


Rýsuje se nová válka na troskách Sýrie? Tlak na sousední Izrael sílí, vše je v ruských rukou
Víkendový izraelský útok na Sýrii byl nejsilnější za posledních šestatřicet let. A budou další, dokud Írán nepřestane provokovat, varují Izraelci.



Víkendový izraelský útok na Sýrii byl nejsilnější za posledních šestatřicet let. A budou další, dokud Írán nepřestane provokovat, varují Izraelci.



Několik tisíc účastníků olympijských her dostane od jihokorejské firmy Samsung nové mobilní telefony. Íránští a severokorejští sportovci jsou ale výjimky - kvůli sankcím.



Íránští policisté už pozatýkali 29 Íránek za to, že byly na veřejnosti bez zakryté hlavy, což je v rozporu se zákonem. Oznámilo to v pátek několik íránských agentur, ale z jejich zpráv není jasné, kdy byly ženy zadrženy. V Íránu se v poslední době rozmáhá protestní hnutí, kdy se ženy fotografují se sundanými závoji vlajícími na tyči. Navazují na ženu, která mávala svým závojem při protestech na konci loňského roku. Zatčena byla hned v prosinci a propuštěna po měsíci. Policie skupinu nově zadržených předala soudním institucím s obviněním, že dotyčné "narušily společenský pořádek". Zákon z roku 1979 ukládá Íránkám i cizinkám pohybovat se na veřejnosti se zahalenou hlavou.



Íránská policie zatkla v Teheránu už druhou ženu, která si na ulici sundala hidžáb. Další se fotí bez šátku a dávají své snímky na sociální sítě. V této zemi je to přitom nelegální.



Evropský parlament chce zpřísnit pravidla pro export technologií, které by mohly zneužít autoritativními režimy.



Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou Spojené státy otevřeny podnikání, zažívají nebývalý růst a je teď ten správný čas v USA investovat.



Íránskému duchovnímu vůdci vadí, že Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele.



Korunní princ Mohammed bin Salmán žene reformy kupředu, saúdskoarabská královská rodina chce ale zachovat svá privilegia.



Íránský ropný tanker Sanchi, který po srážce s čínskou nákladní lodí týden hořel ve Východočínském moři, se dnes potopil. Informovala o tom íránská televize PressTV. Pohřešovaných 29 námořníků patrně zahynulo ihned po kolizi a následné explozi, soudí podle shromážděných důkazů íránský námořní úřad. "Není žádná naděje, že zbylí členové posádky přežili," řekl mluvčí íránských záchranářů v okamžiku, kdy byl tanker už ze dvou třetin pod vodou a požár se znovu rozhořel. Posádku lodi tvořilo 32 mužů - 30 Íránců a dva Bangladéšané. V pondělí záchranáři našli jednoho mrtvého člena posádky, v sobotu těla dalších dvou. Podle čínské televize CCTV byli oba posledně zmínění mrtví v záchranném člunu.



Americký prezident Donald Trump prodlouží režim mírnějších protiíránských sankcí, bude to ale naposled, pokud se mu s Kongresem a evropskými státy nepodaří dojednat "silnější" dohodu. Napsal to americký zpravodajský server Politico. Smlouva šesti světových mocností s Íránem uzavřená v roce 2015 omezuje protiíránské sankce výměnou za zpomalení tempa jaderného výzkumu. Podle amerických zákonů smějí být sankce uvolněny maximálně na 120 dnů, vláda tak musí o jejich prodloužení každé čtyři měsíce znovu rozhodovat. Trump jedná s evropskými partnery o změně formulací smlouvy. Požaduje dodatek, který by posílil režim inspekcí a umožnil sankce v plné míře obnovit v případě porušení smlouvy.



Íránským tankerem Sanchi, který od sobotní srážky s čínskou nákladní lodí hoří ve Východočínském moři, ve středu otřásla exploze. Úřady proto musely přerušit hašení plavidla a pátrání po 31 pohřešovaných, napsala agentura AP. Na palubě tankeru bylo v době neštěstí 32 členů posádky; 30 Íránců a dva Bangladéšané. Zatím se našlo pouze tělo jedné z obětí. Tanker měl na palubě 136 tisíc tun ropného kondenzátu. Na moři byla již v neděli patrná ropná skvrna, přesný rozsah znečištění vody ale není jasný. Příčina kolize, k níž došlo 257 kilometrů od břehů Šanghaje, zatím není známá. Tanker Sanchi plul pod panamskou vlajkou a přepravoval ropu z Íránu do Jižní Koreje.



Pátrací tým našel na palubě tankeru v pondělí tělo jednoho z členů posádky, dalších 31 lidí se stále pohřešuje.



Protivládní demonstrace se v Íránu konaly od 28. prosince. Vyžádaly si 22 obětí a více než tisícovku zatčených.



Dvaatřicet lidí, z toho třicet Íránců, se pohřešuje po sobotní lodní nehodě ve Východočínském moři. Srazila se tam čínská nákladní loď a tanker, jenž po střetu začal hořet. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na čínské ministerstvo dopravy. Ke kolizi došlo v sobotu kolem 20:00 místního času (13:00 SEČ). Čínské plavidlo neutrpělo podle ministerstva takové škody, které by ohrozily jeho bezpečnost. Také celá 21členná posádka byla zachráněna. Tanker, který plul pod panamskou vlajkou a přepravoval ropu z Íránu do Jižní Koreje, po srážce vzplál a 32 členů jeho posádky, mezi nimiž bylo 30 íránských státních příslušníků a dva Bangladéšané, je nezvěstných. Záchranáři po nich pátrají.



Zvláštní íránská komise má vyjasnit osud demonstrantů, kteří byli zatčeni při protivládních protestech v zemi. S žádostí přišla reformní frakce v íránském parlamentu. Podle mluvčího Teheránské univerzity jde zvláště o zatčené studenty. V zemi zároveň už čtvrtým dnem pokračují provládní mítinky. Do ulic íránských měst vyrazily v sobotu tisíce lidí na podporu vlády. Mítinky navazují na předchozí protesty namířené proti vedení země. Během nich zahynulo podle agentury Reuters 22 lidí a přes tisíc jich bylo zatčeno. Protestující vyjadřovali nesouhlas s korupcí nebo nezaměstnaností. Postupně se ale jejich terčem stal i samotný režim ajatolláhů a íránský prezident Hasan Rúhání.



Protestní demonstrace v Íránu slábnou, naopak režim povolal do ulic své stoupence. "Vláda má pořád dost příznivců, nelze se na ně dívat jen jako na mlátičky v ulicích," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.



Demonstrace začaly jako protesty proti špatné ekonomické situaci, ale později zazněla i kritika íránských vůdců.



Celkově desítky tisíc lidí vyšly do ulic velkých měst v Íránu. Protesty si vyžádaly mrtvé i zraněné, zatčeny byly stovky lidí. Čeká teď Írán změna poměrů? Nebo policie masové demonstrace rozežene? Přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi.



Aby režim nespokojenost lidí z měst přežil, musí se změnit. Zároveň ale nemůže dovolit zpochybňování vlády ajatolláhů.



Íránci od minulého čtvrtka masově protestují proti špatné ekonomické situaci a teokratickému režimu v zemi. Po zásazích ozbrojených složek už zemřelo víc než dvacet lidí, některým protestujícím dokonce hrozí za účast v demonstracích trest smrti. Podle Josefa Krause, politologa z Masarykovy univerzity, chybí protestům sjednocující osobnost. "Protesty budou trvat ještě několik dní a potom režim získá kompletní kontrolu nad celým územím," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog, který v Íránu několik měsíců pobýval.