1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu. Takový je plán německé vlády na zapojení do vojenské operace proti Islámskému státu. Jen příští rok hodlá Berlín na bojové operace ve východním Středomoří, Perském zálivu či Rudém moři vyčlenit 134 milionů eur. Potřeba bude ještě souhlas parlamentu, který se ale předpokládá.
Tohle město, sužované vysokou nezaměstnaností, je francouzskými médii označováno za líheň džihádismu. Mladí lidé, jejichž předci pocházejí ze severní Afriky, odcházejí bojovat do Sýrie již od roku 2013. Někteří z nich působí jako převaděči, kteří pomáhají dalším Evropanům dostat se přes hranice do Sýrie, jiní pak překládají propagandistická videa do francouzštiny a verbují další stoupence.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Islamističtí fanatici z organizace Boko Haram zavraždili za loňský rok víc lidí než Islámský stát. Celkem mají na svědomí vice než 6600 obětí. Skupina, která chce podobně jako Islámský stát založit chalífát, terorizuje hlavně Nigérii a okolní státy už pět let. Zpráva Institutu pro ekonomiku a mír navíc upozorňuje, že loni ve světě došlo k masivnímu nárůstu terorismu. Zejména v Iráku, Sýrii a Nigérii. A to i přes to, že vlády celosvětově za boj s terorem utratily astronomických 117 miliard dolarů.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zdvojnásobení boje proti organizaci Islámský stát v Sýrii je podle britského premiéra Davida Camerona klíčovým momentem. Francie v dokumentu vyzvala všechny státy, které jsou schopny se zapojit do boje proti extrémistům, aby zdvojnásobily a zkoordinovaly své úsilí ve snaze zabránit dalším útokům ozbrojenců. Británie se už zapojila do vzdušných úderů proti pozicím IS v Iráku, Cameron chce ale následovat spojence a rozšířit zapojení britských sil i na koaliční nálety proti islamistům v Sýrii.
Srbsko a Makedonie začaly povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. Ostatní jsou od hranic vraceni zpět. Také slovinská policie v písemném prohlášení uvedla, že budou vpouštěni pouze migranti "ze zemí, kde jsou ozbrojené boje". Proti opatření se již začali bouřit uprchlíci z ostatních zemí, jako jsou Írán, Alžírsko nebo Maroko.
Washington stáhl pozemní síly z Iráku v roce 2011 a spojenci v čele s USA v současnosti spoléhají takřka výhradně na letecké údery. Jeb Bush ve středu před uniformovanými studenty vojenské školy v Charlestonu prohlásil, že teroristé vyhlásili západnímu světu válku a jedinou možností je porazit je za pomoci pozemních operací. Proto je pro vyslání amerických vojáků do Iráku.
Muže, který se jménem Islámského státu (IS) přihlásil k pátečním atentátům, francouzská zpravodajská služba identifikovala jako Fabiena Claina. Francouze, který konvertoval k islámu v dospělém věku, identifikoval se s džihádisty a odešel do Sýrie. Masivní bombardování, které v posledních dnech provádí především francouzské a ruské letectvo, zřejmě donutilo vedení Islámského státu přemístit se z Rakky na východě Sýrie do Mosulu v Iráku.
Americký letoun, který měl Iráku dopravit českou munici na boj s Islámským státem, se musel vrátit na základnu. Stroj totiž ve vzduchu hlásil poruchu. Zásilka, která musí počkat do čtvrtka, je součástí daru českého kabinetu vládě v Bagdádu. Ta se o zbraně dělí ještě s kurdskými milicemi, které válčí s islamisty na severu země. Jde o deset milionů nábojů do samopalů, osm milionů střel do kulometů, pět tisíc ručních granátů a stejný počet protitankových granátů. Jsou to staré zásoby, které česká armáda kvůli přezbrojování nepotřebuje, za 41 milionů korun.
Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice. Západ složitě hledá odpověď a sbírá síly k rozhodnější vojenské akci. Ve středu má doplout do Perského zálivu francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více "koordinovaných úderů" na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí. Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
Kurdští bojovníci vstoupili do severoiráckého Sindžáru a čistili město od radikálů z Islámského státu. Sindžár je důležitým bodem zásobovací trasy radikálů vedoucí ze syrské Rakky do Mosulu.
Druhá televizní debata demokratických kandidátů na prezidentský úřad se v televizi CBS odehrála den po teroristických útocích v Paříži. Hillary Clintonová odmítla nařčení, že podcenila vliv Islámského státu, podle ní za růst moci islamistů mohou vůdci arabských zemí, zejména Iráku. Na rozdíl od republikánských kandidátů ale účastníci debaty odmítli použít pojem "radikální islám" s poukazem na fakt, že svět se nachází ve válce s džihádisty, nikoli islámem.
