


Iráčané vychvalují české bitevníky L-159. Nasadí je okamžitě, mají pomoci porazit Islámský stát
Iráčané představili první dvě bojová letadla, která nakoupili v Česku. Podzvukový letoun L-159 jim má pomoci vyhrát bitvu s islamisty.



Iráčané představili první dvě bojová letadla, která nakoupili v Česku. Podzvukový letoun L-159 jim má pomoci vyhrát bitvu s islamisty.



Uprchlický tábor Al Obajdí je jediným táborem zřízeným OSN, který leží v oblasti kontrolované radikály z Islámského státu (IS). Žije v něm přes 900 lidí, kteří musí dodržovat přísná pravidla práva šaría. Ženy v táboře ležícím na severu Iráku musí nosit nikáb a nemohou vycházet bez doprovodu muže. Za porušení pravidel hrozí obyvatelům tábora smrt z rukou "morální policie". Radikálním islamistům se okolí tábora podařilo dobýt v červenci 2014. Pod podmínkou, že se obyvatelé tábora podřídí právu šaría, IS souhlasil s tím, že jej místní organizace mohou provozovat i nadále. Logo OSN z místa zmizelo, přestože skrze organizaci pomoc proudí nadále, popisuje agentura Reuters.



Americký prezident rozhodl o vůbec prvním nasazení vojáků v Sýrii. Až pět desítek příslušníků elitních jednotek bude pomáhat koordinovat boj proti radikálům z Islámského státu (IS). Agentuře Reuters to sdělil vysoce postavený úředník z Obamovy administrativy.



Křesťanští uprchlíci z Iráku, které chce do Česka přivézt nadační fond Generace 21, hledají hlavně bezpečí. Podle fondu má řada z nich vysokoškolské vzdělání, počítají ale s tím, že v Česku budou muset začít od pomocných prací. Důležité je pro ně také to, aby jejich děti po více než ročním pobytu v uprchlickém táboře v Irbílu mohly zase začít chodit do běžné školy.



Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že Česko pomůže 152 iráckým křesťanům. Podle Nadačního fondu Generace 21 jim v zemi hrozí pronásledování. Nadační fond má prý připraveny prostředky na jejich převoz z Iráku i na zajištění pobytu v Česku. Problém je ale právní status těchto Iráčanů. Formálně totiž nejde o uprchlíky, kteří utekli do jiného státu.



Kurdové zveřejnili video zachycující akci, při níž američtí a kurdští vojáci před několika dny v Iráku osvobodili sedmdesát rukojmích organizace Islámský stát (IS). Operace ve městě Havídža v provincii Kirkúk byla spuštěna ve chvíli, kdy hrozilo, že radikální islamisté zajatce zabijí. Při akci zemřel jeden Američan a několik členů IS. Mrtvý americký voják je první americkou obětí v bojích proti IS. Podle listu The New York Times speciální jednotky podporovaly americké vrtulníky a letadla.



V rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN bývalý britský premiér Tony Blair přiznal, že americká invaze do Iráku v roce 2003 je spoluzodpovědná za vzestup radikální organizace Islámský stát. Za některé tehdejší chyby Londýna se Blair zároveň omluvil. Výraznou roli podle Blaira ale sehrálo i takzvané arabské jaro, tedy série lidových revolucí, které se v roce 2011 prohnaly arabským světem a způsobily pád autoritativních režimů například v Tunisku, Egyptě či Libyi.



Američané společně s Kurdy zachránili ve čtvrtek 70 rukojmích. Všichni muži, zadržovaní Islámským státem, měli být v pátek po první ranní modlitbě popraveni. Dokonce už pro ně byl vykopán hrob. Šlo vesměs o irácké Araby: vojáky irácké armády, místní lid a také členy Islámského státu, obviněné ze špionáže nebo zrady. Spekuluje se o tom, že mezi nimi byli i lidé, kteří mají cenné informace o situaci na území, ovládaném Islámským státem. Proto bylo důležité je zachránit.



Američtí a kurdští vojáci osvobodili v Iráku sedmdesát rukojmích zajatých organizací Islámský stát. Akce byla spuštěna v momentě, kdy hrozilo, že radikálové rukojmí zabijí. Při operaci, jejímž dějištěm byla Havídža v irácké provincii Kirkúk, byl zabit jeden Američan a několik členů IS.



