Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Sulejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Na Twitteru to v sobotu večer napsal americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují "velmi rychle a velmi tvrdě".
Mimořádné napětí, které panuje po zabití íránského generála Kásema Solejmáního armádou USA, může rychle přejít v horký konflikt. "Stupňování konfrontační politiky na Blízkém východě posiluje spíše íránské politické a náboženské jestřáby," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na blízkovýchodní politiku Marek Čejka. Strategie cílených úderů na jednotlivé aktéry je podle něj kontraproduktivní.
Tisíce často rozzlobených Iráčanů, kteří se bojí o budoucnost své země, dnes přišly na smuteční pochod za íránského generála Kásema Solejmáního. Ten v pátek spolu se členem vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdím Muhandisem a dalšími lidmi zemřel při americkém raketovém útoku nedaleko Bagdádu.
Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásema Solejmáního v Iráku pozastavuje svoji výcvikovou misi v této zemi. Oznámil to mluvčí NATO Dylan White. V misi aliance působí i čeští vojáci. Je tam nasazena jednotka chemického vojska a výcvikem iráckých kolegů se zabývají i členové Vojenské policie.
Americký atentát na klíčového íránského generála Kásema Solejmáního odpovídá vyhlášení války a odpověď Teheránu bude "tvrdá". V rozhovoru s televizí CNN to v pátek večer řekl íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí.
Jakákoli odveta Teheránu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního by byla "velmi špatné rozhodnutí". Podle agentury Reuters to v pátek řekl médiím bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien.
Irácká armáda popřela, že se oblast u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu v noci na sobotu stala dějištěm leteckého útoku na zdravotnický konvoj. Informovala o tom agentura Reuters.
Zabití íránského vlivného generála Kásema Solejmáního vyvolalo obavy z eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Podle analytika Mehdiho Parpanchiho, kterého oslovilo Rádio Svobodná Evropa, je ale přímý konflikt nepravděpodobný.
Americká armáda zlikvidovala íránského prominentního generála Kásima Sulejmáního. Írán nyní slibuje odvetu. Schyluje se k válečnému konfliktu mezi USA a Íránem? "Írán může znovu začít využívat teroristické útoky proti americkým základnám nebo cílům amerických spojenců v regionu," říká pro Aktuálně.cz politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně, který se Íránem dlouhodobě zabývá.
Tisíce Íránců v pátek pochodovaly k sídlu duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího v Teheránu, aby vyjádřily smutek nad úmrtím vlivného generála Kásema Sulejmáního. Při nočním útoku ho zabila americká armáda v Bagdádu. Íránští představitelé pohrozili odvetou a v celém regionu se zpřísňují bezpečnostní opatření.
Jen podle prstenu experti identifikovali ostatky vůdce íránských elitních jednotek Al-Kuds Kásima Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Jednoho z nejmocnějších mužů Íránu a Blízkého východu zasáhla americká raketa ve chvíli, kdy vystupoval z letadla.
Americká ambasáda v Bagdádu se na dva dny dostala do obležení davu protestujících lidí. Akce měla přesvědčit Američany, že Iráčané chtějí, aby se stáhli z jejich země. Zorganizovali ji však přívrženci milic podporovaných Íránem. Znamená to, že v Iráku slábne vliv USA? Přečtěte si náš stručný přehled.
Pro rok 2020 mají Spojené státy jednu jistotu. Nemilosrdnou, negativní kampaň před listopadovými prezidentskými volbami. Donald Trump a demokraté, kteří by ho chtěli dostat z Bílého domu, si navzájem půjdou ostře po krku.
Stovky rozzlobených Iráčanů napadly v úterý kameny a zápalnými lahvemi budovu velvyslanectví USA v Bagdádu. Protestovaly tak proti nedělnímu americkému náletu na pozice jedné šíitské milice podporované Íránem.
Irácká vláda hrozí přehodnocením dosud kladných vztahů k mezinárodní koalici v čele se Spojenými státy, která bojuje proti takzvanému Islámskému státu. Irácké bezpečnostní radě se nelíbí americké údery proti šíitské skupině Katáib Hizballáh na území Iráku.
Írán v úterý poprvé připustil, že policisté a Revoluční gardy při potlačování nedávných masových demonstrací zabíjeli. V zemi byl přitom dlouho zablokovaný internet a do světa se dostávaly jen kusé zprávy. Nyní vláda přiznala, že během protestů zemřelo pět lidí. Podle státní televize mezi nimi byli hlavně "výtržníci". Lidskoprávní organizace ale hovoří jinak, mrtvých je nejméně o 200 více.
Íránský režim se v posledních týdnech potýkal s nepokoji, jaké během 40 let od islámské revoluce nezažil. Poté, co v zemi opět začal fungovat internet, se začínají objevovat detaily z brutálně potlačených demonstrací. Od začátku protestů, které vyvolalo výrazné zdražení benzinu, zemřelo minimálně 180 lidí. Některé odhady ale uvádějí až čtyřnásobný počet mrtvých.
Bezpečnostní složky ve čtvrtek při protestech v jihoiráckém městě Násiríja zabily nejméně osm demonstrantů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na lékařské a policejní zdroje.
Při protestech vyvolaných zdražením benzinu bylo v Íránu podle "důvěryhodných zpráv", na které se odvolává mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International, zabito nejméně 106 lidí ve 21 městech. Íránci vyšli do ulic v pátek, kdy vláda ohlásila zdražení benzinu o 50 procent. Írán dosud pohonné hmoty štědře dotoval, ale od loňska se potýká s důsledky obnovených amerických sankcí.
