Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.
Na demonstraci proti migrantům jsem se bála jít a říct svůj původ, Česko je xenofobní a plné předsudků. Natáčeli jsme dva dny s mladým rasistou Lukášem, snad se nám podařilo změnit jeho názor, říká studentka původem z Íránu Šírin Nafariehová, vítězka soutěže amatérských filmů My Street Films. Dodává, že nemohla pochopit, proč má Lukáš takový názor, nejspíš prý přebírá radikální názory od někoho staršího.
Poprvé v íránských dějinách se stane žena druhou nejvýše postavenou představitelkou vlivného ministerstva ropného průmyslu. Agentura DPA s odkazem na místní sdělovací prostředky oznámila, že náměstkyní ministra se stane pětapadesátiletá Marzía Šáhdájíová. Absolventka studií chemie v kanadském Calgary stála dosud v čele národní petrochemické společnosti, jež spadá pod ministerstvo ropného průmyslu. Peníze za prodej ropy jsou pro Írán nejdůležitějším zdrojem státních příjmů, a ministerstvo ropného průmyslu proto patří ke klíčovým resortům. Tamní prezident slíbil také jmenovat více ministryň, zatím však získaly pouze místa v administrativě.
Írán ruší omezení, která zavedl na hranici s iráckým Kurdistánem poté, co se Kurdové v autonomní oblasti a v několika sporných iráckých regionech 25. září vyjádřili pro nezávislost. S odkazem na sdělení vrchního představitele íránské armády o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Zrušení omezení vejde v platnost v nadcházejících dnech, řekl generálmajor Mohammad Bákerí. Prohlásil také, že pokud by se Kurdistán odtrhl od Iráku, mělo by to za důsledek krveprolití v Iráku a v sousedních zemích. Írán krátce po referendu na žádost Bagdádu zrušil lety do Irbílu a uzavřel hraniční přechody s autonomií.
Íránský lékař Ahmadrezá Džalálí, který působil ve Švédsku, byl v Íránu odsouzen k smrti za poskytnutí důvěrných informací Izraeli, použitých pro plánování série atentátů na představitele íránského jaderného programu. Lékař spolupracoval s izraelskou vládou, která mu pomohla ve Švédsku získat povolení k pobytu, zatčen byl v dubnu 2016. Manželka odsouzeného trvá na nevině svého muže.
Íránské milice přítomné v Iráku musí odejít a vrátit se domů, požadoval v neděli v Rijádu americký ministr zahraničí Rex Tillerson s poukazem na to, že se boje proti radikální skupině Islámský stát blíží ke konci. "Nezávislý a silný" Irák určitým způsobem umožní "čelit negativním vlivům Íránu" v této zemi, prohlásil šéf americké diplomacie. "Teď, když se boj proti Islámskému státu chýlí ke konci, musí íránské milice, které jsou v Iráku, odejít, musí se vrátit domů. Všichni zahraniční bojovníci se musí vrátit domů," požadoval Tillerson. Spojené státy tento měsíc zařadily íránské Revoluční gardy na americký seznam teroristických organizací.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím nezaznamenala problémy při inspekcích jaderných zařízení v Íránu. Řekl to ve čtvrtek její šéf Jukija Amano v souvislosti s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa nevyjádřit se k tomu, jak Írán dohodu z roku 2015 plní. Írán dohodu uzavřel se šesti zeměmi, mezi nimiž jsou i Spojené státy. Trump ale minulý týden řekl, že už se k ní nebude pravidelně vyjadřovat. Smlouvu ale označil za špatnou a Írán kritizoval za jeho politiku na Blízkém východě. Trump tím otevřel cestu k obnově sankcí, které ale musí schválit Kongres. Ostatní signatáři dohody - Německo, Francie, Británie, Rusko a Čína - chtějí, aby dohoda nadále platila.