Iráčtí šíité chtějí, aby premiér Hajdar Abádí požádal Rusko o zapojení ruského letectva do bojů proti organizaci Islámský stát (IS) v Iráku. Abádí s tím zatím podle agentury Reuters nepočítá. Ujistil o tom i americkou armádu, která pomohla vyzbrojit a vycvičit irácké vojáky. Abádí uvedl, že není "vhodný čas na zapojení Rusů do bojů, protože by to jenom zkomplikovalo vztahy s Američany". Zároveň ale podle svého mluvčího nevyloučil "zapojení kohokoli, kdo by mohl Iráku poskytnout podporu", s Ruskem ale v tuto chvíli nejedná. Šíité si stěžují, že útoky mezinárodní koalice vedené USA nejsou dostatečně účinné. Rusko se od 30. září účastní bojů v Sýrii.
Bývalou známou reportérku BBC Jacky Suttonovou nalezli v sobotu oběšenou na toaletě istanbulského letiště. Tureckou verzi o sebevraždě zpochybňují známí a kolegové ženy, která pracovala v iráckém Kurdistánu pro organizaci pomáhající novinářům. Sama v minulosti uvedla, že má strach z únosu nebo útoku Islámského státu.



Většina lidí, kteří žijí v uprchlickém táboře Nowruz na severu Sýrie, se sem dostala loni pěšky z hor Sindžáru v severním Iráku. Islámský stát je připravil o majetek i příbuzné. "Zemřelo mi dítě, syn, hlady. Moje žena byla těhotná, když jsme sem přišli, vzali ji tady do nemocnice, aby porodila, ale po pár dnech tam zemřela kvůli předchozímu vyčerpání," vypráví čtyřicetiletý tesař Chalíd Sulejman Chalaf. V budoucnost v Iráku či Sýrii už nevěří. Touží po jediném: dostat sebe a své čtyři zbývající děti do Evropy. Reportáž Aktuálně.cz ze syrského tábora, kde žijí vyhnaní jezídové.



Od července využilo možnosti blokovat pasy svým dětem jen málo rodičů. Ministryně vnitra je však přesvědčena, že opatření pomáhá bojovat s teroristickou hrozbou, která je podle ní pro Británii "ohromná". Úřady odhadují, že v posledních letech odcestovalo pomáhat džihádistům do Sýrie a Iráku nejméně 700 Britů.



Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.



Německá policie v pátek zatkla muže, který se připojil k radikální islamistické organizaci Islámský stát. Informovala o tom agentura DPA. Devatenáctiletý mladík odešel z Německa do Sýrie, po čase ale od islamistů utekl. Dostal se do Turecka, to ho vydalo německým úřadům.



Do Švédska dorazila v pátek odpoledne z Itálie první skupina žadatelů o azyl v rámci zaváděného systému kvót na přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Jde o 19 Eritrejců. Za poslední týden požádalo ve Švédsku o azyl devět tisíc lidí, celkem by to letos mělo být až 150 tisíc žádostí.



Příslušníci Islámského státu zabili na západě Iráku 70 členů sunnitského kmene Albu Nimr, spolupracujícího s ústřední vládou v Bagdádu. Radikálové IS opakovaně vraždí příslušníky kmenů, které proti nim bojují společně s iráckou armádou. Už loni na podzim zavraždili asi 200 členů stejného kmene.



Od loňského roku, kdy organizace Islámský stát vyhlásila na části území Sýrie a Iráku chalífát, odhalila policie v deseti zemích 32 pokusů o teroristický útok, které se inspirovaly džihádisty. Nejvíce jich hrozilo ve Spojených státech, Austrálii a ve Francii. Hybnou silou je propagandistická mašinérie, kterou islamisté skrze internet radikalizují nespokojené muslimy na Západě. Proti tzv. osamělým vlkům, kteří útok osnují, se přitom policejní a ozbrojené složky dokáží mnohem hůře bránit.



Podle regionální vlády Kurdistánu použil Islámský stát v srpnu proti kurdským bojovníkům vojenský plyn yperit. Jeho stopy našly v krvi tří desítek mrtvých pešmergů. Extremisté z Islámského státu se k látce mohli dostat v Sýrii, která se ale před dvěma lety zavázala desítky tun yperitu zlikvidovat.



Saídovi bylo 35, když se vydal na tisíce kilometrů dlouhou cestu ze severu Iráku do Německa. Chtěl si tam vydělat na léčbu své nemocné ledviny, ale jeho pouť tragicky skončila v Rakousku. S dalšími 70 lidmi se udusil v nákladním autě. Deník The Guardian se vydal po jeho stopách, aby zjistil, jak fungují převaděčské trasy.