Kurdští bojovníci našli východně od severoiráckého Sindžáru masový hrob jezídů, v němž je uloženo víc než sedmdesát těl. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kurdského starostu města. Nález byl objeven krátce poté, co kurdské jednotky ze Sindžáru vytlačily oddíly Islámského státu. V masovém hrobě našli Kurdové zbytky vlasů, kostí a osobních věcí, z nichž některé údajně patřily sindžárským ženám. "Smrt je lepší než to, co jsme viděli v masovém hrobě," sdělil agentuře Reuters telefonicky sindžárský starosta. Hrob nyní chrání hlídka do příchodu expertů, kteří budou pozůstatky analyzovat. Budou rovněž shromažďovat důkazy pro trestní stíhání pro podezření z genocidy.
Nejméně 18 mrtvých a 41 zraněných si vyžádal sebevražedný útok v Bagdádu. Terčem atentátu byli podle agentury Reuters účastníci pohřbu šíitského provládního bojovníka. Ke krveprolití se doposud nikdo nepřihlásil, ale v posledních měsících v metropoli často útočí radikálové Islámského státu. Irácká armáda v pátek odstartovala ofenzivu, jejímž cílem je opětovné převzetí kontroly nad městem Ramádí, které kontrolují právě islamisté.
V detenčním zařízení v Drahonicích už čtvrtým dnem hladoví více než třicet uprchlíků. Protestují proti svému věznění a také proti tomu, že jim nikdo nevysvětlil, co se děje a co s nimi bude dál. Podle dobrovolníků už jsou frustrovaní a hladovku chápou jako jedinou možnost, jak svou situaci změnit. "Obavám se, že budou v hladovce pokračovat do krajnosti. Budou se snažit vytvářet nátlak, protože žádný jiný způsob jim v tuto chvíli nezbývá,“ řekl farář Alexandr Flek. Podle ministerstva nejsou hladovky v detencích ničím neobvyklým.
Kurdští bojovníci vstoupili do Sindžáru, města na severu Iráku. Snaží se z něj vytlačit ozbrojence Islámského státu. Kurdská regionální bezpečnostní rada informovala, že oddíly pešmergů do města vnikly "ze všech směrů" a že islamisté jsou na útěku. Ve městě jich zbývá zřejmě jenom hrstka. Kurdský prezident informoval, že pešmergové nad Sindžárem převzali kontrolu. Ze vzduchu jejich oddíly podpořila koalice v čele se Spojenými státy americkými. Kurdové nasadili do akce na 7500 bojovníků. Město původně obývala menšina jezídů. Irácká armáda mezitím informovala, že začala s ofenzívou, jejímž cílem je opětovné převzetí kontroly nad městem Ramádí.
Když Islámský stát loni v srpnu dobyl severosyrské město Sindžár, desetitisíce jezídů se daly na útěk. Islamisté totiž v jejich domovech rozpoutali hotové peklo. Nyní příslušníkům po staletí pronásledované náboženské menšiny svitla naděje, že se budou moci vrátit domů. Kurdské milice podporované koaličními nálety začaly ofenzivu, která má jediný cíl: získat strategické město zpět a islamisty vyhnat.
Necelých 8000 příslušníků ozbrojených sil iráckých Kurdů zaútočilo na Sindžár, držený Islámským státem. Cílem je přerušit důležitou spojnici džihádistů mezi Rakkou na východě Sýrie a iráckým Mosulem. Pád města by měl i velký symbolický význam. Ze Sindžáru a okolí loni v létě uprchly statisíce jezídů, které Islámský stát tvrdě pronásleduje a považuje za nevěřící. Tisíce jezídských žen džihádisté drží jako sexuální otrokyně.
Jednotky iráckých Kurdů zahájily operaci, jejímž cílem je dobytí města Sindžár, které ovládá radikální organizace Islámský stát (IS). Kurdy ze vzduchu svými nálety na pozice islamistů podpořila i koalice vedená USA. Pozemní operace se podle kurdské autonomní vlády účastní až 7500 pešmergů, tedy příslušníků kurdských milic. Cílem akce je kromě dobytí samotného severoiráckého města i zajištění strategických zásobovacích tras a údajně i vytvoření nárazníkové zóny, která by Sindžár a jeho obyvatele chránila před ostřelováním dělostřelectvem radikálů.
Podle velitele amerických vzdušných sil Charlese Browna chtějí spojenci v čele s USA zvýšit počet leteckých úderů na islamistické cíle v Iráku a Sýrii. Američané počet náletů v září a říjnu snížili - údajně kvůli počasí a rovněž kvůli utlumení aktivit islamistů. Brown popřel, že by rozhodnutí ovlivnil fakt, že se do náletů zapojilo i Rusko.