Ukončení jaderné dohody s Íránem, jejíž další osud je v rukou Kongresu, je velmi reálnou možností. Řekl to americký prezident Donald Trump, který v pátek odmítl oznámit zákonodárcům, zda Írán smlouvu dodržuje, čímž otevřel možnost obnovení amerických sankcí. Trump od té doby čelí výzvám západních spojenců či Ruska, aby USA od smlouvy neodstupovaly. "Uvidíme, jaká bude druhá fáze. Druhá fáze může být pozitivní, a může být velmi negativní. Může dojít k úplnému ukončení (dohody)," řekl Trump před začátkem jednání se členy své vlády. Šéf Bílého domu dlouhodobě kritizuje dohodu, v níž se skupina světových velmocí předloni dohodla s Teheránem na zrušení sankcí výměnou za omezení jaderného programu
Pokud USA vypovědí jadernou dohodu s Íránem nebo uvalí na tuto zemi nové sankce, zvýší to riziko vypuknutí války v relativní blízkosti Evropy. Řekl to v sobotu německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Reagoval tak na páteční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA zavedou nové, přísnější protiíránské sankce a zablokují "všechny cesty" Teheránu k jaderné zbrani. Pokud by tak USA učinily, dostali by se v Íránu podle Gabriela k moci lidé, "kteří byli vždy proti jednání se Západem". Zároveň by si to nenechal líbit Izrael. A povzbudilo by to další země, aby si pořídily jadernou zbraň. Německo se bude spolu s Británií, Francií, Čínou a Ruskem dohody s Íránem držet.
Americký prezident Donald Trump v pátečním projevu uvedl, že Spojené státy neodstoupí od jaderné smlouvy s Íránem, chce však pracovat na jejích nedostatcích společně s Kongresem. Pokud nakonec ke shodě s Teheránem nedojde, pohrozil novými protiíránskými sankcemi. Americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik se domnívá, že Trump nemá vůbec žádný plán a odpovědnost za osud jaderné smlouvy pouze alibisticky přenáší na Kongres. Rusko v pátek vyzvalo signatáře jaderné smlouvy s Íránem, aby dohodu sjednanou v roce 2015 dodrželi.
Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.
Prezident USA Donald Trump se podle amerických médií chystá tento týden označit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 za nefunkční. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Na americkém Kongresu pak bude, zda znovu uvalí na Teherán sankce. "Věc by ale měl rozhodnout sám Trump. On musí jasně říct, co se má stát," hodnotí situaci americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik. Jadernou dohodu s Íránem považuje za špatnou, ale ještě zdaleka horší je podle něj současná zahraniční politika Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump ještě tento týden oznámí své rozhodnutí o mezinárodní jaderné dohodě, kterou světové mocnosti uzavřely s Íránem. V úterý o tom informoval podle agentury Reuters Bílý dům. Trump ujednání tvrdě kritizuje, proto není vyloučeno, že ho vypoví. S americkým prezidentem o Teheránu hovořila britská premiérka Theresa Mayová, která ho ujistila, že Londýn dohodu z roku 2015 podporuje. "Prezident učinil rozhodnutí o všeobecné strategii Íránu," sdělila Trumpova mluvčí Sarah Sandersová. Šéf Bílého domu před týdnem obvinil Írán, že nedodržuje duch jaderné dohody, a prohlásil, že velmi brzy seznámí veřejnost se svým rozhodnutím.
Írán vyhrožuje Spojeným státům tvrdou odvetou, označí-li Bílý dům íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. "Věříme, že Spojené státy neudělají tuto strategickou chybu," uvedlo íránské ministerstvo zahraničí. Velitel gard zároveň varoval Američany před uvalením nových protiíránských sankcí s tím, že po takovém kroku by USA musely přesunout své základny na Blízkém východě.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Ministr zahraničí USA Rex Tillerson vyvrací zprávy, že mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem to neklape. Podle americké televize NBC měl ministr Trumpa dokonce nazvat "zabedněncem" a uvažuje o rezignaci. Je to jen "fake news", tvrdí prezident. Jeho a Tillersonovy názory se ale čím dál zásadněji rozcházejí jak osobně, tak v otázkách zahraniční politiky. Podle amerických médií je proto jen otázkou času, kdy přijde tzv. rexit, čili Tillersonův odchod z administrativy prezidenta Trumpa.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
Poslední bašta teroristické organizace Islámský stát na severu Iráku padla. Armáda dobyla z rukou radikálů město Havídža. Islamistům tak v Iráku zbývá už jen pás území u hranic se Sýrií. Islámský stát převzal kontrolu nad regionem v roce 2014. Z Havídži za poslední dva týdny uprchly tisíce civilistů.
Turecko a Írán ve středu znovu odmítly legitimitu referenda, v němž se Kurdové v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech vyslovili pro nezávislost. Prezidenti obou zemí - Erdogan i Rúhání - prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který Erdogana při jeho návštěvě Íránu také přijal, v souvislosti s kurdským referendem obvinil USA, že chtějí na Blízkém východě vytvořit "nový Izrael".
Pro nezávislý Kurdistán se v referendu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Uvedla to televize Rudaw. Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na která si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Oficiální výsledek referenda by měl být znám zhruba ve středu. K urnám podle odhadů přišlo 72 procent oprávněných voličů.
