Kurdistánem a provincií Kirkúk.
Vláda iráckého Kurdistánu ve čtvrtek oznámila, že je připravena jednat s centrální vládou premiéra Hajdara Abádího o řešení krize. Spor se týká referenda, v němž se většina Kurdů v září vyslovila pro nezávislost Kurdistánu. Bagdád vyslal na konci minulého týdne armádu na posty, které Kurdové obsadili od roku 2014 mimo své autonomní provincie, a vojsko odtud v minulých dnech vytlačilo kurdské milice. Ve většině případů Kurdové ustoupili dobrovolně, bez boje. "Záležitost se nedá řešit vojenskými operacemi. Požádali jsme mezinárodní společenství, aby pomohlo oběma stranám zahájit dialog a řešit problémy na základě irácké ústavy," uvedla vláda autonomního Kurdistánu po svém zasedání.
Prezident USA Donald Trump řeší další nepříjemný problém. Dostal se do emotivního konfliktu s rodinou amerického vojáka, který zemřel na začátku října v africkém Nigeru. Ta tvrdí, že Trump v telefonickém rozhovoru s pozůstalou vdovou vojákovu oběť zlehčoval a chladně prohlásil, že "věděl, do čeho jde". Podle prezidenta ale jeho političtí odpůrci a média vše cynicky překroutili. Napadl také svého předchůdce Baracka Obamu, který podle něj rodinám zemřelých vojáků vůbec netelefonoval.
Nejnovější konflikt na severu Iráku, kde na sebe v okolí města Kirkúk začaly střílet vládní jednotky a kurdské milice, má pro Česko velmi nepříjemný podtext. Obě strany totiž mají moderní české zbraně. Iráckým Kurdům, tzv. pešmergům, dodává Praha pěchotní zbraně a munici, vládním jednotkám zase bitevní letouny L-159 spolu se školením personálu. Čeští bezpečnostní experti označují situaci za velmi vážnou. Nemá přitom podle nich jednoduché východisko.
Irácký autonomní Kurdistán odložil parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat 1. listopadu. Oznámila to ve středu volební komise a zdůvodnila to krizí, která nastala po zářijovém referendu o nezávislosti. Irácká armáda a její spojenci začali vytlačovat kurdské oddíly z pozic, které Kurdové zaujali po porážce radikálů z Islámského státu i mimo své autonomní oblasti. Bagdádu šlo zejména o ovládnutí Kirkúku, kde se nacházejí bohatá ropná naleziště. Kurdové a jejich diplomaté v USA poukazují na to, že do operací proti Kurdům Bagdád nasadil také šíitské oddíly Hašd Šaabí, které cvičí a sponzorují íránské revoluční gardy. Mluvčí mezinárodní letecké koalice ale jejich zapojení popřel.
Po iráckém Mosulu ztratil tzv. Islámský stát i své druhé nejdůležitější a největší město. Syrskou Rakku v úterý dobyly arabsko-kurdské milice SDF, které podporují Američané. Kam ale mizí ti bojovníci Islámského státu, kteří nezemřou v bitvě? Někteří se vracejí do Evropy, většina se ale stahuje do údolí řeky Eufrat.
Spojené státy nepodporují v čerstvém konfliktu mezi iráckou vládou v Bagdádu a menšinovými Kurdy na severu země žádnou ze stran. Podle agentur to prohlásil prezident Donald Trump. "Nemáme radost ze skutečnosti, že se střetávají. Nejsme na žádné straně," řekl Trump novinářům. "Mnoho let jsme měli s Kurdy velmi dobrý vztah, jak víte, a také jsme byli na straně Iráku, přestože jsme především tam nikdy neměli být," dodal. Irácké provládní síly v pondělí vypudily kurdské milice ze severoiráckého města Kirkúk, které leží na okraji rozsáhlých naftových polí. Jednotky věrné Bagdádu také obsadily kurdskou vojenskou základnu nedaleko města, letiště a hlavní úřad v centru města.
Irácké jednotky zahájily ofenzivu na město Kirkúk, které bylo v držení v kurdských milic. Podle Bagdádu, na jehož prohlášení se odvolává televize Al-džazíra, už iráčtí vojáci ovládají celou oblast Kirkúku. Bagdád vyzval kurdské milice, aby vrátily správu nad městem i celou provincií centrální irácké vládě. Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti. Podpořilo ji až 90 procent hlasujících. Bagdád ale výsledky referenda neuznává.
